Země visegrádské skupiny se v Praze jasně postavily proti politice německé kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi a Německo je v Evropské unii se svým postojem stále izolovanější. Shodují se na tom komentáře německých médií k pondělnímu pražskému summitu V4.
Německý tisk: Visegrád jako nový „východní blok“ proti Merkelové?
„Čtyři východoevropské členské země EU organizují odpor proti kancléřčině uprchlické politice,“ napsal deník Der Tagesspiegel. „Spolku vytvořenému před 25 lety v maďarském Visegrádu tehdy šlo o bezproblémovou integraci do EU. Nyní usiluje především o to, aby se vymezil proti německému kurzu v uprchlické politice,“ uvedl list.
„Všechny významné východoevropské státy využívají visegrádské fórum, aby se postavily proti kancléřčině uprchlické politice. Pro Angelu Merkelovou je špatné, že spolu s nimi budou na nadcházejícím summitu hlasovat proti Německu i další Evropané,“ napsal deník Die Welt. „Nikdy v minulosti Berlín tak arogantně nezanedbával zájmy svých partnerů v EU. Kancléřce za to v Bruselu vystaví účet,“ napsal list k blížícímu se summitu. „Od vzniku Evropského společenství ještě nikdy nebyla Spolková republika v Evropě tak izolovaná. Na vině je z velké míry paličatost Merkelové,“ pokračuje Die Welt. „S ohledem na evropskou stabilitu je nejvyšší čas, aby (německá) vláda změnila svou politiku a přešla od morálního velikášství k uměřenosti a k pragmatismu,“ uzavřel list.
Nový „východní blok“ proti azylové politice Merkelové, píše Die Welt
„Čtyři proti Merkelové. Povstání proti německé uprchlické politice,“ otevírá svůj komentář bonnský deník General-Anzeiger. Podle něj Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko sjednotily v Praze svůj postoj v uprchlické krizi a chystají se na střet s „koalicí ochotných zemí“, které německou kancléřku podporují. „Brzy se všichni bojovníci střetnou u kulatého stolu na summitu. Najde se tam evropské řešení? Nebo se rozejdou roztříštění?“ ptá se deník.
Slovenský tisk rozdílně hodnotí záměr V4 o záložní hraniční linii
Slovenský tisk rozdílně hodnotí plány V4 ohledně vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska na ochranu před migrační vlnou mířící do Evropy. Podle některých jde jen o doplněk k dalším opatřením ve prospěch Schengenu, podle jiných je návrh bez šance na úspěch a v současné situaci v Evropě je kontraproduktivní.
„Když představitelé těchto států navrhují posílit ochranu na makedonsko-řecké a bulharsko-řecké hranici, znamená to jen tolik, že chtějí do migrační trasy přidat další ‚zpomalovač‘. Takovýto zpomalovač nejde proti německé představě nasazení lodí NATO v Egejském moři. Je jen jeho doplňkem, který je ku prospěchu Schengenu a zároveň přispívá ke stabilitě Balkánu,“ napsal list Pravda. Podle něj uprchlická krize stmelila Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, které nyní Západ vnímá jako jeden blok.
Lída Rakušanová k reakcím německého tisku na pražský summit V4 (zdroj: ČT24)
Naopak kriticky se k záměru vytvoření záložního hraničního systému postavil list Sme. „Tvářit se, že když EU není schopna (migrační) proud zastavit, tak V4 vezme tuto nevděčnou úlohu na sebe, je směšné naparování,“ napsal deník. Země V4 nemohou podle komentátora nic dodat k řešení migrační krize, protože záměr záložní hraniční linie nemá politickou podporu ve zbytku EU. Dodal, že visegrádská čtyřka není mocnost, která země Balkánu vytáhne v souvislosti s migrační krizí z jejich problémů v případě, že Německo uzavře své hranice. „Velmi dobrá námitka, že evropská řešení jsou pomalá, zástupná nebo hned kolabují, nic nemění na skutečnosti, že symbolické summity s alternativními návrhy, které nemají šanci prorazit, jdou proti snaze dohodnout se na kompromisu,“ poznamenává Sme.