Kyjev se dohodl s povstalci na klidové zóně bez zbraní

Kyjev/Minsk - Zástupci Kyjeva a proruských separatistů se dohodli na vzniku 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami na východě Ukrajiny, z níž mají být staženy všechny těžké zbraně. Zónu budou kontrolovat pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Navzdory mírovým pokrokům dnes ale obyvatelé východoukrajinského Doněcku hlásili nové výbuchy. Podrobnosti o incidentu se ale z různých stran značně rozcházely.

Podle separatistů dělostřelecký granát či raketa zasáhly dílnu na výrobu trhavin v místní chemičce. Obyvatelé města naopak tvrdí, že explodoval podnikový sklad výbušnin, aniž by byl závod ostřelován. K obětem na životech podle místních úřadů nedošlo. 

Svědci slyšeli dvě či tři silné exploze, pak následovaly další. V podniku nejspíše vybuchuje stará munice určená ke zneškodnění. „V 10:35 došlo k přímému zásahu dílny na výrobu průmyslové trhaviny, kde zůstaly zbytky výbušnin. Došlo k výbuchu, následně k dalšímu,“ řekl zástupce náčelníka čtvrti Ivan Prichoďko. „Ještě štěstí, že nezasáhli hlavní sklad, kde je 2500 tun výbušnin,“ dodal v televizním rozhovoru.

Dohoda zakazuje vojenské přelety i přesuny cizích ozbrojenců

Mezitím se v Bělorusko znovu sešli diplomaté. Akční plán pro mír, který má zajistit větší dodržování opět porušovaného příměří z 5. září, domlouvala na jednání v Minsku trvajícím sedm hodin takzvaná kontaktní skupina. V ní zasedli také zástupci OBSE a Ruska.

Lídr separatistů Alexandr Zacharčenko na mírovém jednání v Minsku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Dohoda zahrnuje i zákaz přeletů vojenských letadel nad touto částí východní Ukrajiny a také o stažení všech zahraničních ozbrojenců. To se podle agentury AP týká ruských vojáků, jejichž působení na Ukrajině Rusko vytrvale popírá. Dohlédnout na to mají podle ruského zástupce Michaila Zurabova pracovníci OBSE. Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová, která v Minsku zastupovala OBSE, uvedla, že pozorovatelé se budou pohybovat v nárazníkové zóně. 

Podle agentury Reuters se má dělostřelectvo obou stran stáhnout o 15 kilometrů od frontové linie, čímž vznikne nárazníková zóna o šířce 30 kilometrů. Dokument „by měl vytvořit zónu naprostého bezpečí,“ řekl jeden ze separatistických vůdců Igor Plotnickij.

Ukrajinské jednotky
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Druhý povstalecký předák Alexandr Zacharčenko podle agentury DPA dodal, že o budoucím statusu regionu Donbasu se bude vyjednávat později. Podle AP tak byla nejkontroverznější otázka odsunuta zatím stranou. Zacharčenko upozornil, že názory Kyjeva a rebelů na právní výklad statusu se ještě značně liší, a proto je zapotřebí o tom dál vést rozhovory. 

Podle zákona schváleného tento týden ukrajinským parlamentem má mít východ rozsáhlou autonomii a volnost v používání ruštiny. Schválena byla rovněž amnestie pro povstalce, kteří se nedopustili teroristických činů.

  • Během pěti měsíců bojů mezi povstalci a armádou bylo zabito více než 3 000 lidí.

V Doněcku je další konvoj z Ruska

Třetí konvoj ruských kamionů s humanitární pomocí dojel dnes ráno do východoukrajinského Doněcku. Nákladní vozy ale neprohlédli ani ukrajinští pohraničníci, ani pracovníci Červeného kříže, uvedl ruský zpravodajský server newsru.com.

Asi 200 kamionů nového konvoje je podle ruské strany naloženo potravinami, generátory, léky, teplým oblečením a pitnou vodou v lahvích pro obyvatele města, které před válkou čítalo na milion obyvatel. Celková hmotnost nákladu činí okolo 2 000 tun. Ukrajinští pohraničníci, celníci a pracovníci Červeného kříže prý byli nejednou vyzváni ke kontrole nákladu, avšak „odmítli bez uvedení důvodů“, uvedla ruská státní agentura ITAR-TASS. Vykládání nákladu již začalo, pak se kolona vrátí do Ruska, dodala. 

Červený kříž ale opakovaně upozorňoval, že nemůže napomáhat dodávce ruské pomoci bez toho, že by se Moskva a Kyjev dohodly na všech technických aspektech operace, podotkl server. Připomněl, že i předchozí ruský konvoj přijel na Ukrajinu v noci a bez ukrajinské kontroly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
01:11Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
15:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 1 hhodinou

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 2 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
15:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 3 hhodinami

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
17:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...