O Ukrajině jen s Francií a Německem, říká Putin. K normandskému formátu nevidí alternativu

Nahrávám video
Události ČT: Putin podpořil „normandský formát“ jednání o Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin při pondělním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem podpořil „normandský formát“ jednání o konfliktu na Ukrajině – čili čtyřstranná jednání Paříže, Moskvy, Kyjeva a Berlína. Podle agentury Reuters uvedl, že k nim nevidí alternativu.

Oživení rozhovorů v rámci takzvané normandské skupiny, kterou tvoří Rusko, Ukrajina, Francie a Německo, prosazuje Macron společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Elysejského paláce doufá, že na summit dojde v nejbližších týdnech. 

Putin se nicméně podle Reuters k účasti na nové vrcholné schůzce nezavázal. Ruský prezident uvedl, že telefonické rozhovory se Zelenským mu dávají důvody k „opatrnému optimismu“.

„Rozhodnutí prezidenta Zelenského představují pro situaci skutečnou změnu,“ dodal Macron. Ukrajinský prezident po svém zvolení v dubnu označil urovnání konfliktu na východě země za jednu ze svých priorit. O tamních událostech dvakrát s Putinem hovořil po telefonu a v červenci mu nabídl setkání v Minsku.

Írán, Sýrie, kontroly zbrojení

Ruský a francouzský prezident před novináře vystoupili ještě před svým večerním jednáním v letním sídle francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží. Macron a Putin uvedli, že budou diskutovat také o tom, jak snížit napětí kolem Íránu, války v Sýrii či kontroly zbrojení.

„Je nezbytné, aby bylo skutečně respektováno příměří dohodnuté v Soči,“ řekl Macron k dohodě o klidu zbraní v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Příměří začalo platit 2. srpna, syrská armáda jej ale po několika dnech vypověděla s tím, že ho nedodržují povstalci. Putin řekl, že Rusko podporuje syrskou armádu ve snaze „eliminovat teroristické hrozby v Idlibu“.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Putin se setkal s Macronem
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident se vyjádřil i k vlně protestů, která zasáhla Moskvu poté, co úřady zakázaly opozičním kandidátům účast v zářijových komunálních volbách v metropoli. Rusko podle něj musí „tak jako každá členská země Rady Evropy“ respektovat právo na protest, svobodu projevu a právo kandidovat ve volbách.

Putin k tomu poznamenal, že ruské úřady se chtějí vyhnout situaci, jakou zažila Francie v souvislosti s hnutím takzvaných žlutých vest. Demonstranti podle něj musí dodržovat zákony a ti, kteří tak nečiní, ponesou následky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
Právě teď

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 1 hhodinou

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud v Hongkongu poslal prodemokratického aktivistu Laie na dvacet let za mříže

Soud v Hongkongu odsoudil prodemokratického aktivistu a bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. Podle agentur AFP a AP je trest zatím nejvyšší uložený od přijetí Čínou vnuceného zákona, který prakticky umlčel kritické hlasy v Hongkongu. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. K jeho okamžitému propuštění vyzvalo několik států i Evropská unie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...