Stockholm - Letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali dva Američané Martin Chalfie a Roger Tsien a Japonec Osamu Šimomura. Vědci cenu získali za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu, který obsahují například medúzy. Tento protein napomáhá diagnostikování rakoviny či Alzheimerovy choroby.
Fluorescenční protein GFP, který chemici zkoumali, se využívá v buněčné biologii pro označení určitého genového produktu, díky světélkování se pomocí ultrafialového světla následně snadno rozpozná.
Všichni tři vědci svým výzkumem přispěli k tomu, že díky barvenému označení mohou odborníci sledovat různé proteiny a jejich vzájemné působení. Dají se tak pozorovat dříve neviditelné procesy, jakými jsou například změny v nervových buňkách v mozku nebo šíření rakovinných buněk.
Šimomura izoloval v roce 1962 z těla medúzy GFP, v 70. letech potom prokázal, že protein obsahuje chemickou sloučeninu schopnou pohlcovat a vyzařovat světlo. Neurobiolog Chalfie poté využil GFP ke sledování procesů uvnitř buněk. Biochemik Tsien pak rozšířil spektrum, v němž GFP světélkuje, o modrou, modrozelenou a žlutou barvu.
GFP
GFP je zkratka pro zelený fluorescenční protein. Skládá se z 238 aminokyselin. Ve svém těle ho mají medúzy Aequorea victoria. Po vystavení ultrafialovému světlu tento protein zeleně světélkuje. Kromě GFP existuje ještě žlutě, modrozeleně a červeně světélkující varianta proteinu.
Trojice oceněných si mezi sebou rozdělí 10 milionů švédských korun, tedy 25,4 milionu korun. Oficiálně dostanou vědci Nobelovu cenu spolu s pamětní medailí a diplomem na předávacím ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, tedy 10. prosince.
Italští vědci protestují proti udělení letošních Nobelových cen za fyziku
Včera byly uděleny Nobelovy ceny za fyziku. Získali je japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa spolu s americkým vědcem Yoichiro Nambuem. Cenu si zasloužili za objevy v oblasti jaderné a kvantové fyziky. Svým výzkumem pomohli objasnit existenci vesmíru.
Proti tomuto ocenění ale protestují italští vědci. Ti totiž tvrdí, že cenu by měl dostat rovněž italský fyzik Nicola Cabibbo. „Udělení Nobelovy ceny za fyziku Japoncům Makotu Kobajašimu a Tošihidemu Masukawovi a Američanovi japonského původu Yoichiru Nambuovi je naprosto nevysvětlitelné rozhodnutí,“ uvedl Sergio Bertolucci, ředitel výzkumu Evropské organizace jaderného výzkumu (CERN) v rozhovoru pro deník La Stampa. Podle něj totiž italský fyzik Nicola Cabibbo už v roce 1963 formuloval myšlenky, za které výbor Japonce s Američanem ocenil Nobelovou cenou.
„Cabibbo jako první pochopil mechanismus kvarků, který pak ocenění fyzici rozvinuli,“ uvedl v prohlášení prezident Italského ústavu jaderné fyziky Roberto Petronzio. „Nemohu skrýt naši hořkost, neboť jedinou zásluhou Kobajašiho a Masukawy je to, že zevšeobecnili ústřední myšlenku, jejímž otcem je Cabibbo,“ dodal.
Zásluhy Cabibba přiznal i časopis The New Scientist, který tvrdí, že práce italského fyzika umožnila objev obou Japonců. Sám Cabibbo se k tomu ještě nevyjádřil.
V pondělí se rozdělovaly Nobelovy ceny za lékařství. Němec Harald zur Hausen ji dostal za objev původce rakoviny děložního čípku. Francouzi Françoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier pak za výzkum viru HIV a nemoci AIDS. V průběhu následujících dní výbor pro udělování cen oznámí, kdo dostane Nobelovu cenu za literaturu, ekonomii a Nobelovu cenu míru.
