O zákazu obřízky se vážně debatuje také v Dánsku

Kodaň - Garance náboženských tradic, nebo ochrana zdraví a vlastního rozhodování? Etické diskuze kolem mužské náboženské obřízky, které v Německu musel ukončit až soudní verdikt, se nyní vedou také v sousedním Dánsku. Spor mezi zastánci a odpůrci vyvolal komentář v listu Politiken - podle jednoho z novinářů zákaz obřízky silně připomíná pronásledování Židů za druhé světové války. Téměř okamžitě se ozvala kritika a následný konflikt mezi konzervativním a liberálním táborem, kterému se nevyhnuli ani lékaři a náboženští vůdci.

Zatímco židé pokládají chirurgické odstranění předkožky za základ své víry a potvrzení smlouvy s bohem, pro odpůrce obřízky to není nic jiného než mrzačení novorozence. V Německu vyvolal kontroverzní ohlas kolínský zemský soud, který řešil případ čtyřletého chlapce a jeho zdravotní komplikace související s obřízkou. Podle soudu je takový zákrok u mladých chlapců z náboženských důvodů ublížením na zdraví, což tvrdě kritizovali zástupci židovské i muslimské komunity a označili to za útok na náboženské svobody.

Ještě dále ale šla polemika na stránkách dánského listu Politiken. Když jeho komentátor připodobnil možný zákaz obřízky na území Dánska k pronásledování Židů během holocaustu, okamžitě přišla reakce z početného tábora lidí, kteří se ztotožňují s lékařskou kritikou nedobrovolných obřízek. „Tamní nejznámější kritik obřízky – novinář, publicista, který je sám žid a obřezán, tvrdí, že jde o čistou torturu. Celý život podle svých slov trpěl tím, že ho rodiče jako novorozence nechali obřezat,“ ilustruje situaci kolem kontroverzní diskuze spolupracovnice listu Politiken Dana Schmidt.

Mezi hlavní protagonisty dánských půtek se tak vedle politiků a novinářů postupně zařadili i lékaři a náboženští představitelé. Hlavní dánský rabín už na veřejnosti vystoupil s prohlášením, že po osobním vykonání 1 000 obřízek se u dotyčných nikdy nevyskytly žádné komplikace. Novináři mu však v reakci spolu s dětskými lékaři připomněli 65 případů, které za posledních deset let údajně přímo souvisely s odstraněním předkožky. Mělo jít o chronické, opakující se krvácení nebo záněty. Podle Schmidt proto v současné době stoupá počet lékařských studií možných důsledků obřízky na zdravotní stav.

Nejradikálnější odpůrci mají náboženskou obřízku za tělesné týrání a prosazují její úplný zákaz. Ti umírněnější požadují minimálně zákaz u novorozeňat s tím, že pro obřízku by byl stanoven minimální věk 15 či 18 let. V té době by si pak každý mohl svobodně rozhodnout, zda zákrok z jemu libovolných důvodů podstoupí. Obřízka by se podle nich také měla provádět pouze v ordinaci, nebo alespoň pod dohledem odborného lékaře.

Debata o budoucím postavení obřízky v právním systému Dánska už se pevně zařadila také do diskuzí tamního parlamentu (Folketingu). Většina poslanců se zatím shoduje na přísnější kontrole, v jakém prostředí a za účasti koho se zákroky provádějí. „S tím souhlasí všichni, protože říkají, že vlastně nikdo neví, kolik se jich dělá, jakým způsobem, kdo se toho zúčastňuje. Všechny strany chtějí, aby to nějaká instance kontrolovala,“ dodává Schmidt.

Kolínský soud v sousedním Německu na konci června rozhodoval v případu lékaře, který obřezal na přání rodičů čtyřletého chlapce a dočkal se za to žaloby od městské prokuratury. Podle soudců je prý právo dítěte na nedotknutelnost těla silnější než svoboda vyznání a právo rodičů na výchovu dítěte. Po staletí praktikovanou obřízku tak tamní soudní moc odsunula do pozice trestného činu.

Němečtí židé společně s muslimy ale důrazně protestují. Ústřední rada Židů v Německu tvrdí, že jde o bezpříkladný a dramatický zásah do práva na sebeurčení náboženských skupin. „Podle nás je teď řada na politicích. Ti se neustále dovolávají křesťanských a židovských základů této země,“ popisuje předseda židovské obce v Kolíně nad Rýnem Abraham Lehrer. Evropští rabíni už minulý týden na mimořádném setkání v Berlíně vyzvali německé židy, aby dál prováděli obřízky.

Nejvyšší představitelé Německa se nakonec za náboženské skupiny postavili a vzkazují, že zákaz obřízky na celostátní úrovni není na pořadu dne. Před několika dny je o tom ujistil ministr zahraničí Guido Westerwelle i kancléřka Angela Merkelová, jejíž vládě parlament nově ukládá povinnost zákonem zajistit fungování prastarého rituálu. Se zákazem obřízky podle ankety institutu YouGov souhlasí 45 procent Němců, 42 procent je proti.

Podle židovské tradice se chlapci obřezávají v osmém dni života. Je to rituál, který vítá novorozeně do svazku mezi Bohem a Izraelem. V islámu patří zákrok k tradici dodržování přirozené čistoty těla.

Rozhovor s Danou Schmidt (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fiala: Vztahy mezi Českem a USA se budou úspěšně rozvíjet i s Trumpem

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou.
18:58Aktualizovánopřed 15 mminutami

Speciální vysílání: Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump ještě v pondělí zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
14:41Aktualizovánopřed 23 mminutami

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Německý kancléř Olaf Scholz poblahopřál americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k nástupu do funkce. Na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty Evropské unie. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že silná a sjednocená Evropa bude partnerem nové americké administrativě, bude mít ale vždy na mysli evropské zájmy.
před 33 mminutami

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Bývalý americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
13:32Aktualizovánopřed 44 mminutami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 3 hhodinami

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
13:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
07:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
před 4 hhodinami
Načítání...