NATO jednalo o šanci Ukrajiny na vstup do aliance

Tallinn - I když ministři obrany zemí NATO dnes v Tallinnu opět zdůraznili, že Ukrajina do aliance patří, žádný konkrétní příslib Kyjev nezískal. Hlavním tématem dnešní schůzky ministrů v estonské metropoli byla otázka, do jaké míry je Ukrajina připravena na bližší spolupráci s aliancí a kdy by jí NATO mělo otevřít dveře k členství. Podle analytiků jsou nyní ukrajinské šance poměrně nízké, a to mimo jiné také kvůli složité vnitropolitické situaci.

Kromě ministrů obrany dorazila do Tallinnu také ukrajinská delegace. Dlouhodobou americkou podporu rozšíření aliance o Ukrajinu přijel osobně vyjádřit ministr obrany USA Robert Gates, Česko zastupovala Vlasta Parkanová.

V současnosti kromě Ukrajiny usiluje o vstup do NATO také Gruzie. Na dubnovém summitu se sice aliance kvůli nesouhlasu některých členů neshodla na zapojení těchto zemí do takzvaného akčního plánu členství (MAP), který je přípravou na členství, NATO ale do Tbilisi i Kyjeva vysílá pozitivní signály.

Naopak s rozšířením NATO ostře nesouhlasí Rusko a postoj Moskvy ovlivňuje například Německo či Francii, naopak Spojené státy patří k velkým zastáncům gruzínského a ukrajinského členství. Z důvodu neshod se možná o zapojení Kyjeva do MAP nerozhodne ani na prosincové schůzce ministrů NATO a stejně může dopadnout i jednání na summitu v příštím roce.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer na tiskové konferenci uvedl: „Pokud výsledkem jednání bude nepřijetí do MAP v prosinci, neznamená to definitivní nepřijetí. Spojenci budou dál pokračovat směrem, na němž se shodli v Bukurešti.“ Tímto odkázal na dubnové prohlášení členských států, že v budoucnu Gruzie a Ukrajina do NATO vstoupí. Podle Scheffera však musí ukrajinská vláda pokročit v důležitých reformách v oblasti bezpečnosti a obrany a vyřešit také spory na politické scéně.

Na počátku října se ale na Ukrajině rozpadla prozápadní vládní koalice vedená premiérkou Julijí Tymošenkovou. Tymošenková však odmítá post premiérky opustit a bojuje proti předčasným volbám. Spory s někdejším koaličním partnerem, blokem Naše Ukrajina-Národní sebeobrana prezidenta Viktora Juščenka, se proto nadále stupňují.

Česká ministryně obrany podepsala na okraj dnešního jednání memorandum o porozumění se svým ukrajinským kolegou Jurijem Jechanurovem. Smlouva se týká vzájemné spolupráce v oblasti strategické letecké přepravy, která bude založena na využití ukrajinských letadel pro logistické zajištění české armády při zahraničních operacích.

  • Vlajky USA a Ukrajiny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/153/15248.jpg
  • Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/369/36893.jpg
  • NATO autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/369/36869.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.
před 20 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 28 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 2 hhodinami
Načítání...