Německá vláda vyslovila souhlas se stíháním satirika Jana Böhmermanna kvůli básni zesměšňující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Rozhodnutí kabinetu oznámila německá kancléřka Angela Merkelová. O zahájení trestního stíhání Böhmermanna požádala Berlín Ankara. Turecký prezident podává i občanskoprávní žalobu.
Německá vláda souhlasí se stíháním satirika kvůli zesměšňování Erdogana
V německé vládní koalici podle Merkelové panovaly různé názory, zda turecké žádosti vyhovět a zahájit stíhání. Média krátce před kancléřčiným vystoupením informovala, že proti se stavěla především koaliční Sociálnědemokratická strana (SPD).
Podle Merkelové je ale důležité, aby v právním státě o vině rozhodovali státní zástupci a soudci, nikoli politici. Kabinet chce podle kancléřky předložit novelu, na základě které by trestný čin urážky orgánů nebo představitelů cizího státu z trestního řádu po roce 2018 zmizel.
„Rozhodnutí považuji za chybné. Trestní stíhání satiry kvůli urážce majestátu do moderní demokracie nepatří,“ uvedl na Twitteru předseda sociálnědemokratické frakce v německém Spolkovém sněmu Thomas Oppermann. Kritici německé vládě vyčítají, že na Ankaru bere ohled jen kvůli její dohodě s Evropskou unií, která mimo jiné umožňuje vracení migrantů z Řecka do Turecka.
Současné německé zákony pro trestní stíhání za urážku představitele cizího státu vyžadují, aby stát, jehož představitel byl uražen, přímo požádal o potrestání a aby se stíháním vyslovila souhlas německá vláda. Turecko žádost podalo na počátku týdne a Merkelová v úterý uvedla, že její kabinet tuto otázku projedná. Zároveň ale zdůraznila, že svobodu vyjadřování a tisku garantuje německá ústava a že tyto hodnoty mají ve společnosti mimořádný význam.
- Böhmermann ve své básni přednesené v televizi ZDF odkazoval na předchozí pořad televize NDR extra 3, v němž zazněla satirická píseň o Erdoganovi připomínající procesy proti novinářům a útoky Turecka na kurdská území. Turecký prezident si kvůli písni pozval k vysvětlení německého velvyslance v Ankaře, což Böhmermann velmi hrubými výrazy kritizoval.
- Erdogana v básni vylíčil jako někoho, kdo provozuje sex s ovcemi či kozami, kdo bije dívky a sleduje dětské porno, ale i jako homosexuála. Přirovnal ho rovněž k Josefu Fritzlovi, který více než 20 let věznil ve sklepě svou dceru a zplodil s ní sedm dětí, a Wolfgangovi Priklopilovi, který věznil osm let Nataschu Kampuschovou. Vulgarity na účet turecké hlavy státu a zesměšňování jeho mužství doprovodil kritikou údajného potlačování menšin v Turecku včetně Kurdů či křesťanů.
Zatímco píseň německá vláda obhajovala jako legitimní výraz svobody projevu, od pozdější básně se jasně distancovala. Podle DPA obsahovala „podpásovky“ a podle kancléřky Merkelové byla „vědomě urážlivá“.
Řada německých kolegů vyjádřila s Böhmermannem solidaritu a vyzvala zastupitelství v Mohuči, aby vyšetřování tohoto případu co nejdříve zastavilo. „Diskuse a kritika básně Jana Böhmermanna se má odehrávat v kulturních kruzích naší země, a ne v mohučské soudní síni,“ píší umělci v otevřeném dopise, který podepsal i bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis.
Už se to nesmí opakovat, žádá Erdogan
obrázek
Erdogan se snaží dosáhnout potrestání Böhmermanna i v občanskoprávním sporu. Jeho právní zástupce Hubertus von Sprenger podal příslušnou žalobu a je připraven vést spor „do poslední instance“. „Prezident si od tohoto kroku slibuje potrestání dotyčného a také to, že se jeho výroky v budoucnu již nebudou opakovat,“ řekl von Sprenger.
Za porušení zákona o urážce cizích činitelů v Německu hrozí až tři roky vězení nebo peněžitá pokuta. V případě prokázání nactiutrhání se může odsouzený za mříže dostat až na pět let. Böhmermann kvůli aféře dostal i několik výhrůžek a byla mu přidělena policejní ochrana. Pozastavil také přípravu nových televizních pořadů.
Analytička Lizcová: Podle Merkelové by o osudu satirika měl rozhodnout nezávislý soud (zdroj: ČT24)
Báseň byla odvysílána v televizi ZDF v rámci pořadu Neo Magazin Royale. V repríze pořadu inkriminovanou pasáž televize vypustila a stáhla ji také ze svého internetového archivu odvysílaných pořadů.
V minulosti zaplatili pokutu například karikaturisté listu Kölner Stadt-Anzeiger, kteří v roce 1964 urazili během státní návštěvy íránského šáha Rezu Pahlavího.