Merkelová počtvrté: Kancléřka bez hvězdných manýrů, která nečiní svévolná rozhodnutí

Žena, která vyznává heslo „V klidu spočívá síla“. V politice nepříliš obvyklý obrázek. Nicméně se svým klidem přemohla své soupeře v Německu počtvrté za sebou. V čele země stála už v době, kdy šli dnešní prvovoliči do první třídy. Pro své příznivce je zosobněním jistoty, důvěryhodnosti, skromnosti a blízkosti obyčejným lidem, její kritici jí naopak vyčítají názorovou nečitelnost.

„Velmi dobře víme, že v dalších čtyřech letech přijdou přelomové chvíle, a věříme, že CDU je schopná je řešit nejlépe,“ říkají podporovatelé kancléřky Henrich Balke a Erich Cymek v jejím volebním okrsku na pobřeží Baltu ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko. Ve svém obvodu se Merkelová dostala do Bundestagu pokaždé od roku 1990.

„Paní Merkelová nikdy nečiní rozhodnutí, která jsou svévolná, a tím pádem neschopná většinové podpory,“ tvrdí publicistka Gertrud Höhlerová s odkazem na to, že pro političku přezdívanou „Mutti“ nehraje ideologie zásadní roli. Konstantin Richter, autor knihy „Die Kanzlerin: Eine Fiktion“, se domnívá, že kancléřčina nechuť k ideologii má kořeny ve východoněmecké zkušenosti. „Byla svědkem kolapsu ideologie,“ poukazuje Richter na rozpad komunistického bloku ve východní a střední Evropě na sklonku 80. let.

Nerada vede předvolební boj, ale daleko raději pracuje. Lidé o ní mluví jako o velmi odpovědné a pilné ženě, která se zakousne do problému a ten řeší.
Bára Procházková
novinářka a politoložka
Typické gesto Angely Merkelové
Zdroj: Michael Dalder/Reuters

„Nemyslí ideologicky, ale eticky,“ napsal britský týdeník The Economist a připomněl tak důležitost luteránské víry pro šéfku křesťanských demokratů. Sama Merkelová ji označila za svůj „vnitřní kompas“.

Trochu liberální, trochu křesťansko-sociální a trochu konzervativní

„Pracuje jako vědkyně: hodně čte, důkladně posuzuje fakta a nemá předsudky,“ všiml si stranický kolega Jens Spahn. Merkelová průběžně analyzuje události v domácí a světové politice a tak, jak se vyvíjí, utváří si na ně názor, a to skrze neustálé konzultace s poradci, poslanci a dalšími čelnými představiteli. „Jsem trochu liberální, trochu křesťansko-sociální a trochu konzervativní,“ popsala už v roce 2009 své politické ukotvení.

Vládnoucí CDU se každopádně pod jejím vedením opakovaně posunula doleva. Záchrana Řecka, konec jaderné energie, manželství homosexuálů. Změny podané jako odraz nálad společnosti udržely Merkelovou v kancléřství. A když bylo potřeba, jako v případě migrační krize, neváhala svůj postoj upravit.

Na to, jak se Německo za vlády Angely Merkelové proměnilo, odkazuje množství žádostí o azyl nebo rekordní podíl lidí s kořeny v zahraničí na počtu obyvatel. Kancléřce ale nahrávají jiná čísla. Nezaměstnanost se od roku 2005 snížila o polovinu a průměrná mzda vzrostla o 800 eur.

2 minuty
Jaká je Angela Merkelová mimo svět politiky?
Zdroj: ČT24

Ráda pěstuje brambory a přála by si být astronautkou

Soukromí si třiašedesátiletá držitelka doktorátu z fyziky pečlivě střeží a málokdy mluví o něčem, co by se přímo týkalo její osoby. Školákům nedávno prozradila, že ráda pěstuje brambory, a že kdyby nebyla kancléřkou, přála by si být astronautkou, co létá kolem Země. „A všechno bych si z výšky pěkně prohlédla,“ dodala Merkelová. 

Ve volném čase relaxuje na chatě v Severním Braniborsku, kde odpočívá u vážné hudby, pečení švestkového koláče nebo s rukama v záhoně.

Angela Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství prožila ve východoněmeckém Templinu, na univerzitě v Lipsku vystudovala fyziku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.

Pod vedením kancléře Kohla se v roce 1991 stala ministryní pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později šéfkou resortu životního prostředí. Politička zároveň stoupala na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU. V lednu 2002 ale musela Merkelová ještě přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi.

O tři roky později už konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.

Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. S prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si ale bezdětná politička pečlivě střeží.

Angela Merkelová ve Spolkovém sněmu
Zdroj: ČTK/AP/Markus Schreiber

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 18 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 2 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...