Když nevěříte ve vítězství, nikdy nepřijde, říká bývalý ukrajinský velvyslanec Perebyjnis

Nahrávám video
Rozhovor s náměstkem ukrajinského ministra zahraničí a bývalým velvyslancem v Česku Perebyjnisem
Zdroj: ČT24

Věří v porážku Ruska i v návrat všech okupovaných území, zároveň si ale uvědomuje, že v současnosti potřebuje ukrajinská armáda úplně všechno. Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí, který byl letech 2017 až 2022 velvyslancem v České republice, poskytl v Kyjevě exkluzivní rozhovor zpravodaji ČT Davidu Miřejovskému. Hovořil v něm o naději, nepovedené protiofenzivě, stěžejním rozhodnutí amerického Kongresu, iniciativě českého prezidenta Petra Pavla i akutních potřebách ukrajinských ozbrojených sil.

„Stále jsme plni naděje. Když nevěříte ve vítězství, nikdy nepřijde. Všichni jsme přesvědčeni, že válku vyhrajeme, že porazíme Rusko a že dostaneme zpět všechna okupovaná území. Ale samozřejmě musíme uznat i fakt, že se naše protiofenziva nezdařila tak, jak jsme si ji představovali,“ konstatoval Perebyjnis.

Přesto zmínil i řadu úspěchů. „Nikdo například neočekával, že Ukrajina bude kontrolovat Černé moře, tedy alespoň jeho západní část. I to, že Rusko už skoro nemá aktivní Černomořskou flotilu. Ukrajina proto může exportovat obilí v objemech jako před válkou,“ doplnil.

Společně s nejvyššími představiteli okupované země v současnosti vyhlíží zejména rozhodnutí amerického Kongresu o vyčlenění dalších zhruba šedesáti miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Kyjeva. Republikáni v Kongresu ji ale zatím v důsledku sporů týkajících se především migrace a ochrany americko-mexických hranic blokují.

„Děje se tak v důsledku vnitřních událostí ve Spojených státech. Stále jsme ale ze strany našich amerických partnerů ujišťováni, že máme pevnou dvoustranickou podporu. Vnitřní problémy v USA nicméně nedovolují Kongresu schválit to, co nám bylo přislíbeno,“ podotkl Perebyjnis.

O časovém horizontu, v němž by mohlo dojít ke schválení zmíněné pomoci, náměstek ukrajinského ministra zahraničí představu nemá. „Doufáme, že se tak stane co nejdříve, v řádu týdnů, protože naši američtí partneři dobře vědí, že jsme pomoc potřebovali už včera. Dobře vědí, že jde o životy našich vojáků. Každý den prodlení znamená ztráty životů vojáků i civilistů,“ upozornil.

Polsko: Hlavní brána do Evropské unie

Po návratu z velvyslaneckého postu v Praze se Perebyjnis už 1,5 roku snaží v nové roli utužovat vztahy s evropskými zeměmi – v prvé řadě s Polskem. „Je velmi důležité dosáhnout nějakého kompromisu s Polskem, protože polská hranice je pro nás jakousi cestou života. Je to hlavní brána do Evropské unie a do civilizovaného světa, protože přes ni plyne nejen zemědělská produkce, ale i zbraně a humanitární pomoc,“ zdůraznil pětapadesátiletý diplomat.

Velké množství ukrajinského zboží plyne do Evropské unie dle jeho slov i přes Rumunsko. O utužování vztahů se ovšem snaží také s dalšími sousedními zeměmi. „Co se týče Slovenska a Maďarska, jsou to naši sousedé. A nehledě na to, jaká je u nich vnitřní politická situace a jaká je rétorika jejich nejvyššího vedení, jsme připraveni ke konstruktivnímu jednání,“ řekl.

Podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí je velmi důležitá i častá přítomnost evropských politiků v Kyjevě. „Na jedné straně jde o demonstraci solidarity, na druhé také o jakýsi bezpečnostní krok, protože jejich přítomnost možná nějakým způsobem udržuje Rusko od ostřelování, i když nejsem přesvědčen o tom, že to tak zůstane. V každém případě jsme za to vděční,“ pokračoval Perebyjnis.

Faktem ale je, že ruské ostřelování donutilo statisíce Ukrajinců k útěku do jiných zemí. Perebyjnis přiznává, že Kyjev má jen málo nástrojů k tomu, aby je přiměl k návratu. „Stát může fungovat jen tehdy, pokud má dostatek lidí, kteří budou zabezpečovat naše budoucí vítězství. Nejlepší garancí toho, aby se lidé mohli vrátit, je vytvoření bezpečnostních podmínek. Aby věděli, že hrozba je minimální,“ upozornil.

Nejlepším nástrojem, jak bezpečnost zajistit, je podle něj protivzdušná obrana. „Protože největší hrozbou jsou ruské rakety a drony. Proto žádáme naše partnery, aby nám poskytovali více systémů protivzdušné obrany,“ vysvětlil náměstek.

Poděkování českému prezidentovi

„Potřebujeme všechno, co nám umožní zvrátit aktuální situaci na frontě. V prvé řadě dělostřeleckou munici. I proto jsme moc vděční českému prezidentovi Petru Pavlovi za jeho iniciativu ohledně toho, že je Česko schopné najít velké množství munice. Zdá se mi, že tato iniciativa dostává konkrétní obrysy, a doufám, že bude zrealizována,“ prohlásil Perebyjnis.

„Ale abychom mohli změnit průběh války, potřebujeme i stíhačky F-16 a přesné rakety dlouhého doletu, kterými bychom mohli mířit na logistiku ruské armády. A také další typy zbraní včetně dronů,“ dodal bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 19 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 1 hhodinou

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 1 hhodinou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 4 hhodinami

Zemětřesení a tsunami přinesly před patnácti lety do Japonska zkázu

Před patnácti lety postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Šlo o největší zaznamenané otřesy v historii země. Místy vyvolaly několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším japonském ostrově Honšú. Následkem byla i havárie jaderné elektrárny Fukušima.
před 5 hhodinami
Načítání...