Okolo plotu v Brenneru pojedou řidiči třicítkou, plánuje Rakousko

V Brennerském průsmyku vznikne v rámci zpřísnění režimu na rakousko-italské hranici 370 metrů dlouhý plot a pět kontrolních stanovišť. Oznámila to tyrolská zemská policie. Řidiči by místem mohli projíždět maximálně rychlostí 30 kilometrů v hodině. Opatření by měla začít platit nejpozději 1. června. Itálie s nimi nesouhlasí.

Čtyři kontrolní stanoviště plánuje Vídeň zbudovat na dálnici, jedno chce umístit na rychlostní silnici vedoucí průsmykem. U přechodu by měla být podle listu Tiroler Tageszeitung omezena rychlost na 30 kilometrů v hodině.

Přesný termín zavedení přísnějšího hraničního režimu policie zatím nezveřejnila. Podle policejního ředitele Helmuta Tomace bude záležet na tom, kdy budou dokončeny stavební práce. Podle dřívějšího vyjádření ministra obrany Hanse Petera Doskozila by se tak mělo stát do konce května.

Rakousko chce mít největší alpský dopravní tah mezi Innsbruckem a Brixenem pod dohledem kvůli běžencům. Obává se, že se po uzavření migrační stezky západním Balkánem otevřou nové alternativní trasy, mimo jiné právě přes Brenner.

 „V extrémním případě“ by podle Doskozila mohlo Rakousko hranici s Itálií uzavřít úplně. Došlo by k tomu tehdy, pokud by Itálie umožnila migrantům putovat přes své území dál do střední Evropy. Hrozilo by totiž, že se kvůli kontrolám na německé hranici z Tyrolska stane čekárna, uvedl ministr.

Itálie protestuje, stejně tak dopravci

V Itálii zamýšlené zavedení kontrol na vnitřní schengenské hranici ostře kritizují, poslala již stížnost orgánům Evropské unie. „Uzavření Brenneru by způsobilo vážné škody hospodářství a dopravě, ale i Evropské unii, neboť Brenner je symbolem evropské integrace,“ uvedl italský ministr dopravy Graziano Delrio. „Doufáme, že si to ještě rozmyslí,“ dodal na adresu rakouských politiků.

Podle italského premiéra Mattea Renziho je zavedení kontrol na Brenneru neospravedlnitelné. Uvedl, že rakouský plán jde „nestydatě proti evropským pravidlům, stejně jako proti historii, logice i budoucnosti“. S odvoláním na statistiku, podle níž počet migrantů přicházejících do Evropy přes Středozemí letos není vyšší než v letech 2014 a 2015, označil rozruch kolem uprchlíků za „přehnaný“.

Kritičtí jsou k plánovanému opatření i zástupci rakouských dopravců, kterým podle předsedy Hospodářské komory Rakouska Alexandera Klacsky hrozí škody v řádu miliard eur. Brennerský hraniční přechod je důležitý především pro dopravu zboží do italských středomořských přístavů. Ročně jím projede šest milionů osobních a dva miliony nákladních vozů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vyhlásí Rakousko stav nouze?

Mezitím poslanci v rakouském parlamentu schválili novelu azylového zákona, která umožňuje vyhlášení stavu nouze. V takovém případě úřady mohou migrantům zcela zamezit ve vstupu do země.

Žádosti o azyl budou moci úřady na základě nového zákona odmítat již na hranicích a migranty následně posílat zpět do bezpečné země, ze které přišli. Výjimku mohou dostat pouze lidé, kteří již v Rakousku mají blízké příbuzné, či ti, kterým by v zemi, do níž by se po odmítnutí azylu dostali, hrozilo mučení či jiné nelidské zacházení. Zákon navíc umožňuje prodloužit trvání azylového řízení z dosud maximálních šesti na 15 měsíců.

„Nouzový stav“, jehož vyhlášením by tvrdší opatření v azylové novele vstoupila v platnost, by nastal v případě, že by kvůli vysokému počtu přicházejících migrantů nebylo možné nadále zajistit „veřejný pořádek a ochranu vnitřní bezpečnosti“. Trvat by mohl šest měsíců, úřady by ho ale mohly prodloužit až na dva roky.

K zpřísnění azylového zákonodárství koaliční vláda sociálních demokratů a lidovců přikročila kvůli loňskému vysokému počtu žádostí o azyl. Za rok 2015 jich Vídeň přijala 90 tisíc, což odpovídá zhruba jednomu procentu rakouské populace. Letos podalo žádost o azyl podle ministra obrany Doskozila již 16 až 17 tisíc lidí. Na počátku roku přitom kabinet oznámil, že za celý přijme jen 37 a půl tisíce žadatelů o azyl.