Manévry na západě Ruska: 80 bojových helikoptér

Moskva - Do vojenských manévrů na západě Ruska, které Moskva ve středu překvapivě ohlásila, se zapojilo přes 80 bojových helikoptér. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že posádky nacvičují pátrací a záchranné operace a také vyhledávání a ničení nepřátelských sil v neznámém prostředí. Moskva stále opakuje, že akce nemá nic společného s událostmi na Ukrajině. Nicméně již včera přislíbila Viktoru Janukovyčovi, který se stále považuje za ukrajinského prezidenta, na ruském území osobní bezpečnost. A z Krymu se stále častěji ozývají hlasy o připojení poloostrovu k Rusku.

Piloti začali s přeletem strojů do oblastí, které jsou vzdáleny i více než 500 kilometrů od jejich trvalých základen. Manévry se tak pro ně odehrávají v neznámém prostředí. Moskva navíc vyslala přes ukrajinský vzdušný prostor na svou vojenskou základnu v ukrajinském Sevastopolu nejméně dalších deset vojenských vrtulníků. Pouze tři k tomu podle agentury Interfax dostaly povolení ukrajinské strany.

Ozbrojenci také zablokovali nákladními auty některé silnice na Krymu. Mezi Sevastopolem a Simferopolem viděli svědci skupinu ruských obrněných transportérů.

Cílem manévrů nařízených prezidentem Vladimirem Putinem je prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země. Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1 200 vojenských vozidel. 

Rusko tvrdí, že armádní zkoušky nijak nesouvisí s událostmi na Ukrajině a že jde o součást déle připravovaných prověrek. Ukrajina se po pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče potýká se separatistickými tendencemi na Krymu, kde žije početné ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajinský parlament dnes vyzval Moskvu, aby se zdržela všech akcí, které podkopávají územní celistvost Ukrajiny. 

Rusko má základnu na ukrajinském Krymu pronajatou. Podle smlouvy o jejím užívání nesmí vojenské vybavení ani stroje opustit prostor základny bez ukrajinského souhlasu. Šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který zároveň převzal i prezidentské pravomoci, varoval, že jakýkoli pohyb ruských vojsk mimo základnu flotily bude považován za „akt vojenské agrese“.

Just: Rusko se připravuje na anexi Krymu 

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby zvážila žádost Krymu o humanitární pomoc, pokračovala v hospodářských vztazích s Kyjevem a aby také jednala s partnery v cizině, včetně Mezinárodního měnového fondu a skupiny G8, o finanční pomoci Ukrajině.

Zároveň dnes ale bude ruský parlament projednávat zákon, který zjednoduší připojení cizího území k ruské federaci. Návrh zákona předpokládá, že území může být k Rusku připojeno na základě referenda či rozhodnutí parlamentu tohoto subjektu. „Je to jasný signál, že Rusko alespoň legislativně připravuje anexi Krymu,“ konstatoval pro ČT spolupracovník serveru Aktuálně.cz v Moskvě Jiří Just.  

Rozdělení Ukrajiny podle převládajícího jazyka
Zdroj: ČT24

Ruská aktivita podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého svědčí o tom, že plán napadení Krymu Ruskem pravděpodobně existuje. „Jestliže nejvyšší představitelé včetně prezidenta Putina prohlásili, že jsou připraveni chránit ruské občany, tak to musí mít nějakým způsobem podloženo,“ vysvětlil Šedivý. 

Jiří Šedivý:

  • „Když Rusové obsadí Krym a eventuálně se tím zabrání velké občanské válce, kde by byly statisíce mrtvých, tak to bude lepší řešení, než kdyby ho neobsadili.“
  • „Jediná možnost, jak dostat Ukrajinu z područí Kremlu, jsou peníze. Mír je drahý, je potřeba si ho koupit. Jediné řešení podle mého soudu je nový Marshallův plán pro Ukrajinu.“

Moskva včera uvedla do pohotovosti stíhačky na západě Ruska. Pověřený prezident Ukrajiny Alexandr Turčynov varoval, že jakákoli vojenská aktivita Rusů na Krymu mimo jejich námořní základnu bude považovaná za agresi. Poté krymský parlament schválil referendum o posílení autonomie Krymu. To se má konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 6 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 45 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 46 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...