Když nevěříte ve vítězství, nikdy nepřijde, říká bývalý ukrajinský velvyslanec Perebyjnis

Nahrávám video
Rozhovor s náměstkem ukrajinského ministra zahraničí a bývalým velvyslancem v Česku Perebyjnisem
Zdroj: ČT24

Věří v porážku Ruska i v návrat všech okupovaných území, zároveň si ale uvědomuje, že v současnosti potřebuje ukrajinská armáda úplně všechno. Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí, který byl letech 2017 až 2022 velvyslancem v České republice, poskytl v Kyjevě exkluzivní rozhovor zpravodaji ČT Davidu Miřejovskému. Hovořil v něm o naději, nepovedené protiofenzivě, stěžejním rozhodnutí amerického Kongresu, iniciativě českého prezidenta Petra Pavla i akutních potřebách ukrajinských ozbrojených sil.

„Stále jsme plni naděje. Když nevěříte ve vítězství, nikdy nepřijde. Všichni jsme přesvědčeni, že válku vyhrajeme, že porazíme Rusko a že dostaneme zpět všechna okupovaná území. Ale samozřejmě musíme uznat i fakt, že se naše protiofenziva nezdařila tak, jak jsme si ji představovali,“ konstatoval Perebyjnis.

Přesto zmínil i řadu úspěchů. „Nikdo například neočekával, že Ukrajina bude kontrolovat Černé moře, tedy alespoň jeho západní část. I to, že Rusko už skoro nemá aktivní Černomořskou flotilu. Ukrajina proto může exportovat obilí v objemech jako před válkou,“ doplnil.

Společně s nejvyššími představiteli okupované země v současnosti vyhlíží zejména rozhodnutí amerického Kongresu o vyčlenění dalších zhruba šedesáti miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Kyjeva. Republikáni v Kongresu ji ale zatím v důsledku sporů týkajících se především migrace a ochrany americko-mexických hranic blokují.

„Děje se tak v důsledku vnitřních událostí ve Spojených státech. Stále jsme ale ze strany našich amerických partnerů ujišťováni, že máme pevnou dvoustranickou podporu. Vnitřní problémy v USA nicméně nedovolují Kongresu schválit to, co nám bylo přislíbeno,“ podotkl Perebyjnis.

O časovém horizontu, v němž by mohlo dojít ke schválení zmíněné pomoci, náměstek ukrajinského ministra zahraničí představu nemá. „Doufáme, že se tak stane co nejdříve, v řádu týdnů, protože naši američtí partneři dobře vědí, že jsme pomoc potřebovali už včera. Dobře vědí, že jde o životy našich vojáků. Každý den prodlení znamená ztráty životů vojáků i civilistů,“ upozornil.

Polsko: Hlavní brána do Evropské unie

Po návratu z velvyslaneckého postu v Praze se Perebyjnis už 1,5 roku snaží v nové roli utužovat vztahy s evropskými zeměmi – v prvé řadě s Polskem. „Je velmi důležité dosáhnout nějakého kompromisu s Polskem, protože polská hranice je pro nás jakousi cestou života. Je to hlavní brána do Evropské unie a do civilizovaného světa, protože přes ni plyne nejen zemědělská produkce, ale i zbraně a humanitární pomoc,“ zdůraznil pětapadesátiletý diplomat.

Velké množství ukrajinského zboží plyne do Evropské unie dle jeho slov i přes Rumunsko. O utužování vztahů se ovšem snaží také s dalšími sousedními zeměmi. „Co se týče Slovenska a Maďarska, jsou to naši sousedé. A nehledě na to, jaká je u nich vnitřní politická situace a jaká je rétorika jejich nejvyššího vedení, jsme připraveni ke konstruktivnímu jednání,“ řekl.

Podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí je velmi důležitá i častá přítomnost evropských politiků v Kyjevě. „Na jedné straně jde o demonstraci solidarity, na druhé také o jakýsi bezpečnostní krok, protože jejich přítomnost možná nějakým způsobem udržuje Rusko od ostřelování, i když nejsem přesvědčen o tom, že to tak zůstane. V každém případě jsme za to vděční,“ pokračoval Perebyjnis.

Faktem ale je, že ruské ostřelování donutilo statisíce Ukrajinců k útěku do jiných zemí. Perebyjnis přiznává, že Kyjev má jen málo nástrojů k tomu, aby je přiměl k návratu. „Stát může fungovat jen tehdy, pokud má dostatek lidí, kteří budou zabezpečovat naše budoucí vítězství. Nejlepší garancí toho, aby se lidé mohli vrátit, je vytvoření bezpečnostních podmínek. Aby věděli, že hrozba je minimální,“ upozornil.

Nejlepším nástrojem, jak bezpečnost zajistit, je podle něj protivzdušná obrana. „Protože největší hrozbou jsou ruské rakety a drony. Proto žádáme naše partnery, aby nám poskytovali více systémů protivzdušné obrany,“ vysvětlil náměstek.

Poděkování českému prezidentovi

„Potřebujeme všechno, co nám umožní zvrátit aktuální situaci na frontě. V prvé řadě dělostřeleckou munici. I proto jsme moc vděční českému prezidentovi Petru Pavlovi za jeho iniciativu ohledně toho, že je Česko schopné najít velké množství munice. Zdá se mi, že tato iniciativa dostává konkrétní obrysy, a doufám, že bude zrealizována,“ prohlásil Perebyjnis.

„Ale abychom mohli změnit průběh války, potřebujeme i stíhačky F-16 a přesné rakety dlouhého doletu, kterými bychom mohli mířit na logistiku ruské armády. A také další typy zbraní včetně dronů,“ dodal bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 13 mminutami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 2 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 3 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...