Na Ukrajině začal platit klid zbraní

Minsk – Od 18:00 místního času (17:00 SELČ) platí na Ukrajině příměří mezi armádou a proruskými separatisty. Příslušnou dohodu dnes v Minsku uzavřeli zástupci ukrajinské vlády a povstalců. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vydal armádě rozkaz k zastavení palby, bojové akce ukončili i separatisté. Kreml dohodu o klidu zbraní uvítal a doufá v bedlivou kontrolu dodržování příměří. Také Bílý dům vidí příměří nadějně, a pokud klid zbraní vydrží, mohlo by se prý upustit i od chystaných sankcí proti Rusku. Do Kyjeva večer také dorazila česká humanitární zásilka zdravotnického materiálu.

Porošenko: Příměří symbolicky nastalo během summitu NATO

Uzavření dohody o příměří potvrdila vedle záastupců Ukrajiny a  separatistů i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Porošenko o ní informoval na svém Twitteru. Během summitu NATO ve Walesu pak ukrajinský prezident upřesnil, že dohoda má 12 bodů a že existuje plán, dokdy by měly být jednotlivé body tohoto protokolu splněny. Řeší například otázky kontrol a výměnu zajatců. Na dodržování příměří bude dohlížet OBSE a bojové síly obou znesvářených stran zůstanou na svých nynějších pozicích. 

„Nyní je důležité, aby toto příměří vydrželo co nejdéle a aby během něj pokračoval politický dialog, který může zajistit mír a stabilitu v Donbasu,“ řekl Porošenko. Ukrajina je podle něj připravena podniknout příslušné kroky, jako je amnestie, decentralizace moci a respektování jazyka a kulturních tradic ve východukrajinských regionech. Ukrajinský prezident také ocenil, že příměří symbolicky nastalo během summitu NATO ve Walesu.

Podle Porošenka by si povstalci i vojáci mohli zajatce vyměnit již v sobotu. Rebelové tvrdí, že v jejich držení je přes 1000 ukrajinských vojáků.

Separatisté z povstalecké Luhanské lidové republiky dali na vědomí, že dohoda o příměří nijak nemění jejich postoj k ukrajinským úřadům. Klid zbraní byl podle nich nutný, aby se předešlo dalšímu krveprolití. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v televizním projevu prohlásil, že mírový plán musí vedle klidu zbraní obsahovat podmínky stažení „ruských sil a ruských banditů a teroristů“ a obnovu ukrajinských státních hranic s Ruskem.

Americký prezident Barack Obama vidí příměří nadějně, je ale rovněž skeptický. Jestliže klid zbraní vydrží, mohly by prý být zrušeny i chystané sankce proti Rusku, řekl po summitu NATO.

Ukrajinský prezident Porošenko k příměří (zdroj: ČT24)

Separatisté již ve čtvrtek uvedli, že se ke klidu zbraní hodlají připojit hodinu po ukrajinské armádě, jako podmínku si ale kladli to, že Kyjev přijme mírový plán ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten mimo jiné počítá s ukončením bojů, stažením dělostřelectva a obnovou sociálních a zdravotnických zařízení. Boje podle všeho ustaly ještě před oficiálním začátkem klidu zbraní. Agentura TASS krátce před tím, než příměří vstoupilo v platnost, napsala, že povstalci již více než čtvrt hodiny nehlásí žádnou bojovou aktivitu. Agentura Reuters nicméně hlásila tři exploze u Doněcka, což potvrdil i zpravodaj ČT Miroslav Karas. Večer už byl klid.

Na východě Ukrajiny dnes i po zahájení jednání v Minsku pokračovaly boje a podle řady expertů bude i po vyhlášení příměří zřejmě trvat ještě delší dobu, než skutečně nastane klid zbraní.

Manévry NATO na Ukrajině ohrožují mírový proces, říká Moskva

Krátce po uzavření dohody o příměří ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že manévry, které na západě Ukrajiny chystá Severoatlantická aliance, ohrožují tamní mírový proces. Desetidenní cvičení s názvem Rapid Trident u západoukrajinského Lvova začne 16. září a zúčastní se ho jednotky z USA, Kanady, Německa a dalších zemí. Washington na společné alianční manévry s ukrajinskou armádou vyšle 200 vojáků.

Cvičení na Ukrajině a tón představitelů NATO z dvoudenního summitu ve Walesu, který dnes skončil, by podle ruské diplomacie mohly podkopat mírové snahy na Ukrajině. V prohlášení Moskva dále uvádí, že manévry mohou „zvýšit napětí, ohrozit křehký (mírový) proces a ještě více rozdělit ukrajinskou společnost“.

