Kyjev/Mnichov - Ukrajinský prezident Petro Porošenko věří, že nová smlouva může přinést mír na východě Ukrajiny. Řekl to po příjezdu na mnichovskou bezpečnostní konferenci. Diplomatické úsilí ocenili i povstalci. Dohodu řešili od čtvrtka francouzský a ruský prezident a německá kancléřka. Iniciativu nyní probírají Angela Merkelová a Porošenko s americkým viceprezidentem. Německá kancléřka je ale ohledně dohody s Putinem skeptická. Na východě Ukrajiny se mezitím dál střílí – už i v Debalceve, kde platilo příměří kvůli evakuaci.
- Nová smlouva navazuje na dohodu o příměří podepsanou loni v září v Minsku. Podrobnosti návrhu oficiálně zveřejněny nebyly. Podle agentury DPA je jeho základem zastavení palby. Média spekulují, že iniciativa kromě příměří setrvává u výměny zajatců a stažení těžké výzbroje. Problémem je ale demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby.
„Dokument bude obsahovat návrhy ukrajinského prezidenta a samozřejmě návrhy, které přidal prezident Putin. Dostanou je ke schválení všechny strany konfliktu,“ konstatoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle Porošenka by iniciativa mohla fungovat. Přivítal ji i vyjednávač doněckých separatistů Denis Pušilin. „My jsme vždy pro jednání,“ uvedl. Vyjádřil přitom naději, že by nové příměří mohlo vydržet. Je ale podle něj nutné zajistit spolehlivý kontrolní mechanismus jeho respektování.
Také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek novou mírovou iniciativu podpořil. Pokus Francie a Německa podle něj míří k tomu, aby se našlo obecně přijatelné řešení a krize se ukončila.
Merkelová: Kyjevu zbraně nedodáme
Německá kancléřka si ale úspěchem jistá není. „V každém případě však stálo za to pokusit se o to, dlužíme to lidem na Ukrajině,“ řekla. Kancléřka zdůraznila, že Západ nemá zájem o konfrontaci s Ruskem. Podle ní je ale třeba zajistit, aby bylo dodržováno mezinárodní právo, které Rusko porušilo anexí Krymu i podporou povstalců na východě Ukrajiny.
- Merkelová o bezpečnosti v Evropě: „Krize na Ukrajině ohrožuje základy mírumilovného soužití v Evropě. To, co Rusko udělalo na Krymu a poté na východě Ukrajiny, porušilo základy naší společné existence v Evropě. Rusko nerespektuje územní celistvost Ukrajiny a nerespektuje ani suverenitu ukrajinského státu. Mezinárodní právo je porušováno. Použití síly se stalo hořkou realitou. Snaha změnit násilím hranice, je ale něco, co do 21. století nepatří. To říkáme zcela jasné. Nikdo z nás nemá zájem na novém rozdělování v Evropě. Bezpečnost chceme budovat společně s Ruskem.“
Merkelová přitom znovu odmítla dodávky zbraní ukrajinské armádě. Takový krok by podle ní konflikt pravděpodobně stejně nevyřešil. Stejný názor mají i čeští sociální demokraté, kteří odmítají, aby Česko případně dodávalo zbraně na východní Ukrajinu. Podle nich by to jen vedlo k eskalaci konfliktu a k dalším ztrátám na životech. K tomuto kroku vybídl země NATO ukrajinský prezident.
Merkelová o řešení krize
„Problém je v tom, že si neumím představit žádnou situaci, v níž by lepší vyzbrojení ukrajinské armády natolik ovlivnilo prezidenta Putina, že by dospěl k dojmu, že může vojensky prohrát. Je třeba to říci takto tvrdě. Je to realita a je třeba se s ní nějak vypořádat. Vojensky se tu vyhrát nedá. To je hořká pravda. Mezinárodní společenství proto musí na tomto místě vymyslet něco jiného.“
Předběžný návrh mírové dohody by měl být hotový už v neděli, kdy ho po telefonu projednají Merkelová, Hollande, Putin i Porošenko. Úsilí Německa a Francie podporuje šéf NATO Stoltenberg, který to zopakoval v Mnichově. „Snaha Německa a Francie je velmi důležitá. NATO plně podporuje úsilí o politické řešení konfliktu,“ podotkl šéf NATO.
- Hollande: „Myslím, že je to jedna z posledních šancí… Jestliže se nám nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, velmi dobře víme, jaký bude scénář. Má jméno, říká se tomu válka.“
Kritiku naopak Merkelová s Hollandem sklízí ve Spojených státech, a to hlavně od vlivného republikánského senátora Johna McCaina. Nelíbí se mu hlavně německý odpor k vyzbrojení ukrajinské armády. „Moje odpověď německé kancléřce je jednoznačná. Kolik dalších lidí musí ještě umřít? Kolik jich musí zahynout, abychom jim pomohli se zajištěním obrany? Ví vůbec, odkud zbraně a jednotky na východě Ukrajiny pocházejí?,“ ptá se americký senátor.
Boje o strategické město Debalceve pokračují
Ukrajinská armáda ráno uvedla, že povstalci v noci ostřelovali její pozice devětadvacetkrát, včetně města Debalceve, o něž se v poslední době intenzivně bojuje. Palbu v této oblasti prý separatisté vedli z raketometů Grad a z minometů.
V Debalceve platilo v pátek příměří kvůli evakuaci civilistů. K odjezdu ho využilo 753 lidí, mezi nimiž bylo 81 dětí. Podle organizace Amnesty International většina z 25 tisíc obyvatel již město opustila, ale asi 7000 lidí tam stále zůstává.
Od pátku bylo podle Kyjeva zabito dalších pět desítek rebelů, pět vojáků a pět civilistů.
- Konflikt na Ukrajině je tématem číslo jedna hlavního jednacího dne mnichovské bezpečnostní konference. Do Německa se na ni sjelo několik set politiků, ředitelů firem a zástupců nevládních organizací. Vedle hostitelky Merkelové třeba americký ministr zahraničí John Kerry nebo viceprezident Joe Biden. Na pódiu se těsně minuli ukrajinský prezident Porošenko a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
