Paříž – Před sto lety vznikla ve Francii rota „Nazdar“ – jednotka cizinecké legie tvořená Čechy a Slováky, kteří se chtěli v první světové válce postavit habsburskému mocnářství. Nazdaráci se vyznamenali zejména ve druhém roce války v bitvě o Arras, a položili tak základy československé legie ve Francii.
Už před rakouským vyhlášením války Srbsku setrvávalo ve Francii na deset tisíc Čechů a Slováků, dva tisíce z nich žily v samotné Paříži. Spolkový život je sváděl dohromady zejména v pařížském Sokolu, který nad Seinou fungoval už od začátku 90. let 19. století – a právě on vetknul název i československé rotě.
Po vypuknutí první světové války francouzští Češi a Slováci uspořádali demonstraci pod heslem „Pryč s Rakouskem!“ a začali vstupovat do francouzské cizinecké legie, aby se po boku galského kohouta postavili habsburské orlici. Výslednou československou rotu tvořili z velké části právě sokolové – a jejich pozdrav „Nazdar“ se vepsal i do názvu jednotky. Pravděpodobně nejznámějším členem je František Kupka, otec světového abstraktního malířství.
Osudové město Arras
V prvním roce války byli Nazdaráci nasazeni na francouzsko-německé frontě, po výcviku v jižní Francii zamířili jako součást marocké divize k Remeši. Největší podíl měla na bitvě u Arrasu v květnu 1915; Čechoslováci hrdinsky bojovali v první linii při útoku na německé pozice. Ze dvou set padesáti mužů dvaačtyřicet padlo a dalších devadesát bylo zraněno.
Právě výrazné ztráty v arraské bitvě ale také způsobily, že rota ztratila schopnost boje – a celý prapor byl rozpuštěn. Zbylí příslušníci pro příště sloužili v řadách francouzských jednotek, a když v létě 1918 padlo rozhodnutí o vzniku samostatné československé legie, podíleli se na jejím vzniku.
Ulicemi Paříže znovu pochodovali českoslovenští legionáři
Sté výročí založení roty Nazdar si dnes v Paříži připomněli váleční veteráni, zástupci Československé obce legionářské, parlamentu a českého velvyslanectví. Vzpomínkové oslavy začaly pietním aktem u pomníku československých legionářů na hřbitově Pére Lachaise. Dalším zastavením byl Palais Royal, kde se krajané tehdy scházeli a odkud vyšel 22.8.1914 pochod několika stovek legionářů k odvodu v pařížské Invalidovně. Účastníci dnes šli v jejich stopách v průvodu v čele se státní vlajkou a historickými zástavami. Oslav se zúčastnilo mimo jiné asi 60 legionářů v dobových uniformách.
„Cílem (slavnostních akcí) je připomenout si obětavost a vlastenectví dobrovolníků, kteří hned po zahájení první světové války začali boj za samostatný stát Čechů a Slováků,“ uvedl Gazdík. „Samostatný stát Čechů a Slováků byl tehdy pouhá idea, nikdo z nich nemohl vědět, jak ta válka dopadne, oni přesto za tou ideou šli, obětovali své rodiny, mnozí svůj život, a to je něco, co my tady chceme uctít,“ dodal.
Ve středu dopoledne budou oslavy pokračovat v městečku Bayonne v jihozápadní Francii, kde čeští a legionáři podstoupili vojenský výcvik.
