Nejvíce Američanů slouží v Německu, kde je i největší letecká základna

Praha – Američtí vojáci, jejichž počet hodlá prezident Barack Obama posílit, slouží na evropských základnách už od doby druhé světové války. Významnou roli hrály americké vojenské jednotky zejména během studené války, v poslední době ale jejich počet v evropských zemích klesá. Nejvíce jich je v Německu, kde se také nachází největší ze všech amerických základen Ramstein, v níž slouží přes 30 000 vojáků a která tvoří samostatné městečko s veškerou vybaveností.

V současnosti je v Evropě rozmístěno asi 60 000 amerických vojáků, nejvíce jich je v Německu, více než 40 000. Jedenáct tisíc vojáků mají Spojené státy v Itálii, tam má americká armáda také námořní a letecké jednotky.

Na leteckých základnách ve Velké Británii je 9 500 amerických vojáků, přes tisícovku ve Španělsku a Belgii a několik stovek vojáků pak působí ve službách americké armády v Portugalsku, Řecku a Holandsku.

Největší základnou v Evropě je Ramstein v Německu

Americké letectvo působí na pěti hlavních základnách: Ramstein a Spangdahlem v Německu, Lakenheath a Mildenhall ve Velké Británii a Aviano v Itálii. Američané mají i dalších 80 základen, například Morón (Španělsko), Incirlik (Turecko) a Chiévres v Belgii. 

Největší základnou je letecká základna Ramstein v Německu, která leží východně od německého Ramstein-Miesenbachu asi 10 kilometrů západně od Kaiserslauternu ve spolkové zemi Porýní-Falc. V roce 2004 zde sloužilo 35 000 vojáků a přes 6 000 civilních zaměstnanců.

Letectvo Spojených států ji používá hlavně k transportu jednotek a vojenského materiálu, při evakuaci Američanů z různých válečných konfliktů. Stejně tak je využívána k přepravě raněných do nedaleké vojenské nemocnice v blízkém městě Landstuhl, která je největší americkou nemocnicí mimo území USA.

Letecká základna Ramstein
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Roland

Obama v úterý ve Varšavě prohlásil, že Spojené státy v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na „nové bezpečnostní výzvy“ pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení. Jeho slova ale vyvolala rozporné reakce nejen u českých představitelů, ale i na Slovensku. Premiér Sobotka reagoval slovy, že Česko nevolá po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě, za což sklidil kritiku od prezidenta Miloše Zemana nebo koaličních lidovců. Dnes upřesnil, že jeho vyjádření se primárné týkalo aktuální bezpečnostní situace v České republice – více o ohlasech na Sobotkovy výroky čtěte zde.

Americké síly jsou v Evropě 62 let

EUCOM vzniklo v srpnu 1952, nyní sídlí v německém Stuttgartu (od roku 1967). Američané vybudovali četné vojenské základny v západním Německu ještě v dobách studené války. V roce 1953 bylo v Evropě přítomno přes 400 tisíc vojáků, postupně jejich počet klesal (v roce 1980 to bylo 350 tisíc vojáků, v roce 1999 jich bylo 120 tisíc).

Američané mají v Evropě kromě vojáků také námořnictvo a vzdušné síly. Vojenské síly USA jsou soustředěny v Německu - dvě vojenské brigády, jedna letecká a další podpůrné jednotky, a také v Itálii (ve Vicenze a námořnictvo v Neapoli).

V Německu jsou americké základny ve Wiesbadenu (rovněž vojenská nemocnice), Heidelbergu, Kaiserslauternu, Bambergu nebo Würzburgu. Nejdůležitější je pak letecká základna v Ramsteinu.

Podle internetových stránek EUCOM mají USA v Evropě 12 vojenských základen, šest leteckých a tři námořní. Počet vojáků sloužících pod EUCOM činil k roku 2007 zhruba 72 tisíc.

Americké jednotky v Německu působí již od roku 1945. Během studené války hrály jednotky amerického letectva hlavní roli v situaci v Evropě. Zúčastnily se všech důležitých akcí v poválečné historii kontinentu, například leteckého zásobování Berlína, Suezské krize nebo operace Pouštní bouře. V současnosti poskytují podporu operacím v Afghánistánu a spolupracují s ostatními vzdušnými složkami NATO.

V době studené války se na území Evropy nacházelo 213 000 příslušníků americké armády, v souladu s plánem strategické regionální transformace, jehož cílem je především posílit strategickou účinnost, efektivnost a operační připravenost amerických ozbrojených sil v Evropě a jejich schopnosti čelit novým bezpečnostním hrozbám, dochází zároveň k razantnímu snižování jejich počtů.

Ruských vojáků je v současnosti v Evropě o něco víc než Američanů

Ruské síly v Evropě jsou o něco větší, ale zhruba srovnatelné. V západním vojenském okruhu je na několika základnách odhadem 80 až 100 tisíc ruských vojáků. Ruská federace tyto údaje totiž oficiálně nezveřejňuje. Podle ruských obranných serverů jsou v evropské části Ruska rozmístěné dvě armády, tři výsadkové divize a dvě brigády speciálních sil. Navíc tu má ruské námořnictvo baltskou, černomořskou a severomořskou flotilu. Největší armádu ze Severoatlantické aliance má na hranicích s Ruskem Turecko (510 tisíc vojáků) a Polsko (96 tisíc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 14 mminutami

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 32 mminutami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 1 hhodinou

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 1 hhodinou

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 8 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...