Periodická soustava se rozrostla o čtyři nově objevené chemické prvky, které doplnily její dosud neúplnou sedmou řadu. Rozhodla o tom Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC), která objevy vědců z USA, Ruska a Japonska prověřovala. Prvky zatím v tabulce figurují s provizorními jmény odvozenými od svého protonového čísla. Změna tabulky znamená, že všechny učebnice chemie na světě jsou nyní neaktuální.
Píle vědců znehodnotila učebnice: Periodická tabulka je zas o něco větší
Periodická tabulka se mění poprvé od roku 2011, kdy do ní přibyly prvky s protonovými čísly 114 a 116 pojmenované později flerovium a livermorium. Ty objevily spolupracující vědecké týmy z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a z americké Národní Lawrencovy laboratoře v kalifornském Livermore.
Stejné týmy stojí za nejnovějším objevem prvků s protonovými čísly 115, 117 a 118, které zatím mají dočasné názvy ununpentium, ununseptium a ununoctium. Objev prvku s protonovým číslem 113 neboli ununtria připsala IUPAC japonským chemikům ze střediska Riken.
Japonští chemici objevili prvek s protonovým číslem 113
Čtveřice nových prvků vznikla laboratorně a ani jeden z nich se nenachází v přírodě. Jde ve všech případech o takzvané transurany.
Objevitelé prvků nyní budou moci navrhnout jejich trvalé pojmenování. IUPAC přitom trvá na tom, aby jména vycházela z mytologie, připomínala nějaké místo, zemi či významnou osobu. Tak tomu bylo i v případě posledních přírůstků: flerovium získalo jméno na počest fyzika Georgije Fljorova, livermorium připomíná sídlo americké laboratoře v Livermore a kopernicium, zařazené do tabulky v roce 2009, nese jméno slavného astronoma Mikuláše Koperníka.
Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev vypracoval první periodickou tabulku v roce 1869. Pořadí prvků založil na vzrůstajících atomových hmotnostech, podrobnosti ke každému prvku vypsal na speciálních kartičkách, které tabulku doplňovaly. Pro prvky, které předpokládal, nechal v tabulce mezery. Mendělejevův periodický zákon byl zprvu přijat se značnou skepsí, všeobecně byl uznán až s objevy gallia, skandia a germania, které Rus ve své tabulce předpověděl.
Periodická tabulka