Kvůli zákonu o genocidě jde mezi Paříží a Ankarou do tuhého

Paříž – Turecko se rozhodlo odvolat svého velvyslance z Paříže poté, co dnes francouzský parlament schválil zákon proti popírání genocidy. Ten se obecně týká i masakru Arménů, jehož se za první světové války dopustili Turci. Aby právní předpis vstoupil v platnost, musí ho ještě schválit senátoři, což by mohlo trvat i několik měsíců. Podle zákona hrozí za zpochybňování násilí na Arménech trest až jeden rok vězení a pokuta 45 tisíc eur. Před budovou Národního shromáždění v Paříži v době rokování poslanců demonstrovalo proti zákonu na výzvu francouzsko-tureckých sdružení na 4 000 lidí.

Premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že dnešní hlasování francouzského parlamentu „způsobí velmi vážné a nenapravitelné rány ve vzájemných vztazích“. „Rušíme veškerá ekonomická, vojenská a další jednání nebo návštěvy. Stahujeme se také ze všech projektů v Evropské unii, které byly postavené na vzájemné spolupráci,“ oznámil turecký premiér. 

Další odvetné kroky proti Paříži prý navíc mohou následovat. V tureckých dějinách se podle Erdogana žádná genocida nestala. „Připomeneme světu hrůzy, jichž se dopustili Francouzi,“ řekl také turecký premiér.

Ankara se proti schválení zákona ohradila už předem. Podle premiéra je zákon namířen proti státu, národu i komunitě Turků ve Francii. Premiér už dříve například vyjádřil připravenost odvolat tureckého velvyslance z Paříže a vyhostit francouzského velvyslance z Ankary. Jerevan naopak ihned vzkázal Paříži, že Arménie je vděčná Francii za schválení zákona.

Turecko podezřívá vládu prezidenta Nicolase Sarkozyho, že si svým krokem chce koupit hlasy půl milionu obyvatel Francie arménského původu před prezidentskými volbami v příštím roce.

Turci ve Francii protestují proti přijetí zákona o arménské genocidě
Zdroj: ČTK/AP/Michel Euler

Turecký prezident Abdullah Gül v úterý už podruhé vyzval Francii, aby zákon nepřijala. Zákon by podle něj mohl mít vážné a nenapravitelné následky. „Nikdo nemůže očekávat, že budeme mlčet. Doufáme, že Francie nepodnikne tento krok ve prospěch svých politických zájmů, který by ohrozil dlouholeté přátelství mezi oběma státy,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu.

Zákon vyvolal napětí i uvnitř francouzských vládních kruhů. Podle místních médií ministr zahraničí Alain Juppé řekl Sarkozymu, že přijímání zákona nepokládá za vhodné vzhledem k očekávaným dopadům na vztahy obou zemí. Prezident ale odmítl nechat návrh stáhnout.

Arménská genocida
Zdroj: ČT24

Schválení zákona nezabránilo ani několik tisíc francouzských Turků před budovou Národního shromáždění v Paříži. Tvrdí, že Sarkozyho strana si chce v nadcházejících prezidentských volbách pojistit podporu půl milionu arménských exulantů. „Bylo nezbytné hlasovat o genocidách, o tématu, které uznává francouzské právo. Budeme schopni trestně stíhat ty, kteří popírají existenci těchto zločinů,“ říká ale navrhovatelka zákona Valerie Boyerová.

Turecko sice uznává, že při vojenských operacích pod Kavkazem v letech 1915 až 1917 zahynulo půl milionu Arménů, tvrdí ale, že šlo o výsledek chaosu při bojích a nikoliv o cílený masakr. Arménie a teď i Francie takové vysvětlení odmítají. Podle Arménie genocidě padlo za oběť na 1,5 milionu lidí. Francie tuto událost oficiálně uznala v roce 2001.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 17 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...