Několik let usiloval o status uprchlíka, místo toho ale musí být i se svou rodinou vyhoštěn z Nového Zélandu. Osmatřicetiletý Ioane Teitiota je znám jako historicky první člověk, který usiloval o status klimatického azylanta. Jeho domov na rodném souostroví Kiribati v Tichomoří prý totiž ohrožovala stoupající hladina moře. Soud nyní zamítl jeho odvolání, proto bude Teitiota muset Zéland opustit.
Novozélandský Nejvyšší soud uznal, že Kiribati trpí v důsledku globálního oteplování. Teitiotovu žádost o azyl ale podobně jako nižší soudy neuznal, protože muž nesplňuje z právního hlediska definici uprchlíka. On a jeho rodina nejsou podle Nejvyššího soudu přímým terčem pronásledování a jejich životy nejsou bezprostředně ohroženy.
„Zatímco Kiribati nepochybně čelí problémům, panu Teitiotovi při návratu vážné nebezpečí nehrozí,“ konstatoval soud ve svém verdiktu, který vynesl v pondělí večer. Teitiota tímto vyčerpal veškeré možnosti odvolání na Novém Zélandu a nyní jej, jeho manželku a děti pravděpodobně čeká deportace.
V žádosti o status běžence rodina popisovala, jak extrémně vysoké přílivové vlny dorážejí na kiribatské pobřežní vesnice, znečišťují tam pitnou vodu, ničí úrodu a zaplavují domy. Teitiota vylíčil, že kolem roku 1998 začal příboj prorážet vlnolamy i u jeho vesnice, která byla přeplněná lidmi a neměla kanalizaci. Kontaminovaná pitná voda vyvolávala u obyvatel zvracení a lidé neměli žádné vyvýšené místo, kam by prchli před vodou, v níž se brodili po kolena.
Malý ostrovní stát Kiribati s celkovou populací kolem 100 tisíc lidí sestává z asi třicítky atolů, z nichž většina sahá pouhých pár metrů nad mořskou hladinu.
Situace na Kiribati je tak kritická, že místní vláda již koupila 2000 hektarů půdy na sousedním Fidži, které by podle kiribatského prezidenta měly zajišťovat přísun potravy a možná i útočiště následujícím generacím. Kiribati také zvažuje možnost postavit plovoucí ostrovy pro přestěhování celé populace, což by ale vyšlo na miliardy dolarů.
