Energiewende. Jedno z nejskloňovanějších slov používaných v souvislosti s budoucí podobou německého hospodářství, zejména sektoru energetiky a dopravy. Ambiciózní plán přechodu od energie z fosilních a jaderných paliv na obnovitelné zdroje energie podporují až na Alternativu pro Německo (AfD) všechny politické strany, které by měly zasednout v Bundestagu po nadcházejících federálních volbách. Rychlost a způsob pokračování realizace Energiewende však bude záležet také na tom, s kým se CDU/CSU, pravděpodobný vítěz voleb, rozhodne sestavit vládní koalici.
Odklon od jádra podporují všechny strany kromě AfD. Konec uhlí se bude řešit až po volbách
„Co se týče odklonu od jaderné energie, na tom panuje téměř celospolečenská shoda, v případě uhlí už je škála názorů širší. Výjimkou je Alternativa pro Německo. Ta je proti zavření atomových i uhelných elektráren před koncem reálné doby jejich životnosti a také odmítá klimatické závazky spolkové vlády do roku 2050 či Pařížskou klimatickou dohodu,“ říká politolog Marek Lenč.
Z provozu odstavená jaderná elektrárna v Mülheim-Kärlichu. Její kompletní demontáž má vyjít na částku 800 milionů eur
„Většina ostatních politických stran věnuje Energiewende odpovídající část svých volebních programů,“ dodává odborník na německou politickou scénu z banskobystrické Univerzity Mateja Bela a připomíná, že environmentálním tématům v rámci letošní volební kampaně do značné míry dominovala častá kritika německého automobilového průmyslu kvůli jeho emisním skandálům.
Rozhovor o dopadech dieselů na lidské zdraví (zdroj: ČT24)
S výraznou úlohou tzv. Dieselgate v německé předvolební kampani souhlasí i Niklas Höhne z NewClimate Institute. „Kvůli této aféře je nyní pro Němce nejdůležitějším tématem (spjatým s životním prostředím) otázka kvality ovzduší, zejména ve městech. Myslím si ale, že hned poté následuje ochrana klimatu, protože se – jako téma – dotýká spousty věcí. Například dopravy. Emisní skandál položil důraz na rozvoj alternativ k motorům s vnitřním spalováním a ovlivnil postoje tamních politických stran k této problematice. Musely začít více přemýšlet o tom, jak podpořit elektromobilitu,“ uvedl expert na oblast klimatické politiky v rozhovoru pro Deutsche Welle.
Některé cíle nebudou splněny
„Energiewende, ani ochrana životního prostředí nepatří k velkým tématům těchto voleb, například v ostře sledovaném televizním duelu Angely Merkelové s Martinem Schulzem se vůbec neobjevila,“ domnívá se Tereza Svobodová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, spoluautorka knihy „Německo bez jádra? SRN na cestě k odklonu od jaderné energie“.
Nová německá vláda se však po volbách tématu Energiewende nebude moci rozhodně vyhnout. I z toho důvodu, že některé z cílů dlouhodobé strategie transformace německé energetiky – stanovených pro rok 2020 – se nepodaří naplnit. Konkrétně se jedná o ukazatel hrubé konečné spotřeby energie, o zvýšení energetické účinnosti a hlavně o požadovanou redukci objemu emisí CO2. Podle plánu měl jejich pokles v porovnání s rokem 1990 činit 40 procent, bude to nakonec ale výrazně méně. Nejnovější studie od analytiků sdružených pod hlavičkou projektu „Agora Energiewende“ hovoří o pouze třicetiprocentním snížení.
To z pohledu Německa, které se na mezinárodní scéně pasuje do role jednoho z lídrů klimatických vyjednávání a prostřednictvím Angely Merkelové dlouhodobě akcentuje agendu globální ochrany klimatu při setkáních předních světových státníků (např. na půdorysu skupin G7 a G20), není nikterak potěšující zpráva. Ani pro samotnou kancléřku.
Angela Merkelová a Barack Obama na klimatickém summitu COP 21 v Paříži, kde oba patřili k hlavním postavám úspěšného vyjednávání o nové dohodě o globální ochraně klimatu
„Co se týče končícího volebního období, byla Merkelová chválena za velmi dobrou práci na mezinárodní úrovni, kde se zasadila za prosazení několika klimatických ujednání (pozn. red. – především Pařížské klimatické dohody), nicméně na druhé straně byla kritizována za nedostatečné převádění těchto cílů do německé reality,“ podotkla Svobodová.
Co se týče využití atomové energie, opuštění jádra je pro kancléřku uzavřené téma a neměnitelný kurz.
