Brusel - Severoatlantická aliance se nenechá zatáhnout do závodů ve zbrojení, zajistí ale bezpečnost svých členských zemí. Před jednáním ministrů obrany NATO o tom ujistil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Pomoci má rozšíření stávajících sil rychlé reakce NATO či kroky k rychlejšímu rozhodování na politické i vojenské úrovni.
Podle generálního tajemníka NATO není rozpor mezi posílením alianční obrany a snahou o politický dialog s Ruskem. Všechny členské země podle Stoltenberga uznávají význam kontroly zbrojení a mají zájem na konstruktivnějších vztazích s Ruskem.
Jevgenij Lukjanov, zástupce šéfa ruské Bezpečnostní rady, branného a bezpečnostního orgánu ruského prezidenta, v Moskvě varoval východoevropské členy Aliance, že se stávají potenciálním terčem ruských jaderných sil. Rusko ostrými slovy reaguje na záměr USA umístit do skladů v regionu až 250 kusů své těžké vojenské techniky.
Stoltenberg k tomu poznamenal, že americké tanky a další technika jsou určeny ke cvičením. „Minulý podzim jsme rozhodli zvýšit počty cvičení, protože musíme zvýšit a posílit připravenost našich sil. Vítám rozhodnutí Spojených států,“ řekl a připomněl také slib USA, že spojence v regionu podpoří klíčovými prvky, jako je tankování ve vzduchu, strategická letecká přeprava či prvky speciálních sil.
Ministři mají na dvoudenním summitu v Bruselu zhodnotit, jak NATO uvádí do života kroky odsouhlasené loni v září na summitu ve Walesu. Tehdy se alianční lídři dohodli, že spojenci v reakci na ruský postup na Ukrajině a jinde na východě Evropy posílí vojenská cvičení i další přítomnost ve východoevropských členských zemích. Součástí reakce byl vznik nových sil velmi rychlé reakce, jejichž první jednotky by měly umět čelit případné hrozbě jen v řádu několika dní.
Posíleny budou také už existující alianční síly rychlé reakce (NRF), ze stávajících 13 tisíc lidí na až 40 tisíc vojáků, včetně leteckých a námořních prvků a skupiny speciálních sil.
- Český ministr obrany Martin Stropnický vysvětlil, že všechny členské státy NATO by měly sladit svá národní pravidla. Změny podle něj musí být hotové do aliančního summitu ve Varšavě v létě příštího roku. „To už musí být hotová konkrétní 'kuchařka',“ řekl Stropnický, který připomněl, že Česko má v silách rychlé reakce letos asi 1500 vokáků a do vznikajícího uskupení VJTF nabízí 150 příslušníků svých speciálních sil.
NATO musí reagovat na současnou situaci
Stoltenberg znovu odmítl obvinění z agrese NATO, která opakovaně zaznívají z Ruska. „Reagujeme na nové bezpečnostní prostředí. Ale vše, co děláme, je obranné, vyvážené a plně v souladu s našimi mezinárodními závazky,“ prohlásil. Zopakoval, že Rusko podporuje separatisty na Ukrajině.
Připomněl také, že nové výzvy evropské bezpečnosti nejsou nyní jen na východní hranici NATO, ale také na jihu, kde na Blízkém východě dál sílí Islámský stát. „Kdybychom v takové situaci nedělali nic, to by byl důvod ke znepokojení,“ řekl Stoltenberg novinářům.
Postup NATO na východě Evropy je podle něj odpovědí na vývoj, který je v Rusku patrný už dlouhou dobu. „Rusko už mnoho let zvyšuje své obranné výdaje. Ve stejnou dobu spojenci své výdaje snižovali,“ připomněl Stoltenberg. Právě otázka obranných výdajů, které přes politické deklarace v části zemí Aliance dál klesají, je dalším významným tématem nynějšího ministerského jednání.
