Bolzano - Na prvořadou archeologickou senzaci narazili 19. září 1991 němečtí manželé, kteří si do Alp poblíž rakousko-italské hranice vyšli jen tak na procházku. Původně měli za to, že z ledu vyčnívající ostatky patří nějakému horolezci. Skutečnost ale všem vyrazila dech. Vědci totiž posléze zjistili, že mimořádně zachovalá mumie z pozdní doby kamenné zde odpočívá již 5300 let. Objev dostal jméno podle blízkého údolí Ötzi. O to, komu hrdina Ötzi bude patřit, se ihned začalo přetahovat Rakousko s Itálií a hádky trvaly rok, než se záležitost vyjasnila. Měřily se i hranice, o 92,56 metru vyhráli nakonec Italové.
Handrkování ale pokračuje, Rakušané tvrdí, že Ötzi nemohl být Ital, protože se u něj našly pracovní nástroje a živil se tedy prací, Italové zase kontrují, že když má mozek, nemohl to být Rakušan. Mumie se stala mediální hvězdou, která zastínila i dosud nejproslulejšího muže Jižního Tyrolska - horolezce Reinholda Messnera.
Je prokázáno, že Ötzi zemřel na následky zranění šípem, jehož část zůstala vězet pod lopatkou. Kým ale byl? Podle jedné z teorií pastevcem, který uprchl do hor před násilnými střety v údolí, lovcem, jenž vyrazil za kořistí, nebo i rituální obětí. Někteří vědci soudí, že místo nálezu Ötziho se neshoduje s místem jeho smrti, že zde mohl být jen ceremoniálně pohřben. To by nasvědčovalo tomu, že mohl být i významným člověkem, například náčelníkem nebo šamanem.
Ilustruje to i množství předmětů, které měl Ötzi u sebe, především vzácná měděná sekera, luk a šípy. Muž v tehdy již pokročilém věku asi 45 let, 160 centimetrů vysoký a 50 kilogramů vážící měl také jakési kožené návleky - legíny, kožený plášť, čepici z medvědí kůže a boty vycpané trávou, aby mu bylo tepleji.
Při průzkumu mumie vědci používají ty nejmodernější metody. Ví se tedy, jak Ötzi zhruba vypadal či jaká měl zranění, informace z jeho genů například ukázaly, že - oproti původním předpokladům - neměl oči modré, ale hnědé. Živil se převážně masem, jeho silně obroušené zuby však také napovídají tomu, že na jídelníčku měl často i placky či kaše z nahrubo rozdrceného zrní. Otázkou nadále zůstává, odkud pocházel - z Evropy, či snad dokonce z Blízkého východu?
Zajímavostí je rekonstrukce Ötziho obuvi, do které se zapojil český vědec Petr Hlaváček z technologické fakulty zlínské Univerzity Tomáše Bati, světově uznávaný odborník na historii obouvání. Replika bot byla testována přímo v Alpách, kde se prokázalo, že „prapohorky“ z medvědí a jelení kůže vyložené senem mají překvapivě skvělé tepelné vlastnosti. Uznávaný časopis Discovery kopii Ötziho obuvi zařadil mezi stovku nejpozoruhodnějších světových objevů roku 2003.
V roce 1998 našla mumie domov v muzeu v italském Bolzanu. Ötzi je uložen ve speciálním chladicím boxu se stálou teplotou a vlhkostí a zájemci jej mohou spatřit okénkem.
Erika a Helmut (zahynul v horách v roce 2004) Simonovi z německého Norimberku, kteří pračlověka objevili, vedli s místní italskou vládou spor o odměnu. Po dlouhých letech jim bylo přiznáno nálezné 175 000 eur (asi 4,5 milionu korun).