Podmínka Zelených pro vstup do vlády: uzavření nejstarších uhelných elektráren
Kormidlo dalšího směřování Energiewende bude v rukou nového kabinetu. Potvrdí-li se předvolební průzkumy, bude opět na vítězné CDU/CSU, aby se poohlédla po koaličním partnerovi. Jednou z možností je pochopitelně pokračování vládní spolupráce se sociálními demokraty. „Tato koalice by znamenala pokračování v dosavadní politice. V oblasti energetiky jsou si obě strany poměrně blízko,“ míní Svobodová.
Podle názoru Niklase Höhneho by spojenectví CDU/CSU a SPD bylo z pohledu realizace environmentálních politik lepším řešením než koalice se svobodnými demokraty. „Klimatická politika FDP je zpátečničká. Strana je (v rámci Energiewende) pro odstranění státní podpory obnovitelným zdrojům, požaduje méně regulací a preferuje tržní přístup,“ zdůraznil.
Vedle pokračování velké koalice se nahlas hovoří jak o možnosti vládních „námluv“ mezi křesťanskými demokraty a Zelenými, tak i o vytvoření tzv. (černo-žluto-zelené) Jamajka koalice, jež by sestávala z tria CDU/CSU, FDP a Zelení. „Osobně si myslím, že preferovanou variantou pro Merkelovou, která volby jasně vyhraje, je dvojkoalice s liberály, případně trojkoalice se Zelenými,“ podotkl Lenč.
„CDU/CSU v posledních letech převzala mnoho ‚zelených‘ témat, podle některých názorů si tak právě otevírala dveře pro možnost černo-zelené koalice. Podle současných průzkumů to však vypadá, že černo-zelená nebo černo-žlutá koalice by měly jen malé většiny, pokud by na ně vůbec dosáhly,“ doplnila Svobodová.
Znalci německé politiky intenzivně debatují o tom, do jaké míry mohou odlišné priority Zelených a FDP být překážkou pro vznik zmiňované trojkoalice. Zatímco liberálové předsedy Christiana Lindnera horují pro obchod s emisními povolenkami coby tržní nástroj ke snížení emisí CO2, mantrou Zelených je v tomto směru co nejrychlejší konec uhelných elektráren. Při spalování hnědého uhlí uniká do atmosféry nejvíce emisí oxidu uhličitého – v porovnání s ostatními druhy běžně používaných paliv.
Německý energetický mix při výrobě elektřiny
Žádná jiná země na světě nespotřebuje tolik hnědého uhlí jako Německo.
„Místo toho, abychom byli světovými šampiony v ochraně klimatu, jsme přeborníky přes hnědé uhlí,“ čertí se Cem Özdemir, spolupředseda strany Zelených. Jeho partaj proto požaduje během následujícího volebního období (2017–2021) odstavení dvaceti nejstarších uhelných elektráren v zemi a deklaruje tento programový bod jako podmínku pro své případné vládní angažmá. Zároveň tlačí na to, aby kolem roku 2030 zazvonil hnědému uhlí definitivní umíráček.
- Hnědé uhlí pocházející z obřích dolů Garzweiler a Hambach v Severním Porýní-Vestfálsku a spalované v okolních elektrárnách je dle ekologických aktivistů největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. A v této spolkové zemi je zdrojem plné třetiny všech emisí oxidu uhličitého majících svůj původ v lidské činnosti.
Bez uhlí se zatím Němci neobejdou, ale…
Těžba hnědého uhlí z povrchového dolu Garzweiler v Severním Porýní-Vestfálsku
O tomto termínu se povede ještě hodně vášnivá debata, která bude muset zohlednit např. sociální aspekty spojené s uzavíráním dolů. Proto na toto téma CDU/CSU před volbami víceméně takticky mlčela a její představitelé včetně kancléřky se vyjadřovali v tom smyslu, že příslušná expertní komise by měla v dané věci rozhodnout až v průběhu roku 2018. Podle Marka Lenče je každopádně jisté, že „uhlí zůstane součástí německé energetické politiky i v nejbližších letech, jelikož za jeho výpadek nemají Němci v současnosti připravenou alternativu“, připomněl politolog.
Na druhou stranu by proces postupného snižování německé závislosti na uhlí měl nabrat na tempu, pokud tedy země chce dostát svým národním závazkům v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Studie Světového fondu na ochranu přírody dospěla na toto téma k závěru, že odstavování uhelných elektráren musí začít napřesrok a skončit by mělo do roku 2035.
Horizont ČT24: Největší výzvy německých voleb (zdroj: ČT24)