Pentagon investoval miliardy dolarů do slepých projektů vzdušné obrany

Americké ministerstvo obrany při budování vzdušné protiraketové obrany investovalo deset miliard do čtveřice projektů, jež se nikdy nepodařilo uvést do praxe. Informuje o tom americký list The Los Angeles Times. Ve slepé uličce amerických vývojářů skončil například plovoucí protiraketový radar nebo chemický letadlový laser.

6 minut
Horizont: Neúspěšné projekty americké protiraketové obrany
Zdroj: ČT24

Vybudování amerického protiraketového deštníku inicioval v roce 1983 tehdejší republikánský prezident Ronald Reagan a výrazně na něj navázala zejména administrativa George W. Bushe. Ten rok po útocích na Světové obchodní centrum v atmosféře všeobecné americké úzkosti a obav z nepřátelského útoku nařídil urgentní výstavbu vzdušné obranné infrastruktury. Vládní agentura pro protiraketovou obranu následně rozjela čtveřici projektů s náklady dosahujícími k deseti miliardám dolarů. Ani jeden z nich se ovšem nikdy nepodařilo uvést do praxe.

Zřejmě nejvýraznějším technologickým zařízením, které mělo ochránit Spojené státy před střelami dlouhého doletu, byl plovoucí námořní radar SBX. „Je to nejsilnější radar svého druhu na světě a zajistí pokročilé možnosti detekování a likvidace nepřátelských raket,“ prohlásil šéf protiraketové agentury Henry Obering v květu 2006, když projekt společností Boeing a Northop Grumman obhajoval před americkým Kongresem.

Pokud by Severní Korea zahájila raketový útok, radar měl dokázat odhalit nepřátelské střely, sledovat je v prostoru a navést k nim rakety, které by je zničily. Jeho hlavní přínos podle projektantů spočíval v tom, že dokázal rozlišit mezi skutečnými střelami a pouhými vějičkami – jejich sousledný odpal je totiž schopný stávající ochranu Spojených států zmást.

Záměr byl takový, aby radar o váze 50 tisíc tun a výšce 26 pater, který sedí na speciálně upravené vrtné plošině, kotvil u břehů Aljašky coby ideální pozorovatelny Severní Koreje, a případně mohl měnit stanoviště. Projekt za 2,2 miliardy dolarů se ale nakonec ukázal jako nepoužitelný. „Námořní plošina podléhá korozi a omezuje použitelnost radaru,“ upozorňuje Richard Fisher z International Assessment & Strategy Center. Kromě toho měl radar nedostatečný dosah a provozní náklady se šplhaly do milionů dolarů.

Světelný meč, který se nikdy nerozsvítil

K obdobné blamáži došlo i při vývoji kinetické rakety, jež měla z moře i z pevniny zlikvidovat nepřátelské střely v jejich počáteční fázi letu. Agentura vývoj ukončila po šesti letech (v roce 2009), když se ukázalo, že je zbraň pro americké válečné lodě příliš velká a že by se v případě použití musela nacházet nebezpečně blízko svému cíli – a snadno by se tak stala terčem útoku. Projekt vyšel na 1,7 miliardy dolarů.

Po třech letech práce a investici dosahující k 700 milionům dolarům Pentagon upustil i od vývoje raketové rozbušky, která měla obsahovat osm až dvacet malých střel určených ke zmaření nepřátelského útoku.

Vůbec nejvyšší investici si potom vyžádal rovněž neúspěšný vývoj chemického laseru pro letku Boeingu 747, který měl zlikvidovat nepřátelské rakety krátce po odpálení. „Budujeme síly dobra pro to, abychom porazili síly zla. A v tomto duchu dnes děláme významný krok tím, že chceme dát americkému lidu jeho první světelný meč,“ prohlásil Henry Obering v roce 2006 a jeho agentura do projektu během šesti let investovala 5,3 miliardy dolarů. K zastavení projektu došlo proto, že by se letouny musely kvůli omezenému dosahu laseru pohybovat příliš blízko nepřátelského území, chemické látky obsažené v laseru navíc ohrožovaly posádku. Skutečně efektivní by laser byl při třicetinásobné síle.

„Je to uskupení technologů, kteří si dlouho jen užívali svého obchodu pro kutily a najednou se museli vypořádat s úkolem něco opravdu sestavit,“ prohlásil na adresu vládní agentury David Montague, bývalý raketový konstruktér ze společnosti Lockheed Martin. Los Angeles Times dodávají, že např. peníze vynaložené na plovoucí radar SBX mohly proudit do pozemních radarů s mnohem větší schopností vysledovat rakety dlouhého doletu. „Projekt byl nejen plýtváním peněz daňových poplatníků, ale nechal i díru v národní obraně,“ konstatují.

Sama agentura obvinění z neúspěšných systémů nepopírá, Montagueho slova ale omítá. Současný ředitel agentury James D. Syring v písemném prohlášení označil radar SBX za vynikající investici a konstatoval: „Budeme i nadále provádět rozsáhlý výzkum, vývoj a testováníní nových technologií, abychom udrželi krok s novými hrozbami.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 14 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...