V Německu začíná vyjednávání o budoucí koalici. Vítězka voleb Angela Merkelová z konzervativní koalice CDU/CSU by ráda pozvala k vládě liberály z FDP a Zelené. Stále ale nechává otevřenou možnost pro velkou koalici se sociálními demokraty. Lídr SPD Martin Schulz naopak jasně oznámil odchod do opozice. V pondělí své rozhodnutí potvrdil s tím, že strana hodlá bránit demokracii „proti těm, kteří ji zpochybňují“.
CDU: Chceme řešit to, co zajímá občany
Při sestavování nové německé vlády bude chtít unie konzervativních stran CDU/CSU jednat se svobodnými demokraty (FDP), Zelenými, ale i se sociálními demokraty (SPD). Po jednání vedení křesťanských demokratů to potvrdila kancléřka Angela Merkelová. Důležité podle ní je vytvořit stabilní kabinet. Spekulace o předčasných volbách odmítla.
„Když nám dá volič zadání, tak je naší povinnosti ho splnit,“ uvedla. „Jsem optimistická, že najdeme řešení,“ dodala. Se všemi stranami, se kterými hodlá CDU/CSU jednat, je podle Merkelové možné vytvořit vládu.
Strana podle Merkelové během dnešního jednání analyzovala také důvody, proč ztratila 1,3 milionu voličů ve prospěch FDP a milion ve prospěch protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Především druhou skupinu voličů chce CDU získat zpět prostřednictvím dobré politiky a řešení problémů, dodala kancléřka.
CDU/CSU dostala 33 procent hlasů - hůře dopadla jen při prvních parlamentních volbách v roce 1949.
SPD: Silná opozice. I vůči těm, kdo „zpochybňují demokracii“
Voliči podle Schulze ve volbách sociální demokracii pověřili, aby se stala „silnou opozicí“. Ta je v demokratické zemi možná důležitější než vláda, řekl lídr strany, která zaznamenala nejhorší výsledek v novodobé historii.
SPD podle svého předsedy přijala porážku a nyní se bude soustředit na obnovu strany, aby se mohla v budoucnu stát opět vedoucí silou v zemi. Schulz rovněž upozornil, že od ledna do jeho strany vstoupilo 24 tisíc nových členů. „Dobrá budoucnost pro SPD je dobrou budoucností pro Spolkovou republiku Německo,“ dodal.
Kvůli bleskovému rozhodnutí odejít do opozičních lavic kritizovaly sociální demokraty především menší strany, podle kterých se chce SPD zbavit zodpovědnosti. Podle předsedy strany Zelených Cema Özdemira je nezodpovědné, aby SPD nyní „prostě řekla, že jde do opozice a už s nikým nemluvila“.
Rychlé rozhodnutí nejednat s CDU o pokračování velké koalice kritizoval už v neděli i šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Sociální demokraté totiž svým rozhodnutím způsobili, že v Německu nyní může vzniknout prakticky pouze vláda CDU/CSU, FDP a Zelených.
Z řad konzervativců kancléřky Angely Merkelové se ale ozývají hlasy, aby se navzdory oznámení SPD o odchodu do opozice jednalo o vzniku koaliční vlády i se sociálními demokraty.
„Jsem pro to, abychom pozvali k jednáním (kromě FDP a Zelených) i SPD,“ řekl místopředseda CDU Thomas Strobl. Také kancléřka Merkelová v nedělní povolební debatě zdůraznila, „že čistě početně“ je možná nejen takzvaná jamajská koalice (CDU/CSU, FDP a Zelení), ale i velká koalice s SPD.
CSU: Odklon letitého spojence se nekoná
Šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer chtěl ještě dopoledne otevřít debatu o tom, zda strana i nadále zůstane ve společné frakci se sesterskou CDU. Reagoval tak na výrazný propad vítězného uskupení. Vedení strany ale později odsouhlasilo pokračování spolupráce. Úzké spojenectví v Bundestagu trvalo prakticky od konce druhé světové války.
Jak CDU, tak CSU ve volbách do Spolkového sněmu výrazně oslabily a především v bavorské CSU se debatovalo o tom, jak na to reagovat. Objevují se přitom hlasy, že by se strana měla posunout více doprava, aby znovu získala voliče, kteří přeběhli k protestní Alternativě pro Německo (AfD), a aby uspěla v bavorských zemských volbách v příštím roce.
Ukončení společné france CDU a CSU je přitom za běžných okolností téma, které by nikoho nenapadlo otvírat. V minulosti se to stalo jen jednou v listopadu 1976, kdy se tehdy čerstvě zvolení poslanci CSU rozhodli, že nebudou nadále součástí společného klubu. Už o několik týdnů později ale svoje rozhodnutí vzali zpět.
AfD: Protest uvnitř protestní strany
Záhy po úspěchu Alternativy pro Německo (AfD) se ukazují rozpory uvnitř protestního hnutí. Šéfka Frauke Petryová na společné tiskové konferenci oznámila, že nebude členkou stranické parlamentní frakce. Krátce poté své kolegy ze sálu opustila.
Názorové spory trápí AfD už delší dobu. Snad nejlépe je ukazuje vztah předsedkyně strany Petryové s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou, kteří spolu letos několik měsíců nemluvili.
Neshody prozatím vyvrcholily na pondělní povolební tiskové konferenci, kde Petryová, která na rozdíl od Gaulanda a Weidelové ve volbách získala přímý mandát, přečetla krátké prohlášení a pak z místnosti odešla. Petryová uvedla, že po dlouhém rozmýšlení došla k tomu, že nechce být součástí stranické frakce.
Její stranické kolegy to evidentně zaskočilo. „To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli,“ konstatoval spolupředseda strany Jörg Meuthen. Volební lídr Gauland vyjádřil přesvědčení, že Petryová byla zvolena za AfD, a měla by tedy být součástí její frakce.
Protestní strana získala v nedělních volbách 12,6 procenta hlasů a ve Spolkovém sněmu bude mít bez Petryové 93 poslanců.
Stranu, jejímž hlavním cílem je vystoupení Německa z eurozóny a návrat k marce, založil hamburský ekonom Bernd Lucke. Ustavující sněm se konal před minulými volbami na jaře 2013 a účast v parlamentu tehdy straně unikla jen velmi těsně, získala 4,7 procenta hlasů.
