Malala převzala Nobelovku a odhalila svůj sen: Stát se premiérkou

Oslo - Mladá pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová a indický bojovník za práva dětí Kailáš Satjárthí dnes na radnici norském Oslu slavnostně převzali Nobelovu cenu za mír. Malalu se v roce 2012 kvůli jejímu boji za vzdělávání dívek pokusili zabít radikální islamisté. Neohrožená 17letá Pákistánka teď ohlásila svůj další životní cíl - sloužit Pákistánu jako premiérka.

Vyznamenaní převzali příslušnou medaili a diplom a rovnoměrně si mezi sebe rozdělí finanční odměnu ve výši osm milionů švédských korun (zhruba 22 milionů korun). Júsufzaiová je nejmladší laureátkou Nobelovy ceny za mír v dějinách. 

Předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland před předáním ceny prohlásil, že všechny děti mají právo na dětství a vzdělání místo nucené práce. Svědomí dnešního světa podle něj nelze vyjádřit lépe než letošními laureáty. Oba ocenění pak diplom a medaili převzali za ovací vestoje.

Nahrávám video
Malala a Satjárthí převzali Nobelovku
Zdroj: ČT24

Playstation? Spousta dětí nemá ani tužku, upozornila Malala norské děti

Před Nobelovým centrem se sešlo na 7 000 dětí ve věku od šesti do 14 let. „Vy to možná nevíte, ale je tolik dívek a chlapců, kteří nemohou chodit do školy,“ řekla jim Júsufzaiová. „Ani se jim nesní o iPadu, Playstationu nebo Xboxu. Jejich jediným snem je mít školu, knihu a tužku,“ dodala laureátka. 

Malalu se pokusili kvůli jejímu boji za vzdělávání dívek v roce 2012 zabít radikálové z hnutí Taliban, když ji vážně postřelili do hlavy. Dívka se brzy stala světoznámou celebritou; přijali ji v Bílém domě i Buckinghamském paláci a promluvila v newyorském sídle OSN. Vydala i svou autobiografii a kromě Nobelovy ceny dostala také řadu dalších ocenění.

Mým vzorem je Bénazír Bhuttová. I já chci být premiérkou Pákistánu

Stanici BBC Júsufzaiová prozradila, že by se chtěla vydat na politickou dráhu a po dokončení studií v Británii by mohla usilovat i o funkci premiérky. „Chci sloužit své zemi a mým snem je, aby se moje země stala rozvinutou zemí, kde se každému dítěti dostane vzdělání,“ řekla Júsufzaiová v norské metropoli. „Pokud mohu posloužit své zemi nejlépe prostřednictvím politiky a tím, že se stanu premiérkou, pak se pro to určitě rozhodnu,“ prohlásila Júsufzaiová.

Inspirací je pro ni prý bývalá pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová, která byla zavražděna v roce 2007.

Júsufzaiová a Satjárthí před převzetím Nobelovy ceny
Zdroj: Heiko Junge/ČTK/NTB SCANPIX

Dívka řekla, že je pro ni velkou ctí dostat ocenění společně se Satjárthím, který se rovněž zasazuje o práva dětí. „Teď je tato cena pro mě velmi důležitá a opravdu mi dala více naděje, více odvahy a já se cítím silnější než předtím, protože vidím, že mnoho lidí je se mnou,“ prohlásila Malala.

Na společné tiskové konferenci se Satjárthím v úterý Júsufzaiová vyjádřila zklamání nad tím, že se dnešní ceremonie nezúčastní premiéři Pákistánu a Indie. Podle Nobelova výboru je důležité, že Pákistánka a Ind, muslimka a hinduista, společně bojují za vzdělání a proti extremismu.

Odpoledne proběhl ceremoniál ve Stockholmu, kde z rukou švédského krále Carla XVI. Gustafa převzali Nobelovy ceny laureáti na poli fyziologie a lékařství, fyziky, chemie, literatury a ekonomie. Ačkoli jména oceněných se svět každoročně dozvídá už v říjnu, slavnostní předávání cen se koná na výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 32 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 42 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...