Nejvíce Američanů slouží v Německu, kde je i největší letecká základna

Praha – Američtí vojáci, jejichž počet hodlá prezident Barack Obama posílit, slouží na evropských základnách už od doby druhé světové války. Významnou roli hrály americké vojenské jednotky zejména během studené války, v poslední době ale jejich počet v evropských zemích klesá. Nejvíce jich je v Německu, kde se také nachází největší ze všech amerických základen Ramstein, v níž slouží přes 30 000 vojáků a která tvoří samostatné městečko s veškerou vybaveností.

V současnosti je v Evropě rozmístěno asi 60 000 amerických vojáků, nejvíce jich je v Německu, více než 40 000. Jedenáct tisíc vojáků mají Spojené státy v Itálii, tam má americká armáda také námořní a letecké jednotky.

Na leteckých základnách ve Velké Británii je 9 500 amerických vojáků, přes tisícovku ve Španělsku a Belgii a několik stovek vojáků pak působí ve službách americké armády v Portugalsku, Řecku a Holandsku.

Největší základnou v Evropě je Ramstein v Německu

Americké letectvo působí na pěti hlavních základnách: Ramstein a Spangdahlem v Německu, Lakenheath a Mildenhall ve Velké Británii a Aviano v Itálii. Američané mají i dalších 80 základen, například Morón (Španělsko), Incirlik (Turecko) a Chiévres v Belgii. 

Největší základnou je letecká základna Ramstein v Německu, která leží východně od německého Ramstein-Miesenbachu asi 10 kilometrů západně od Kaiserslauternu ve spolkové zemi Porýní-Falc. V roce 2004 zde sloužilo 35 000 vojáků a přes 6 000 civilních zaměstnanců.

Letectvo Spojených států ji používá hlavně k transportu jednotek a vojenského materiálu, při evakuaci Američanů z různých válečných konfliktů. Stejně tak je využívána k přepravě raněných do nedaleké vojenské nemocnice v blízkém městě Landstuhl, která je největší americkou nemocnicí mimo území USA.

Letecká základna Ramstein
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Roland

Obama v úterý ve Varšavě prohlásil, že Spojené státy v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na „nové bezpečnostní výzvy“ pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení. Jeho slova ale vyvolala rozporné reakce nejen u českých představitelů, ale i na Slovensku. Premiér Sobotka reagoval slovy, že Česko nevolá po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě, za což sklidil kritiku od prezidenta Miloše Zemana nebo koaličních lidovců. Dnes upřesnil, že jeho vyjádření se primárné týkalo aktuální bezpečnostní situace v České republice – více o ohlasech na Sobotkovy výroky čtěte zde.

Americké síly jsou v Evropě 62 let

EUCOM vzniklo v srpnu 1952, nyní sídlí v německém Stuttgartu (od roku 1967). Američané vybudovali četné vojenské základny v západním Německu ještě v dobách studené války. V roce 1953 bylo v Evropě přítomno přes 400 tisíc vojáků, postupně jejich počet klesal (v roce 1980 to bylo 350 tisíc vojáků, v roce 1999 jich bylo 120 tisíc).

Američané mají v Evropě kromě vojáků také námořnictvo a vzdušné síly. Vojenské síly USA jsou soustředěny v Německu - dvě vojenské brigády, jedna letecká a další podpůrné jednotky, a také v Itálii (ve Vicenze a námořnictvo v Neapoli).

V Německu jsou americké základny ve Wiesbadenu (rovněž vojenská nemocnice), Heidelbergu, Kaiserslauternu, Bambergu nebo Würzburgu. Nejdůležitější je pak letecká základna v Ramsteinu.

Podle internetových stránek EUCOM mají USA v Evropě 12 vojenských základen, šest leteckých a tři námořní. Počet vojáků sloužících pod EUCOM činil k roku 2007 zhruba 72 tisíc.

Americké jednotky v Německu působí již od roku 1945. Během studené války hrály jednotky amerického letectva hlavní roli v situaci v Evropě. Zúčastnily se všech důležitých akcí v poválečné historii kontinentu, například leteckého zásobování Berlína, Suezské krize nebo operace Pouštní bouře. V současnosti poskytují podporu operacím v Afghánistánu a spolupracují s ostatními vzdušnými složkami NATO.

V době studené války se na území Evropy nacházelo 213 000 příslušníků americké armády, v souladu s plánem strategické regionální transformace, jehož cílem je především posílit strategickou účinnost, efektivnost a operační připravenost amerických ozbrojených sil v Evropě a jejich schopnosti čelit novým bezpečnostním hrozbám, dochází zároveň k razantnímu snižování jejich počtů.

Ruských vojáků je v současnosti v Evropě o něco víc než Američanů

Ruské síly v Evropě jsou o něco větší, ale zhruba srovnatelné. V západním vojenském okruhu je na několika základnách odhadem 80 až 100 tisíc ruských vojáků. Ruská federace tyto údaje totiž oficiálně nezveřejňuje. Podle ruských obranných serverů jsou v evropské části Ruska rozmístěné dvě armády, tři výsadkové divize a dvě brigády speciálních sil. Navíc tu má ruské námořnictvo baltskou, černomořskou a severomořskou flotilu. Největší armádu ze Severoatlantické aliance má na hranicích s Ruskem Turecko (510 tisíc vojáků) a Polsko (96 tisíc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 54 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 58 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...