Česko na Ukrajinu dopravilo tunu zdravotnického materiálu

Do Kyjeva večer dorazila tunová zásilka zdravotnického materiálu pro Ukrajinský červený kříž, kterou financovalo české ministerstvo zahraničí a kterou zajistil Český červený kříž. Podle české diplomacie jej ukrajinští zdravotníci využijí při ošetřování akutních popálenin a dalších těžkých zranění civilních obyvatel z východu Ukrajiny. „Když jde o životy a zdraví, je naší povinností pomáhat. Do této konkrétní snahy pomoci patří i nákladní automobil, který dnes dorazil do Kyjeva po střechu naložený zdravotnickým materiálem,“ uvedl k humanitární dodávce ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

V nejbližší době budou podle ministerstva z jeho rozpočtu zakoupeny také dýchací přístroje pro umělou plicní ventilaci pro nemocnice v Dněpropetrovsku a v Charkově na východě Ukrajiny. V následujících týdnech pak Černínský palác vypraví další zásilku zdravotnického materiálu pro Ukrajinský červený kříž.

Česko prostřednictvím své ambasády v Kyjevě a ve spolupráci s tamní misí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rovněž připravuje pomoc pro Ukrajince, kteří kvůli konfliktu na východě země museli opustit své domovy. Česká vláda letos na pomoc Ukrajině schválila 50 milionů korun.

Rusko pošle na Ukrajinu dva humanitární konvoje

Ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov na jednání v Minsku prohlásil, že Moskva vyšle na východ Ukrajiny dva humanitární konvoje: první z nich se pod vedením Červeného kříže vydá do krizové oblasti v sobotu. Druhý transport s pomocí bude vypraven později po železnici. Moskva již v srpnu vyslala do východoukrajinského Luhanska konvoj s humanitární pomocí. Kolona takřka 300 kamionů překročila hranice bez souhlasu Kyjeva a bez doprovodu Mezinárodního výboru Červeného kříže a vyvolala kritiku ze strany ukrajinské vlády i Západu.

Jednání kontaktní skupiny v Minsku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.
05:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Slovenský parlament jedná o opozičním návrhu odvolat vládu

Slovenská vláda nezlepšila kvalitu života obyvatel země a vládní politici připustili možnost odchodu Slovenska z Evropské unie, zdůvodnil ve sněmovně předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka opoziční návrh vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer). Opoziční strany nemají v parlamentu většinu, která je k odvolání vlády potřebná.
před 17 mminutami

USA odstoupí z Pařížské dohody, Trump odložil zákaz TikToku

Nový americký prezident Donald Trump podepsal první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Mezi dalšími příkazy je i odložení zákazu aplikace na sdílení krátkých videí TikTok nebo zahájení vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO).
01:40Aktualizovánopřed 51 mminutami

Nejdůležitější Trumpův krok je milost pro útočníky na Kapitol, míní politolog

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.
před 1 hhodinou

Požár hotelu v tureckých horách má nejméně deset obětí

Požár v hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka, který tam vypukl v úterý nad ránem, si vyžádal nejméně deset obětí, informovala agentura Anadolu. Dalších 32 osob bylo podle ní zraněno. V hotelu bylo přes dvě stě lidí. České ministerstvo zahraničních věcí (MZV) nemá informace, že by mezi oběťmi a zraněnými byli Češi.
před 2 hhodinami

Senát USA jednomyslně schválil Rubia jako ministra zahraničí

Novým americkým ministrem zahraničí bude floridský senátor Marco Rubio. Do funkce ho v pondělí jednomyslně schválil Senát Kongresu USA. Politik, označovaný za jestřába v přístupu k Číně, Íránu či Kubě, se díky podpoře zákonodárců obou stran stal prvním potvrzeným členem rodící se vlády prezidenta Donalda Trumpa, informují americká média.
05:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Potraty v Evropě: právo pro některé, boj pro miliony dalších

Reprodukční práva jsou v posledních měsících středem politických debat po celém světě. Přístup k potratům byl jedním z ústředních témat volební kampaně, po níž se úřadu ujal Donald Trump. Evropa se také ocitla na křižovatce liberální politiky a restriktivních zákonů. A protože hnutí pro život získávají na síle po celém světě, usilují účastníci kampaní s opačným názorem o to, aby byl v celé EU zaručen bezpečný přístup k potratům. Od Maďarska přes Itálii, Francii, Finsko a dál se zaměřujeme na práva na potrat z evropské perspektivy*.
před 4 hhodinami

Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump již v aréně Capital One podepsal své první exekutivní příkazy, poté zamíří do Bílého domu a chopí se svých pravomocí. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...