Kodaň - Garance náboženských tradic, nebo ochrana zdraví a vlastního rozhodování? Etické diskuze kolem mužské náboženské obřízky, které v Německu musel ukončit až soudní verdikt, se nyní vedou také v sousedním Dánsku. Spor mezi zastánci a odpůrci vyvolal komentář v listu Politiken - podle jednoho z novinářů zákaz obřízky silně připomíná pronásledování Židů za druhé světové války. Téměř okamžitě se ozvala kritika a následný konflikt mezi konzervativním a liberálním táborem, kterému se nevyhnuli ani lékaři a náboženští vůdci.
Zatímco židé pokládají chirurgické odstranění předkožky za základ své víry a potvrzení smlouvy s bohem, pro odpůrce obřízky to není nic jiného než mrzačení novorozence. V Německu vyvolal kontroverzní ohlas kolínský zemský soud, který řešil případ čtyřletého chlapce a jeho zdravotní komplikace související s obřízkou. Podle soudu je takový zákrok u mladých chlapců z náboženských důvodů ublížením na zdraví, což tvrdě kritizovali zástupci židovské i muslimské komunity a označili to za útok na náboženské svobody.
Ještě dále ale šla polemika na stránkách dánského listu Politiken. Když jeho komentátor připodobnil možný zákaz obřízky na území Dánska k pronásledování Židů během holocaustu, okamžitě přišla reakce z početného tábora lidí, kteří se ztotožňují s lékařskou kritikou nedobrovolných obřízek. „Tamní nejznámější kritik obřízky – novinář, publicista, který je sám žid a obřezán, tvrdí, že jde o čistou torturu. Celý život podle svých slov trpěl tím, že ho rodiče jako novorozence nechali obřezat,“ ilustruje situaci kolem kontroverzní diskuze spolupracovnice listu Politiken Dana Schmidt.
Mezi hlavní protagonisty dánských půtek se tak vedle politiků a novinářů postupně zařadili i lékaři a náboženští představitelé. Hlavní dánský rabín už na veřejnosti vystoupil s prohlášením, že po osobním vykonání 1 000 obřízek se u dotyčných nikdy nevyskytly žádné komplikace. Novináři mu však v reakci spolu s dětskými lékaři připomněli 65 případů, které za posledních deset let údajně přímo souvisely s odstraněním předkožky. Mělo jít o chronické, opakující se krvácení nebo záněty. Podle Schmidt proto v současné době stoupá počet lékařských studií možných důsledků obřízky na zdravotní stav.
Nejradikálnější odpůrci mají náboženskou obřízku za tělesné týrání a prosazují její úplný zákaz. Ti umírněnější požadují minimálně zákaz u novorozeňat s tím, že pro obřízku by byl stanoven minimální věk 15 či 18 let. V té době by si pak každý mohl svobodně rozhodnout, zda zákrok z jemu libovolných důvodů podstoupí. Obřízka by se podle nich také měla provádět pouze v ordinaci, nebo alespoň pod dohledem odborného lékaře.
Debata o budoucím postavení obřízky v právním systému Dánska už se pevně zařadila také do diskuzí tamního parlamentu (Folketingu). Většina poslanců se zatím shoduje na přísnější kontrole, v jakém prostředí a za účasti koho se zákroky provádějí. „S tím souhlasí všichni, protože říkají, že vlastně nikdo neví, kolik se jich dělá, jakým způsobem, kdo se toho zúčastňuje. Všechny strany chtějí, aby to nějaká instance kontrolovala,“ dodává Schmidt.
Kolínský soud v sousedním Německu na konci června rozhodoval v případu lékaře, který obřezal na přání rodičů čtyřletého chlapce a dočkal se za to žaloby od městské prokuratury. Podle soudců je prý právo dítěte na nedotknutelnost těla silnější než svoboda vyznání a právo rodičů na výchovu dítěte. Po staletí praktikovanou obřízku tak tamní soudní moc odsunula do pozice trestného činu.
Němečtí židé společně s muslimy ale důrazně protestují. Ústřední rada Židů v Německu tvrdí, že jde o bezpříkladný a dramatický zásah do práva na sebeurčení náboženských skupin. „Podle nás je teď řada na politicích. Ti se neustále dovolávají křesťanských a židovských základů této země,“ popisuje předseda židovské obce v Kolíně nad Rýnem Abraham Lehrer. Evropští rabíni už minulý týden na mimořádném setkání v Berlíně vyzvali německé židy, aby dál prováděli obřízky.
Nejvyšší představitelé Německa se nakonec za náboženské skupiny postavili a vzkazují, že zákaz obřízky na celostátní úrovni není na pořadu dne. Před několika dny je o tom ujistil ministr zahraničí Guido Westerwelle i kancléřka Angela Merkelová, jejíž vládě parlament nově ukládá povinnost zákonem zajistit fungování prastarého rituálu. Se zákazem obřízky podle ankety institutu YouGov souhlasí 45 procent Němců, 42 procent je proti.
Podle židovské tradice se chlapci obřezávají v osmém dni života. Je to rituál, který vítá novorozeně do svazku mezi Bohem a Izraelem. V islámu patří zákrok k tradici dodržování přirozené čistoty těla.
