Praha - Když v roce 1492 dorazil Kryštof Kolumbus ke břehům Ameriky, domníval se, že doplul do Asie. Celou věc uvedl na pravou míru až o deset let později další ze slavných mořeplavců Amerigo Vespucci. Právě on si jako první uvědomil, že „země na západě“ je ve skutečnosti dosud neznámým kontinentem. Muž, kterému Amerika vděčí za své jméno, zemřel ve španělské Seville 22. února 1512.
Stejně jako Kolumbus i Vespucci pocházel z Itálie, z rodiny váženého florentského notáře. Díky tomu se mu dostalo kvalitního vzdělání a posléze se uplatnil ve službách toskánských bankéřů. Obchodní kontakty zavedly Vespucciho i do Španělska, které bylo spolu s Portugalskem v té době centrem zámořských výprav. Díky svým znalostem astronomie a kosmologie se na jednu z nich zanedlouho vydal i Vespucci. V roce 1497 se údajně dostal k pobřeží Hondurasu, obkroužil Mexický záliv a podél pobřeží Floridy pokračoval na sever k zátoce Chesapeake ve Virginii.
Pokud tomu tak skutečně bylo, pak byl Vespucci prvním Evropanem, jenž zahlédl americkou pevninu, a ne pouze ostrovy v Karibiku. Mnozí historici však zprávy o Vespucciho první zaoceánské plavbě považují za smyšlené a obdobné pochybnosti mají i o Vespucciho čtvrté a zároveň poslední transatlantické cestě, jíž se měl zúčastnit v letech 1503-1504.
Předmětem dohadů naopak není expedice, která vyplula ze španělského Cádizu v květnu 1499, Vespucci se jí zúčastnil na jedné z lodí už jako uznávaný navigátor. Výprava pod vedením Alonsa de Ojedy zamířila do oblasti dnešní Guyany, kde objevila ústí dvou veletoků - Amazonky a Orinoka. Už na zpáteční cestě Vespucci spřádal plán na další výpravu, která měla, jak pevně věřil, konečně proniknout k břehům Indie a Srí Lanky. Španělská koruna však neměla zájem, a tak se Vespucci vstoupil do portugalských služeb, které mu připadaly perspektivnější.
Na svou třetí dálkovou plavbu se Vespucci vydal v polovině května 1501. Cílem výpravy, které velel portugalský mořeplavec Gonçalo Coelho, bylo pobřeží dnešní Brazílie. Právě při této cestě Vespucci dospěl k myšlence, že neustále na jih ubíhající pobřeží nepatří Asii, ale že jde o dosud neznámý kontinent. Po návratu z expedice v roce 1502 Vespucci o své domněnce referoval v dopise Lorenzovi de Medici, přičemž pro pojmenování nového světadílu použil latinský výraz Mundus Novus, tedy Nový svět. Další zámořské výpravy Vespucciho myšlenku podpořily, a ta se tak stala všeobecně známou a akceptovanou.
Otázku, jak novou pevninu nazvat, vyřešil v roce 1507 německý kartograf Martin Waldseemüller, když navrhl název America, odvozený od latinské podoby Vespucciho křestního jména. Přestože název původně označoval pouze jižní část kontinentu, postupem času se začal používat k pojmenování Ameriky jako celku. Po svém objevu získal Vespucci španělské občanství a byl jmenován do veskrze úřednické funkce hlavního navigátora, kterou zastával až do své smrti.
