Obama zpytuje svědomí: Největší chyba? Zásah v Libyi bez dalšího plánu

Barack Obama považuje za svou největší „prezidentskou“ chybu, že mezinárodní společenství nepřipravilo plán na dobu po sesazení autoritářského vůdce Muammara Kaddáfího. Intervenci NATO ale považuje za správnou věc. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru pro televizi Fox News. Libye po pádu Kaddáfího upadla do chaosu – část země ovládá radikální Islámský stát.

V rámci arabského jara vypukly v únoru 2011 v Libyi mohutné protesty proti dlouholetému autoritářskému režimu. USA, Francie a další země NATO se nakonec rozhodly pomoci civilistům a v létě 2011 v zemi zasáhly.

Obama nyní přiznal, že nemít jasný plán pro přechodné období po pádu Kaddáfího režimu, byla jeho vůbec největší chyba. Kritizoval ale i své spojence – Francii a Británii. Zejména do britského premiéra Davida Camerona se pustil kvůli jeho nečinnosti po intervenci Aliance.

Americký prezident Barack Obama
Zdroj: Gary Cameron/Reuters

Poté, co byl libyjský vůdce zajat, brutálně zbit a následně zabit povstaleckými oddíly, si zemi rozdělily milice a postupně vznikla dvě konkurenční mocenská centra - hlavní město Tripolis a podstatnou část západní Libye ovládá islamistická vláda a parlament. Východní část země je pod kontrolou mezinárodně uznávané vlády vedené Abdalláhem Sáním a podporované parlamentem se sídlem v Tobrúku.

V lednu vznikla nová vláda národní jednoty na základě jednání znepřátelených stran zprostředkovaných OSN. Islamisté se ovšem odmítají vzdát moci v její prospěch.

Chaos v rozvráceném státě Západu nepomáhá i proto, že Libye se stala výchozím bodem pro migranty směřující ze severu Afriky do Evropy.

Úder proti Islámskému státu v Libyii je prý na spadnutí

Část země navíc ovládá Islámský stát. Odhaduje se, že má v Syrtě až pět tisíc bojovníků, mezi nimi stovky Tunisanů, Súdánců, Jemenců a také příznivců nigerijské skupiny Boko Haram. Prošli prý výcvikem a jsou připraveni útočit.

Velitel amerických speciálních jednotek v Africe Donald Bolduc tvrdí, že se v Evropě připravuje koordinovaná akce proti radikálům. Americká armáda, stejně jako Francouzi, už provádí monitorovací lety. Američané už navíc dvakrát podnikli nálety na Islámský stát.

Vláda v Tripolisu prohlásila, že bude jakoukoli intervenci považovat za napadení. Vedení z Tobrúku zase chce, aby operace nebyla zahájena bez předchozí dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo.
13:12Aktualizovánopřed 18 mminutami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 22 mminutami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
před 34 mminutami

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska.
před 1 hhodinou

Finanční úřad už nikdy nesmí kontrolovat dřívější Trumpova daňová přiznání

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.
před 2 hhodinami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...