Past na uprchlíky? Na maďarském nádraží vypukly potyčky, média musela pryč

Napjatá situace v Maďarsku se vyhrocuje. Stovky uprchlíků vyjely z Budapešti, vlaky je ale místo na Západ odvezly k záchytnému táboru v Bicske. Na místě vypukly potyčky – běženci mluví o pasti a odmítají jít do přijímacího centra. Policie vyhlásila na nádraží operační zónu a vykázala novináře.  V Bruselu o situaci jedná maďarský premiér Viktor Orbán.

Nádraží Keleti v Budapešti se po dvou dnech otevřelo stovkám uprchlíků čekajícím na cestu do západní Evropy.  Po stažení policistů se běženci natlačili na nástupiště a obsadili jeden z vlaků, který před polednem vyrazil k rakouské hranici. „Situace je naprosto chaotická. Migranti vnikli do nádražní budovy, nahrnuli se na jeden z peronů a obsadili jeden z vlaků,“ informoval z místa zpravodaj ČT David Miřejovský. Na soupravě byla vyobrazena německá vlajka, pročež migranti usoudili, že právě do Německa je vlak doveze.

„Jsou tam neuvěřitelným způsobem namačkaní,“ líčil Miřejovský a odhadoval, že v šesti vagonech se tísní zhruba tisíc lidí. Vlak se měl původně vydat směrem k maďarsko-rakouským hranicím do města Šoproň, nakonec ale skončil v Bicske, kde je centrum pro příjem uprchlíků.

Policisté zde nechali všechny vystoupit. Zatímco běžencům nařídili odchod do tamního přijímacího střediska, ostatní cestující mohli přestoupit do jiné soupravy pokračující do Šoproně. Rozzlobení uprchlíci bušili pěstmi do vagonů, někteří si lehali na koleje a několik desítek jich podle agentury Reuters uteklo.

„Lidé jsou velmi rozezleni na maďarskou policii. Měli pocit, že vlak je doveze na rakouskou hranici. To, že policie vlak zastavila a snaží se migranty odvézt do blízkého azylového tábora, berou jako past a velký podraz od maďarských úřadů,“ říká Miřejovský. Po protestech nakonec policie nahnala všechny uprchlíky zpátky do vlaku. Jeden z nich zkolaboval.

Jeden z uprchlíků zkolaboval
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Nádražím se šíří fámy

Hlášení z tlampačů sice vytrvale upozorňuje, že z nádraží Keleti nebude prozatím vypravován žádný mezinárodní spoj, ovšem nejčastěji v maďarštině. Uprchlíci jsou proto zcela dezorientovaní. „Neslyší vlastního slova, natožpak hlášení nádražního rozhlasu,“ říká zpravodaj ČT.

„Řekli nám, abychom šli do sběrného tábora, kde nám odeberou otisky prstů. Pak prý můžeme pokračovat do jakékoliv země chceme, do Německa, Švédska, kamkoliv. Já jim ale nevěřím, maďarští policisté jsou zatím velice agresivní a přísní. Doma v Sýrii jsem býval univerzitní profesor, ale tady zřejmě nejsem ani člověk,“ cituje agentura Reuters jednoho z uprchlíků.

Vládne tu naprostý chaos. Dostáváme protichůdné informace o tom, kam tento vlak jede. Syřané, se kterými jsem mluvila, říkají, že podle jednoho policisty do Německa, podle druhého do tábora.
Lidya Gallová
humanitární pracovnice z Human Rights Watch
  • Maďarsko zrušilo přímé vlaky na západ. Státní železniční společnost podle agentury MTI sdělila, že kvůli zajištění bezpečnosti vlakové dopravy nebudou z nádraží Keleti odjíždět žádné mezinárodní spoje.Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský uvedl, že kvůli opatřením maďarské strany budou vlaky spojující Česko s Maďarskem končit jízdu v maďarské pohraniční stanici Szob poblíž hranic se Slovenskem. Cestující musí počítat se zpožděním spojů, aktuální informace lze nalézt na stránkách Českých drah.

Tusk chce přerozdělit 100 tisíc uprchlíků

Předseda jednání lídrů osmadvacítky Donald Tusk se domnívá, že země Unie by měly prokázat větší míru solidarity s těmi zeměmi, které zasáhla migrační krize nejvíce. Navrhuje proto přerozdělení dalších 100 tisíc lidí.

„Každý by měl chápat, že dnešní přístup k uprchlíkům je ve skutečnosti vyjádřením evropské solidarity uvnitř Evropy,“ řekl Tusk. Uvědomit by si to podle něj měly právě ty země, které nejsou současnou krizí výrazně zasažené a samy přitom mají se solidaritou z Unie své zkušenosti. „Je skutečně paradox, že největší země v Evropě jako Německo či Itálie potřebují naši solidaritu,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...