Ženeva – Rozpaky a rozčarování vyvolal výsledek víkendového referenda ve Švýcarsku. Většina voličů se tam vyslovila pro zákaz stavby dalších minaretů v zemi. O omezování náboženské svobody mluví nejen špičky muslimského světa, ale také Vatikán, francouzská vláda nebo třeba Amnesty International. Mluvčí Vysokého komisaře OSN pro lidská práva OSN chce zákaz výstavby minaretů prověřit. Odborníci by měli prozkoumat, zda je slučitelný s mezinárodním právem.
Pro zákaz výstavby úzkých věží u islámských modliteben ve Švýcarsku se v neděli vyslovilo téměř 58 procent z obyvatel této alpské konfederace, kteří se dostavili k urnám. Celkem k nim dorazilo 2,67 milionu lidí, tedy asi 54 procent oprávněných voličů. Švýcarská vláda se rozhodnutím musí řídit.
Výsledek všelidového hlasování překvapil nejen ji, ale i umírněné švýcarské politiky či mezinárodní instituce.
Experti OSN varovali před „diskriminačním charakterem“ zákazu výstavby minaretů. Výbor Rady OSN pro lidská práva dnes ostře kritizoval hlasovací lístky i „diskriminační plakátovou kampaň“. V ulicích se objevily plakáty, na kterých minarety vypadaly jako hlavice raket. Na internetu se zas dala hrát hra, při níž hráči značkou Stop „sestřelovali“ minarety. Ty vyrůstaly ze země před siluetami švýcarských dominant, jako je dřevěný most v Lucernu či alpské štíty. Původní lidovou hudbu při hře překrývalo muezínovo volání.
Odborník OSN Nigel Rodley pokáral „rozpolcený postoj“ švýcarské vlády. Kabinet podle něj prý sice uznal, že iniciativa za zákaz minaretů odporuje švýcarské ústavě i dohodám OSN, přesto ji ale povolil. Parlamentu nedoporučil, aby ji prohlásil za neplatnou, míní Rodley.
Švýcarské referendum je podle tisku počátkem polarizace společnosti
Nečekaný výsledek referenda označují evropské deníky za kalkul radikálů a předzvěst polarizace společnosti. Podle německého Süddeutsche Zeitung jde „o katastrofu pro Švýcarsko“. Konzervativní listy se naopak domnívají, že Švýcaři vyjádřili nesouhlas nad způsobem integrace muslimů do evropské společnosti.
Podle rakouského listu Die Presse vycházeli iniciátoři hlasování z čistého kalkulu. „Ve své kampani vyvolali strach z islámského militantního fundamentalismu, se kterým jsou na některých místech světa problémy, ale rozhodně ne v (kantonu) Appenzell. A že zákaz minaretů by mohl případně fundamentalismu zabránit, nevěří snad ani sami iniciátoři,“ napsal deník.
Podle nizozemského listu Trouw zákaz hraje do karet extremistickým kruhům a Bern se nyní obává hospodářských sankcí od arabských států a následků od mezinárodních organizací, které ve Švýcarsku sídlí. Švýcarští biskupové již vyjádřili obavy nad občanskou svobodou. Egyptský velký muftí Alí Gumaa, jeden z nejvyšších islámských hodnostářů, už označil výsledek referenda za urážku všech muslimů a za útok proti svobodě náboženského vyznání.
Podle francouzského katolického deníku La Croix mohou lidé Švýcary stigmatizovat za odhodlání chránit své (kulturní) zvláštnosti a blahobyt. „Ale nepřineslo by takové hlasování v jiných zemích podobný výsledek? V době, kdy je vysoká nezaměstnanost, se lidí stahují do sebe a cizince vnímají jako hrozbu. Směs strachu a nevědomí vysvětluje výsledek. Islám je ztotožňován s extremisty, jak mezinárodní zpravodajství potvrzuje,“ vysvětlil list výsledek referenda.
Konzervativní polský deník Rzeczpospolita přisoudil výsledek referenda očividné nespokojenosti občanů nad způsobem, jakým evropské vládní kruhy přistupují k problému začleňování muslimů do společnosti. Švýcaři prý dali na srozuměnou, že chápou lépe než vláda, že komplikace s integrací přistěhovalců z muslimských zemí se stane největším sociálním a civilizačním problémem Evropy.
