Přední jihoafrická univerzita vyšetřuje nacismem inspirované plakáty, které se objevily na tamních nástěnkách. Univerzita Stellenbosch podle svého mluvčího odsoudila „projevy rasové nadřazenosti a veškeré výzvy k jejímu podněcování“.
Jihoafrickou školu pobouřily plakáty inspirované nacismem
Plakáty nápadně podobné těm, které využívala propaganda v Hitlerově Německu, vyzývají k „boji za Stellenbosch“.
Zmíněná univerzita čelí dlouhodobě rasovému napětí – v dobách apartheidu (někdejšího režimu rasové segregace) šlo o elitní školu pro bělošské studenty hovořící afrikánsky. Většina černošských obyvatel JAR hovoří místo afrikánštiny angličtinou.
Na škole se v minulosti objevila kampaň, která prosazovala afrikánštinu jako dominantní jazyk přednášek právě na úkor angličtiny. Univerzita proto před časem kvůli zmírnění napětí zavedla vícejazykovou formu výuky. Cílem bylo zamezit jazykové diskriminaci studentů.
Srovnání plakátů
Zmíněné plakáty se zaštiťovaly hnutím „Nová pravice“ a vyzývaly studenty k účasti na čtvrtečním shromáždění s názvem „Boj za Stellenbosch“. Původní, nacistická předloha hlásala slogan „Německý student bojuje za Vůdce a lid“.
Výjevy vzbudily silnou vlnu kritiky – podle mnohých obyvatel jde o další důkaz skrytého rasismu, který přebývá v prestižních vzdělávacích institucích.
Univerzita dle svého prohlášení dosud označila tři osoby, u nichž může být dokázána spojitost s distribucí plakátů.
Zákony rasové segregace začaly v Jižní Africe oficiálně platit v roce 1948. Dvanáct let nato policie zastřelila v obci Sharpeville 69 demonstrantů, kteří u sebe odmítali nosit ponižující segregační průkazy. V roce 1976 propukly nepokoje v Sowetu, kde policie zabila nejméně 176, možná ale až sedm stovek lidí. Rasistický režim skončil v roce 1994.