Nesolidárnost při přijímání běženců může mít dopady na celou EU, varuje Merkelová

7 minut
Studio ČT24: Situace v Německu před volbami
Zdroj: ČT24

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by nesolidárnost při přerozdělování běženců mohla mít dramatické dopady. Během tradiční letní tiskové konference kancléřka znovu obhajovala své rozhodnutí z roku 2015 otevřít hranice uprchlíkům a vyjádřila se pro reformu dublinského systému, který upravuje mechanismus vyřizování žádostí o azyl v rámci Evropské unie.

Merkelová sice na rozdíl od předchozích dvou let nezopakovala větu o tom, že Německo migraci zvládne, zdůraznila ale, že za svým rozhodnutím otevřít hranice běžencům nadále stojí. „Bylo důležité a správné, že jsme tehdy lidi v této výjimečné situaci přijali,“ poznamenala. Šlo podle ní o nutný humanitární krok.

Ani za dva roky od vypuknutí migrační krize ale podle kancléřky Evropa neučinila všechny nutné kroky. Jednak jí jde o reformu dublinského systému a jednak o solidaritu. „Buď jsme solidární se zeměmi jako je Itálie nebo Řecko, anebo to může mít velké dopady na budoucnost (EU),“ nechala se slyšet.

Co konkrétně má na mysli, Merkelová nespecifikovala, už dříve se ale vyslovila proti krácení evropských fondů státům, které přerozdělování běženců odmítají. Takový postup naopak požaduje její vyzyvatel v boji o kancléřský post Martin Schulz ze sociální demokracie.

Proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků jsou všechny země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Česká republika nyní odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů a žádné další už přijímat nechce.

Angela Merkelová a její typické gesto
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Kancléřka se vyjádřila i k současným napjatým německo-tureckým vztahům. Není podle ní reálné, že by se v nejbližších měsících mohlo pokračovat v dialogu o přijetí Turecka do Evropské unie. Merkelová také zdůraznila, že občané, kteří jsou nyní zadržování v Turecku (oficiálně kvůli zapojení do loňského pokusu o puč) musí být neodkladně propuštěni na svobodu.

Situaci v Polsku bere Merkelová velmi vážně

Velmi vážné obavy má kancléřka o osud právního státu v Polsku. Předpokladem spolupráce v Unii je podle ní právě dodržování principů právního státu.

Evropská komise koncem července vůči Polsku oficiálně zahájila proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost polských soudů.

5 minut
Merkelová znovu urguje spravedlivé přerozdělení běženců
Zdroj: ČT24

Eurozóna by mohla mít společného ministra financí

Kancléřka na tiskové konferenci připustila, že si dovede představit, že by země eurozóny měly do budoucna společného ministra financí. „Dovedla bych si také představit zkombinovat ministra financí a hospodářství,“ podotkla.

O prohloubení eurozóny usiluje mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který by rád viděl i společného ministra financí. Merkelová uvedla, že proti návrhu jako takovému nic nemá, musí se ale vyjasnit, co přesně by takový ministr dělal.

Šéfka německé vlády podpořila také návrh svého ministra financí Wolfganga Schäubleho, aby se záchranný fond eurozóny ESM přeměnil v Evropský měnový fond, tedy určitou verzi Mezinárodního měnového fondu. Takový krok by podle Merkelové pomohl ještě větší stabilitě eurozóny a zvýšil také její schopnost reagovat na neočekávané situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteTisková konference Petra Pavla a Volodymyra Zelenského

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 2 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 38 mminutami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 4 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...