Nejvíce Američanů slouží v Německu, kde je i největší letecká základna

Praha – Američtí vojáci, jejichž počet hodlá prezident Barack Obama posílit, slouží na evropských základnách už od doby druhé světové války. Významnou roli hrály americké vojenské jednotky zejména během studené války, v poslední době ale jejich počet v evropských zemích klesá. Nejvíce jich je v Německu, kde se také nachází největší ze všech amerických základen Ramstein, v níž slouží přes 30 000 vojáků a která tvoří samostatné městečko s veškerou vybaveností.

V současnosti je v Evropě rozmístěno asi 60 000 amerických vojáků, nejvíce jich je v Německu, více než 40 000. Jedenáct tisíc vojáků mají Spojené státy v Itálii, tam má americká armáda také námořní a letecké jednotky.

Na leteckých základnách ve Velké Británii je 9 500 amerických vojáků, přes tisícovku ve Španělsku a Belgii a několik stovek vojáků pak působí ve službách americké armády v Portugalsku, Řecku a Holandsku.

Největší základnou v Evropě je Ramstein v Německu

Americké letectvo působí na pěti hlavních základnách: Ramstein a Spangdahlem v Německu, Lakenheath a Mildenhall ve Velké Británii a Aviano v Itálii. Američané mají i dalších 80 základen, například Morón (Španělsko), Incirlik (Turecko) a Chiévres v Belgii. 

Největší základnou je letecká základna Ramstein v Německu, která leží východně od německého Ramstein-Miesenbachu asi 10 kilometrů západně od Kaiserslauternu ve spolkové zemi Porýní-Falc. V roce 2004 zde sloužilo 35 000 vojáků a přes 6 000 civilních zaměstnanců.

Letectvo Spojených států ji používá hlavně k transportu jednotek a vojenského materiálu, při evakuaci Američanů z různých válečných konfliktů. Stejně tak je využívána k přepravě raněných do nedaleké vojenské nemocnice v blízkém městě Landstuhl, která je největší americkou nemocnicí mimo území USA.

Letecká základna Ramstein
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Roland

Obama v úterý ve Varšavě prohlásil, že Spojené státy v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na „nové bezpečnostní výzvy“ pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení. Jeho slova ale vyvolala rozporné reakce nejen u českých představitelů, ale i na Slovensku. Premiér Sobotka reagoval slovy, že Česko nevolá po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě, za což sklidil kritiku od prezidenta Miloše Zemana nebo koaličních lidovců. Dnes upřesnil, že jeho vyjádření se primárné týkalo aktuální bezpečnostní situace v České republice – více o ohlasech na Sobotkovy výroky čtěte zde.

Americké síly jsou v Evropě 62 let

EUCOM vzniklo v srpnu 1952, nyní sídlí v německém Stuttgartu (od roku 1967). Američané vybudovali četné vojenské základny v západním Německu ještě v dobách studené války. V roce 1953 bylo v Evropě přítomno přes 400 tisíc vojáků, postupně jejich počet klesal (v roce 1980 to bylo 350 tisíc vojáků, v roce 1999 jich bylo 120 tisíc).

Američané mají v Evropě kromě vojáků také námořnictvo a vzdušné síly. Vojenské síly USA jsou soustředěny v Německu - dvě vojenské brigády, jedna letecká a další podpůrné jednotky, a také v Itálii (ve Vicenze a námořnictvo v Neapoli).

V Německu jsou americké základny ve Wiesbadenu (rovněž vojenská nemocnice), Heidelbergu, Kaiserslauternu, Bambergu nebo Würzburgu. Nejdůležitější je pak letecká základna v Ramsteinu.

Podle internetových stránek EUCOM mají USA v Evropě 12 vojenských základen, šest leteckých a tři námořní. Počet vojáků sloužících pod EUCOM činil k roku 2007 zhruba 72 tisíc.

Americké jednotky v Německu působí již od roku 1945. Během studené války hrály jednotky amerického letectva hlavní roli v situaci v Evropě. Zúčastnily se všech důležitých akcí v poválečné historii kontinentu, například leteckého zásobování Berlína, Suezské krize nebo operace Pouštní bouře. V současnosti poskytují podporu operacím v Afghánistánu a spolupracují s ostatními vzdušnými složkami NATO.

V době studené války se na území Evropy nacházelo 213 000 příslušníků americké armády, v souladu s plánem strategické regionální transformace, jehož cílem je především posílit strategickou účinnost, efektivnost a operační připravenost amerických ozbrojených sil v Evropě a jejich schopnosti čelit novým bezpečnostním hrozbám, dochází zároveň k razantnímu snižování jejich počtů.

Ruských vojáků je v současnosti v Evropě o něco víc než Američanů

Ruské síly v Evropě jsou o něco větší, ale zhruba srovnatelné. V západním vojenském okruhu je na několika základnách odhadem 80 až 100 tisíc ruských vojáků. Ruská federace tyto údaje totiž oficiálně nezveřejňuje. Podle ruských obranných serverů jsou v evropské části Ruska rozmístěné dvě armády, tři výsadkové divize a dvě brigády speciálních sil. Navíc tu má ruské námořnictvo baltskou, černomořskou a severomořskou flotilu. Největší armádu ze Severoatlantické aliance má na hranicích s Ruskem Turecko (510 tisíc vojáků) a Polsko (96 tisíc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...