Tripolis/Praha – Dlouhá desetiletí byl považován za šéfa „teroristického“ státu, který organizuje výbuchy a podporuje různá násilnická hnutí. Někdejší americký prezident Ronald Reagan jej nazval „vzteklým psem Blízkého východu“. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí ale v posledním desetiletí obrátil. Vzdal se programu výroby zbraní hromadného ničení a uznal odpovědnost za atentáty v Lockerbie (1988) a v Nigeru (1989), čímž dosáhl smíření se Západem. Kaddáfí nakonec ale podlehl protivládním protestům ve vlastní zemi, které vypukly v únoru na východě země. Dnes zemřel, poté co ho zajali povstalci.
Excentrický plukovník, jenž jezdil na zahraniční cesty se stany a velbloudy a s ženskou ochrankou, je – po tuniském a egyptském prezidentovi Zínu Abidínu bin Alím a Husním Mubarakovi – třetí arabskou hlavou státu, kterou smetlo takzvané arabské jaro.
Kaddáfí byl nejdéle vládnoucím vůdcem země na světě kromě monarchií, Libyi vládl 42 let. V červnu byl na něj (a jeho syna Sajfa Isláma a šéfa rozvědky Abdalláha Sanúsího) Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač kvůli zločinům proti lidskosti, kterých se měl dopustit v souvislosti s boji ve své zemi. Kaddáfí se tak stal druhou hlavou státu (po súdánském prezidentovi Umaru Bašírovi), na kterou ICC zatykač vydal.
V 90. letech začal Kaddáfí žehlit vztahy se Západem
Kaddáfí se snažil zlepšovat vztahy se západním světem již od konce 90. let. Po letech odmítání v dubnu 1999 souhlasil s vydáním dvou podezřelých z atentátu v Lockerbie (270 mrtvých) haagskému soudu. Libye v roce 2003 uznala odpovědnost za atentát v Lockerbie, za útok na letadlo francouzské společnosti UTA v roce 1989 v Nigeru (171 obětí) i za útok na západoberlínské diskotéce La Belle v roce 1986 (tři mrtví) a zavázala se zaplatit pozůstalým odškodné. Poté západní státy odvolaly sankce vůči Libyi a obnovily s ní diplomatické styky. Do Tripolisu přijela řada významných státníků. Vládce severoafrické země, bohatě obdařené ropou a zemním plynem, též odsoudil útoky z 11. září 2001 v USA.
V minulosti ale Kaddáfí podporoval různá teroristická hnutí (na Blízkém východě, v Africe, ale kupříkladu i v Severním Irsku) a jeho země porušovala četné mezinárodní dohody. Kromě kauzy Lockerbie či francouzského letadla v Nigeru Libye například v roce 1972 napadla sousední Čad. Po výbuchu na diskotéce v Západním Berlíně v dubnu 1986 následovaly nálety amerického letectva na Tripolis a Benghází, při kterých zahynulo 44 lidí, údajně včetně adoptivní dcery Kaddáfího.
- Kaddáfí při návštěvě Československa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2393/239235.jpg
- Kaddáfí při návštěvě Československa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2393/239236.jpg
- Lubomír Štrugal a Muammar Kaddáfí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2393/239233.jpg
- Kaddáfí při návštěvě Československa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2393/239234.jpg
Kaddáfí v době studené války udržoval výborné styky se socialistickými zeměmi, například Československo navštívil dvakrát (v červnu 1978 a v září 1982) a v roce 1978 dostal Československý Řád bílého lva s řetězem.
Dlouhá léta se tento „největší proletář světa“ či „prorok z pouště“ – jako žák egyptského prezidenta Gamála Abdan Násira – snažil prostřednictvím smluv s jinými arabskými státy sjednotit Araby, což se mu ale nepodařilo, a navíc v irácko-íránské válce 1980–88 stranil nearabskému Íránu. Poté se obrátil k Africe a zasloužil se o vznik Africké unie.
Mladý důstojník svrhl krále
Muammar Kaddáfí se narodil 7. června 1942 poblíž města Syrta v rodině berberského kočovníka. Sám k tomu jednou řekl: „Nevím, kde a kdy jsem se narodil. Možná na hřbetu velblouda.“ Po studiích na vojenské škole v Benghází prošel též kurzem na vojenské akademii v britském Sandhurstu. V září 1969 stál jako 27letý v čele puče, který svrhl stařičkého krále Idríse, jenž se zrovna léčil v Turecku.
Kaddáfí vyhlásil v zemi republiku a dal zestátnit všechny zahraniční podniky na zpracování a prodej ropy a vyvlastnil domácí statkáře. V roce 1973 vyhlásil takzvanou kulturní a lidovou revoluci, jejímž teoretickým rámcem se stala jeho „třetí světová teorie“ (rozpracovaná ve známé Zelené knize), představa vlastní cesty, která měla být alternativou ke kapitalismu a socialismu. V březnu 1977 zavedl Kaddáfí v zemi systém přímé vlády lidu (džamáhíríja), čehož následkem byla mimo jiné likvidace soukromého obchodu a řemesel a hospodářský kolaps. Oficiálně neměl plukovník Kaddáfí žádnou funkci, byl titulován jako vůdce libyjské revoluce.
„Shakespeare byl Arab“
Pověstné jsou jeho kuriózní historické výroky. Ameriku podle Kaddáfího objevil Arab jménem „Emír Ká“, William Shakespeare měl arabský původ, američtí Indiáni jsou původem Arabové, kteří se z Libye a Jemenu kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám odstěhovali do Ameriky, a virus způsobující AIDS vyrobily USA. Kaddáfí, který sám sebe označoval za básníka a prohlašoval, že „kdyby nebyl Vůdcem s velkým V, byl by spisovatelem, literátem nebo učitelem“, byl dvakrát ženatý a měl pět synů (dva zahynuli letos při náletech NATO) a dceru. Ze synů je nejznámější Sajf Islám (39), vystudovaný architekt, jenž studoval i ve Vídni a Londýně.
