Desetitisíce lidí se shromáždily v Hirošimě na západě Japonska, aby si připomněli 70. výročí svržení atomové bomby na město a minutou ticha uctili památku obětí. Zvon míru se rozezněl v 08:15 místního času (01:15 SELČ), což je přesný čas, kdy americký bombardér B-29 (nazývaný Enola Gay) shodil 6. srpna 1945 pumu na město. První nasazení této ničivé zbraně v dějinách připravilo během následujících měsíců o život na 140 000 lidí. Další útok na Nagasaki o tři dny později zabil dalších 70 000 lidí a přiměl Japonsko, aby se v závěru druhé světové války vzdalo.
Pieta v Hirošimě: Máme povinnost vytvořit svět bez jaderných zbraní
Vzpomínkové ceremonie se v hirošimském památníku míru nedaleko epicentra výbuchu zúčastnil také premiér Šinzó Abe a představitelé zhruba stovky zemí, mimo jiné americká velvyslankyně v Japonsku Caroline Kennedyová a náměstkyně amerického ministra zahraničí pro otázky kontroly zbrojení Rose Gottemoellerová. Následovalo vypuštění desítek holubic jakožto symbolů míru.
Vypuštění holubic nad Hirošimou
Starosta Hirošimy Kazumi Macui v projevu označil jadernou zbraň za „absolutní zlo“ a vybídl svět, aby podnikl kroky k jejich odstranění. Opětovně také vyzval amerického prezidenta Baracka Obamu a další světové představitele, aby Hirošimu a Nagasaki navštívili a podívali se na jizvy, které tam útoky zanechaly.
Zvon míru v Hirošimě
Japonsko a Spojené státy jsou nyní blízkými spojenci. Washington se za jaderný útok nikdy oficiálně neomluvil a Gottemoellerová je podle agentury AFP nejvýše postaveným představitelem USA, jakého USA na každoroční vzpomínkovou akci vyslaly.
GALERIE
Japonsko si připomíná 70 let od svržení bomby na Hirošimu
„Jakožto jediná země zasažená jadernou zbraní máme povinnost vytvořit svět bez jaderných zbraní,“ řekl Abe přihlížejícím. Dodal, že Japonsko chce při této snaze spolupracovat s jadernými mocnostmi i zeměmi, které jadernými zbraněmi nedisponují. „Dokud budou jaderné zbraně existovat, nikdy si nebudeme jistí, kdo a kdy bude jejich další obětí. Když bomba dopadne, její ničivá síla přesáhne hranice bez rozdílu,“ řekl k tomu starosta Macui.
Hamáček: Musíme se snažit, aby se podobná tragédie už nikdy neopakovala
Pietního aktu v Hirošimě se v rámci návštěvy Japonska zúčastnila také delegace české Poslanecké sněmovny vedená jejím předsedou Janem Hamáčkem, jež se na cestu do této země a do Mongolska vypravila na konci července. „Celý ten zážitek je hlavně asi o emocích. Protože jakkoliv to bombardování proběhlo během války, jakkoliv to byly asi legitimní vojenské cíle a jakoliv asi to bombardování zkrátilo dobu války, tak se zde bavíme o desítkách tisíc obětí hlavně z řad civilistů. Je potřeba ty oběti uctít, připomenout si je a snažit se o to, aby se takováto tragédie v budoucnu nikdy neopakovala,“ řekl Hamáček České televizi.
Česká parlamentní delegace převzala v Hirošimě část fasády tzv. atomového dómu
Česká parlamentní delegace převzala v Hirošimě část fasády tzv. atomového dómu
Od rektora Hirošimské univerzity převzala delegace část fasády tzv. atomového dómu. Budova českého architekta Jana Letzela byla jediná, kterou výbuch nesrovnal se zemí, hlavně díky tomu, že ji nechal postavit z pevných materiálů – betonu a železa. Dodnes je součástí Hirošimského památníku míru. Obdržený artefakt váží asi 90 kilogramů a bude podle Hamáčka vystaven na důstojném místě – nejdříve zřejmě v Poslanecké sněmovně a poté v Náchodě, odkud Letzel pocházel.
Japonsko si události ze srpna 1945 připomíná v době, kdy se Abe a jeho konzervativní vláda snaží protlačit nepopulární návrhy zákonů, které by japonské vojáky mohly poslat poprvé od druhé světové války do konfliktu v zahraničí. Návrh naráží na tuhý odpor a Abeho podpora mezi voliči klesla pod 40 procent.