Moskva „kategoricky odmítá“, že by spáchala v Sýrii válečné zločiny bombardováním nemocnic. Při náletech zemřelo v pondělí na padesát civilistů. Podle Ankary za nimi stáli Rusové. Jeden z tureckých činitelů citovaných agenturou Reuters uvedl, že bez pozemní intervence syrská válka nikdy neskončí. Ankara už prý o této záležitosti jednala s mezinárodní koalicí vedenou USA, která cílí na pozice radikálů z Islámského státu (IS). V rámci koalice ale nepanuje ohledně pozemní akce shoda.
Mluvčí OSN odsoudil pondělní letecké údery, při nichž zahynulo 11 lidí. „Je zřejmé, že syrská a ruská letadla jsou velmi aktivní v této oblasti, měla by vědět, kdo je zodpovědný. Pokud šlo o záměrné zaměřování těchto zařízení, mohlo by se to počítat mezi válečné zločiny,“ podotkl mluvčí.
Kreml důrazně odmítl obvinění ze strany Turecka, že za nálety stálo Rusko. „Podobná prohlášení kategoricky odmítáme tím spíš, že tyto výroky nejsou podloženy důkazy,“ konstatoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Podle mluvčího by Rusko přijalo důkazy jen od syrských úřadů – a ty ukazují opak. Syrský velvyslanec v Moskvě již dříve uvedl, že za nálety stály USA, Pentagon to ovšem vzápětí odmítl.
Schyluje se k válce na zemi? Koalice se neshodne
Podle tureckého činitele Ankara nechce jít do pozemní akce v Sýrii osamocena – obrátila se proto na koalici vedenou Washingtonem. O intervenci uvažují rovněž Saúdové a podle tureckého ministra zahraničí se k ní kloní i některé evropské státy.
„Některé země, jako jsme my, Saúdská Arábie a další západoevropské státy říkají, že pozemní operace je nutná… Ale očekávat to jen od Saúdské Arábie, Turecka a Kataru není správné, ani realistické,“ řekl ministr Mevlüt Cavusoglu. „Jestliže se podobná operace uskuteční, musí být provedena společně, jako je tomu u (koaličních) leteckých úderů,“ dodal.
V koalici jsou podle něj někteří proti pozemní operaci. Jsou tam ale i tací, kteří se jí nechtějí účastnit, ale Turecko a další země v jejich aktivitách podporují.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu nicméně prohlásil, že jeho země přijme „preventivní opatření, aby se vyhnula zatažení do války v Sýrii“. Už v pondělí varoval, že cílem Moskvy je dát světu jen dvě možnosti: buď Asad, nebo Islámský stát. Podle Davutoglua je zřejmé, že Moskvě nejde o příměří, ale pouze o podporu Asadova režimu.
De Mistura jednal v Damašku o humanitární pomoci
Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura se v této situaci snaží obnovit naději na pokračování mírových rozhovorů. V Damašku se dvakrát setkal se syrským ministrem zahraničí Valídem Mualimem a jednal s ním o dodávkách humanitární pomoci do obléhaných oblastí.
„Hovořili jsme zejména o zpřístupnění všech obléhaných oblastí, nejen těch, které obléhá vláda, ale také opozice a Islámský stát,“ řekl de Mistura. Po druhé schůzce uvedl, že vláda v Damašku má povinnost umožnit OSN dodávky humanitární pomoci všem Syřanům. „Přístup do těchto oblastí zajišťují konvoje, které koordinuje tým OSN… Je jasné, že je povinností syrské vlády, aby zajistila, že se pomoc OSN dostane všem Syřanům, ať se nacházejí kdekoli… Zítra to otestujeme,“ uvedl zmocněnec OSN bez dalších podrobností.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) následně oznámil, syrská vláda povolila přístup do sedmi obléhaných oblastí, včetně oblastí okolo měst Muadamíja aš-Šám poblíž Damašku a Dajr az-Zaur.
Přeshraniční turecko-kurdské ostřelování pokračuje
V posledních dnech došlo k několika případům ostřelování přes syrsko-turecké hranice s Kurdy, kteří se snaží dobýt klíčové město Azáz, což Turecko odmítá dopustit. Podle tureckého činitele se Ankara pouze brání útokům ze syrské strany. Skutečným motivem kurdských milic je podle ní zisk syrského území.
Kurdům se v minulých dnech podařilo rychle proniknout do pohraničních oblastí provincie Aleppo, které do té doby drželi oponenti Damašku. Jejich oddíly notně oslabily útoky ruského letectva z minulých dní.
