Když nevěříte ve vítězství, nikdy nepřijde, říká bývalý ukrajinský velvyslanec Perebyjnis

13 minut
Rozhovor s náměstkem ukrajinského ministra zahraničí a bývalým velvyslancem v Česku Perebyjnisem
Zdroj: ČT24

Věří v porážku Ruska i v návrat všech okupovaných území, zároveň si ale uvědomuje, že v současnosti potřebuje ukrajinská armáda úplně všechno. Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí, který byl letech 2017 až 2022 velvyslancem v České republice, poskytl v Kyjevě exkluzivní rozhovor zpravodaji ČT Davidu Miřejovskému. Hovořil v něm o naději, nepovedené protiofenzivě, stěžejním rozhodnutí amerického Kongresu, iniciativě českého prezidenta Petra Pavla i akutních potřebách ukrajinských ozbrojených sil.

„Stále jsme plni naděje. Když nevěříte ve vítězství, nikdy nepřijde. Všichni jsme přesvědčeni, že válku vyhrajeme, že porazíme Rusko a že dostaneme zpět všechna okupovaná území. Ale samozřejmě musíme uznat i fakt, že se naše protiofenziva nezdařila tak, jak jsme si ji představovali,“ konstatoval Perebyjnis.

Přesto zmínil i řadu úspěchů. „Nikdo například neočekával, že Ukrajina bude kontrolovat Černé moře, tedy alespoň jeho západní část. I to, že Rusko už skoro nemá aktivní Černomořskou flotilu. Ukrajina proto může exportovat obilí v objemech jako před válkou,“ doplnil.

Společně s nejvyššími představiteli okupované země v současnosti vyhlíží zejména rozhodnutí amerického Kongresu o vyčlenění dalších zhruba šedesáti miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Kyjeva. Republikáni v Kongresu ji ale zatím v důsledku sporů týkajících se především migrace a ochrany americko-mexických hranic blokují.

„Děje se tak v důsledku vnitřních událostí ve Spojených státech. Stále jsme ale ze strany našich amerických partnerů ujišťováni, že máme pevnou dvoustranickou podporu. Vnitřní problémy v USA nicméně nedovolují Kongresu schválit to, co nám bylo přislíbeno,“ podotkl Perebyjnis.

O časovém horizontu, v němž by mohlo dojít ke schválení zmíněné pomoci, náměstek ukrajinského ministra zahraničí představu nemá. „Doufáme, že se tak stane co nejdříve, v řádu týdnů, protože naši američtí partneři dobře vědí, že jsme pomoc potřebovali už včera. Dobře vědí, že jde o životy našich vojáků. Každý den prodlení znamená ztráty životů vojáků i civilistů,“ upozornil.

Polsko: Hlavní brána do Evropské unie

Po návratu z velvyslaneckého postu v Praze se Perebyjnis už 1,5 roku snaží v nové roli utužovat vztahy s evropskými zeměmi – v prvé řadě s Polskem. „Je velmi důležité dosáhnout nějakého kompromisu s Polskem, protože polská hranice je pro nás jakousi cestou života. Je to hlavní brána do Evropské unie a do civilizovaného světa, protože přes ni plyne nejen zemědělská produkce, ale i zbraně a humanitární pomoc,“ zdůraznil pětapadesátiletý diplomat.

Velké množství ukrajinského zboží plyne do Evropské unie dle jeho slov i přes Rumunsko. O utužování vztahů se ovšem snaží také s dalšími sousedními zeměmi. „Co se týče Slovenska a Maďarska, jsou to naši sousedé. A nehledě na to, jaká je u nich vnitřní politická situace a jaká je rétorika jejich nejvyššího vedení, jsme připraveni ke konstruktivnímu jednání,“ řekl.

Podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí je velmi důležitá i častá přítomnost evropských politiků v Kyjevě. „Na jedné straně jde o demonstraci solidarity, na druhé také o jakýsi bezpečnostní krok, protože jejich přítomnost možná nějakým způsobem udržuje Rusko od ostřelování, i když nejsem přesvědčen o tom, že to tak zůstane. V každém případě jsme za to vděční,“ pokračoval Perebyjnis.

Faktem ale je, že ruské ostřelování donutilo statisíce Ukrajinců k útěku do jiných zemí. Perebyjnis přiznává, že Kyjev má jen málo nástrojů k tomu, aby je přiměl k návratu. „Stát může fungovat jen tehdy, pokud má dostatek lidí, kteří budou zabezpečovat naše budoucí vítězství. Nejlepší garancí toho, aby se lidé mohli vrátit, je vytvoření bezpečnostních podmínek. Aby věděli, že hrozba je minimální,“ upozornil.

Nejlepším nástrojem, jak bezpečnost zajistit, je podle něj protivzdušná obrana. „Protože největší hrozbou jsou ruské rakety a drony. Proto žádáme naše partnery, aby nám poskytovali více systémů protivzdušné obrany,“ vysvětlil náměstek.

Poděkování českému prezidentovi

„Potřebujeme všechno, co nám umožní zvrátit aktuální situaci na frontě. V prvé řadě dělostřeleckou munici. I proto jsme moc vděční českému prezidentovi Petru Pavlovi za jeho iniciativu ohledně toho, že je Česko schopné najít velké množství munice. Zdá se mi, že tato iniciativa dostává konkrétní obrysy, a doufám, že bude zrealizována,“ prohlásil Perebyjnis.

„Ale abychom mohli změnit průběh války, potřebujeme i stíhačky F-16 a přesné rakety dlouhého doletu, kterými bychom mohli mířit na logistiku ruské armády. A také další typy zbraní včetně dronů,“ dodal bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 28 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...