Občanství pro děti cizinců narozené v USA? Směšné, zruším praxi dekretem, oznámil Trump

Šéf Bílého domu Donald Trump chce dekretem ukončit dlouhodobou praxi, kdy mají děti cizinců narozené na území USA nárok na americké občanství. Uvedl to v pořadu portálu Axios pro televizi HBO. Americký prezident by tak obešel Kongres. Pravidlo zakotvené ve 14. dodatku ústavy často zneužívají ilegální imigranti, tvrdí Trump. Opozice ho kritizuje, že se tvrdou protiimigrační rétorikou snaží před volbami lákat voliče.

Pokud se Trump rozhodne zásadu známou jako ius soli ukončit, bude to podle portálu Axios nejdramatičtější prezidentův krok v rámci jeho tažení proti nelegální migraci. V takovém případě lze s jistotou očekávat, že se o ústavnost dekretu před americkými soudy svede právní bitva, upozornil portál.

Praxe platí i pro děti rodičů, kteří přišli nelegálně

Ve 14. dodatku se praví, že všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených státech a podřízené jejich jurisdikci jsou občany Spojených států. Praxe funguje tak, že pokud cizinci na půdě USA přivedou na svět dítě, stává se z něj automaticky americký občan, a to i v případě, že jeho rodiče vstoupili do země nelegálně, čehož migranti často zneužívají.

Dotyční následně mnohdy úspěšně dosáhnou na možnost v zemi zůstat, aby se o svého nezletilého potomka mohli starat. O takovýchto dětech migrantů se hovoří jako o kotvách. „Jsme jedinou zemí na světě, kam nějaký člověk přijde, má dítě a to dítě je se všemi výhodami občanem Spojených států,“ řekl Trump v pořadu, který HBO odvysílá v neděli. „Je to směšné. Tohle musí skončit,“ dodal s odkazem na 14. dodatek. 

  • Zásadu ius soli (právo místa) uplatňují přes tři desítky zemí, jde především o státy v Latinské Americe, ale také o Spojené státy. Další desítky zemí ji pak uznávají v omezené míře, vyžadují například legální pobyt rodičů v zemi či to, aby se jeden z rodičů v daném státě rovněž narodil.
  • Zdroj: ČTK

„Vždy mi říkali, že je potřeba ústavní dodatek. Ale představte si to, není,“ řekl prezident o možnosti zablokování práva. Na dotaz, zda takový postup není sporný, Trump odpověděl, že Kongres to může udělat v každém případě, ale podle jeho informací stačí dekret.„Říkají, že to mohu udělat jen exekutivním nařízením,“ upozornil šéf Bílého domu s odkazem na rady právníků a poradců Bílého domu. Vše je podle něj ve stadiu vývoje, nakonec k tomu ale dojde.

Experti o tvrzení prezidenta pochybují

Jen málo odborníků na přistěhovalectví a ústavu se ale domnívá, že je v prezidentově pravomoci změnit zásadu udělování amerického občanství narozením, píše Axios. Někteří konzervativci ovšem argumentují tím, že 14. dodatek byl zamýšlen pro děti, které se v USA narodí lidem s trvalým pobytem, a ne pro potomky migrantů bez dokladů či lidí s krátkodobými vízy.

Agentura AP napsala, že zostřenou protiimigrační rétorikou bezprostředně před listopadovými kongresovými volbami chce Trump vyburcovat své příznivce, aby dali hlas republikánům, a tak pomohli udržet republikánskou kontrolu v Kongresu.

Expert na ústavní právo John Eastman poznamenal, že 14. dodatek na děti migrantů bez dokladů nebyl vůbec uplatňován až do 60. let 20. století. Zmíněný dodatek z roku 1868 se nevěnuje jen otázce občanství, ale v dalších oddílech také výsadám a právům občanů USA, rozdělení mandátů ve Sněmovně reprezentantů či závaznosti amerického státního dluhu.

Nejvíc dětí osob bez dokladů se rodilo dekádu nazpět

Americký institut Pew Research Center ve studii z roku 2016, ve které mapuje počty dětí narozených migrantům bez dokladů od 80. let do roku 2014, uvádí za vrchol roky 2006 a 2007. Tehdy se narodilo 370 tisíc takových dětí, což bylo devět procent všech porodů v USA.

Od té doby počet dětí narozených migrantům bez dokladů klesá, v roce 2014 jich bylo 275 tisíc, což bylo sedm procent v rámci dětí narozených v USA. Pro srovnání, ještě v roce 1980 registroval Pew Research Center 30 tisíc takovýchto porodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...