Makedonie pozdě večer opět otevřela hranice s Řeckem, aby umožnila projít uprchlíkům ze Sýrie a Iráku. Překročit hranici ale bude moci nanejvýš 400 lidí, upozornily řecké sdělovací prostředky. Konečný počet bude podle makedonských úřadů ale znám až podle toho, zda Srbsko uvolní hranici pro přechod stejného počtu osob z Makedonie.
Otevření hranice předcházela dočasná blokace železniční tratě na řecko-makedonské hranici, kdy asi 300 uprchlíků protestovalo proti tomu, že nejsou pouštěni dál. U hraničního přechodu Idomeni na řecké straně vzrostl počet čekajících běženců na více než 7000.
Do aténského přístavu Pireus dorazilo v sobotu večer dalších 1200 migrantů z ostrovů v Egejském moři. V okolí přístavu se tak nyní pohybuje kolem tří tisíc uprchlíků, v celé zemi pak kolem 110 tisíc, odhadují počty podle deníku Kathimerini řecké úřady. Většina z nich míří k severní hranici s Makedonií. Podle nových kvót může hranicí projít dále na Balkán nanejvýš několik stovek lidí denně - to ale není dodržováno.
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas varoval, že pokud balkánské země budou i nadále uplatňovat omezení týkající se počtu příchozích migrantů, mohl by se už během března počet uprchlíků v Řecku zvýšit až na 70 tisíc. Podle něj je ale zároveň reálné, že pokud bude dobře fungovat stávající operace NATO v Egejském moři a spolupráce s Tureckem, mohlo by připlouvajících migrantů ubýt až o 70 procent.
Podle deníku Kathimerini žádají Atény Evropskou unii o humanitární pomoc pro uprchlíky ve výši 228 milionů eur (6,2 miliardy korun), která má pokrýt náklady na bydlení a potraviny pro 50 tisíc lidí. Nevládní organizace ale varují, že počet uprchlíků, kteří budou potřebovat tuto pomoc v Řecku kvůli omezení propustnosti hranice s Makedonií, může v příštích měsících vzrůst až na 200 tisíc.
Poté, co trajekt v sobotu přivezl do Pirea další více než tisícovku migrantů, vzrostl počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu na tři tisíce, informovala rozhlasová stanice Athina 984. Tisíce lidí tak nocují pod širým nebem i na mnoha místech v Aténách, protože kapacita zařízení pro uprchlíky nestačí. „Situace se tu zhoršuje. Uprchlíci jsou po celém městě, na náměstích, v přístavu. Naši spolupracovníci v přístavu Pireus hovořili v pátek o tisícovkách lidí, bylo mezi nimi i množství dětí,“ citoval britský nedělník The Observer Dimitru Kutsavliovou, pracovnici charitativní organizace Doctors of the World.
Tři trajekty jsou nyní na cestě k ostrovům Lesbos, Chios a Samos, nebudou se však odtamtud hned vracet do pevninského Řecka a zůstanou kotvit v tamních přístavech. Tím by se měl alespoň dočasně zpomalit proud migrantů, kteří Řeckem míří na sever k hranicím s Makedonií, řekl dnes televizi Skai ministr pro lodní dopravu a záležitosti ostrovů Teodoros Dritsas.
Na ostrovech v Egejském moři, kam uprchlíci na člunech z Turecka připlouvají, nyní čeká na další cestu asi šest tisíc lidí. Každý den k nim přibudou další zhruba tři tisíce. Všechna řecká zařízení pro uprchlíky jsou nyní přeplněná a situaci zhoršilo rozhodnutí pětice balkánských zemí zavést kvóty na počet příchozích migrantů. Slovinsko v pátek informovalo, že země na balkánské cestě se dohodly propouštět přes hranice zhruba 580 migrantů denně. Makedonie ve čtvrtek vpustila na své území jen 150 lidí, v pátek pak pouhých 22. V sobotu přešlo hranici asi 300 uprchlíků ze Sýrie a Iráku.
Řecký ministr chce natočit klip s výzvou: Neprodávejte své domy, abyste se dostali do Řecka
Ministr Muzalas nyní ve spolupráci s OSN plánuje natočení klipu, který by o nových poměrech na hranicích balkánských zemí informoval a který by se promítal v zemích, odkud uprchlíci nejčastěji přicházejí. Hlavní poselství spotu by podle ministra mělo být následující: „Idomeni je uzavřené. Neprodávejte své domy, abyste se dostali do Řecka!“
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) letos po moři do Řecka dorazilo 102 500 lidí, do Itálie se takto dostalo 7500 migrantů. V loňském roce se počet migrantů k tomuto číslu dostal během června.
Podle statistik řeckého ministerstva vnitra přišlo loni do Řecka přes 911 tisíc uprchlíků, z toho 55 procent ze Sýrie, 24 procent z Afghánistánu a 10 procent z Iráku. Přimět k dobrovolnému návratu do země původu se podařilo téměř 21 tisíc osob.
