Jeruzalém – Izraelská vláda vede v Pásmu Gazy pozemní operaci proti palestinskému hnutí Hamas. Zemřelo 51 Palestinců a jeden izraelský voják. Tanky se zatím prý pohybují v neobydlených oblastech, podle izraelského premiéra Netanjahua je ale země připravena operaci výrazně rozšířit. Podle Hamasu židovský stát za pozemní úder tvrdě zaplatí. Turecko a Jordánsko vyvolaly mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
IZRAEL: Rozšíření operace Netanjahu nevylučuje
Izrael zahájil pozemní operaci včera, po deseti dnech bombardování Gazy a dočasném, pětihodinovém příměří. Uvádí, že cílem vojenského vpádu není sesazení radikálního hnutí Hamas, ale likvidace tunelů, kterými ozbrojenci pronikají do Izraele. Operace prý bude omezená a soustředí se na jih, sever a východ oblasti. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČRo Štěpána Mácháčka se vojsku v rekordně krátkém čase podařilo lokalizovat již deset tunelů.
Ofenziva by prý mohla trvat jeden až dva týdny a podle zdrojů z izraelské armády se soustředí jen na oblast do dvou kilometrů od hranic. Její rozšíření ale podle premiéra Benjamina Netanjahua není vyloučeno. „Jakmile to schválila vláda, dal jsem společně s ministrem obrany armádě instrukce, aby se připravila na významné rozšíření pozemní operace, což armáda učinila,“ prohlásil. „Tunely není možné zničit jen ze vzduchu, a proto to mají za úkol naši vojáci na místě.“
Kromě 30 tisíc vojáků povolala armáda 18 tisíc mužů ze zálohy. Na cíle v Gaze letectvo dosud podniklo více než 2 000 náletů. V bojích od 8. července, kdy operace Protective Edge (Ochranné ostří) začala, zemřelo podle palestinských zdrojů 300 lidí. Ty kromě jiných obětí uvedly, že dnes tankové granáty zabily na východě Pásma Gazy čtyři děti ve věku od dvou do 13 let.
Izraelské lidskoprávní organizace zažádaly o vytvoření humanitárních koridorů pro evakuaci zraněných Palestinců. Ve společném dopise adresovaném ministru obrany Jaalonovi požadují i koridor pro přesun palestinského obyvatelstva z bombardovaných zón do zabezpečených oblastí.
Vstup izraelských pozemních sil do Pásma Gazy:
HAMAS: Izrael za vše draze zaplatí
Palestinský prezident Mahmúd Abbás řekl, že pozemní operace přinese jen další krveprolití a značně zkomplikuje snahy o dosažení příměří. Žádá okamžité ukončení akce.
Radikálové z Hamasu, proti kterým útok cílí, varovali, že Izrael za ofenzivu draze zaplatí. Podle listu Haarec protitankovou střelou zničili na jihu Gazy buldozer izraelské armády, útok se ale obešel bez obětí. Nadále pokračují i v ostřelování Izraele; od začátku operace bylo na jeho území z Gazy vypáleno nejméně 50 raket.
Od začátku července Hamas na Izrael vypálil 1 500 raket, zabil jednoho civilistu. Jak podotýká zpravodaj ČT v Izraeli Jakub Szántó, v dosahu palestinských střel je přitom celý Izrael, čili 8 a čtvrt milionu obyvatel – a bezprostřední ohrožení se týká pěti milionů lidí.
ZAHRANIČÍ: Ankara mluví o terorismu, zasedne Rada bezpečnosti
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Izrael má americkou podporu. „Jsme si plně vědomi rizik, která tato vojenská operace znamená, ale podporujeme tuto akci pro to, aby přinesla mír,“ konstatoval. „Žádný stát nemůže dovolit, aby se teroristé podkopávali na území jeho státu nebo aby ho ostřelovali raketami.“ Šéf americké diplomacie John Kerry očekává, že pozemní operace bude přesně cílená. Je prý nutné zajistit bezpečnost civilistů, zabránit dalšímu vyhrocení situace a co možná nejrychleji obnovit příměří z roku 2012.
České ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že palestinským uprchlíkům, kteří museli kvůli nynějšímu konfliktu opustit své domovy, poskytne pomoc v hodnotě tří milionů korun. Peníze jim předá prostřednictvím Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Jeho mluvčí Chris Gunness dnes sdělil, že od zahájení izraelské pozemní operace se počet lidí utíkajících z domovů téměř zdvojnásobil a překročil 40 000. Agentura potřebuje na zajištění jejich základních potřeb 60 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) na měsíc.
Na žádost Turecka a Jordánska se dnes kvůli izraelské operaci sejde k mimořádnému zasedání Rada bezpečnosti OSN. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odpoledne obvinil Tel Aviv ze státního terorismu, genocidy a ohrožování míru na Blízkém východě. Už ve středu přitom Erdogan přirovnal Netanjahua a členy vládní koalice k Hitlerovi. Demonstranti rozhořčení pozemní ofenzivou zasypali izraelský konzulát v Istanbulu kamením.
Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman v reakci na to oznámil, že země svou diplomatickou přítomnost v Turecku omezí na minimum. Rodiny diplomatů se mají vrátit do vlasti a provoz ambasády bude zajišťovat jen malý počet osob.
Vedle Turecka stojí na straně Hamasu také Katar a Írán. Mezi ostatními arabskými spojenci ale palestinské hnutí rychle ztrácí na popularitě; egyptský ministr zahraničí řekl, že narůstající počet obětí mezi civilisty Gazy je výhradně vinou palestinských radikálů.
Příběh Pásma Gazy
Současný střet představuje čtvrtý konflikt Izraele a Hamasu od roku 2005. Čtyřicet kilometrů dlouhé pásmo území u Středozemního moře začal Izrael okupovat po Šestidenní válce v roce 1967. Po mírových jednáních a poté, co kontrolu nad Gazou převzala palestinská autonomie, přinesl naději rok 2005, kdy se Izrael rozhodl z Pásma jednostranně stáhnout. Tehdejší premiér Šaron přikázal i navzdory protestům odsun víc než osmi tisíc Izraelců.
Ke zostření situace došlo ale už o rok později, kdy Hamas vyhrál v Gaze volby. V červnu 2006 zahájila izraelská armáda v Gaze operaci Letní déšť s cílem osvobodit uneseného vojáka Gilada Šalita. Při bojích zahynulo přes 400 Palestinců a tři izraelští vojáci. Šalit se dostal ze zajetí až o pět let později výměnou za tisícovku palestinských vězňů.
V roce 2008 přišla Horká zima. Izrael se snažil zasáhnout infrastrukturu Hamasu, který ostřeloval raketami izraelské osady. Po několika dnech se ale stáhl. Ještě tentýž rok zahájil Izrael rozsáhlou ofenzivu se stejným cílem. Zahynulo přes 1 400 Palestinců a 13 Izraelců. Intenzita ostřelování izraelského území se pak snížila. Ale jen krátkodobě.
Při další ofenzivě (nazvané Pilíř obrany) před dvěma lety zabil Izrael vojenského velitele Džabarího a zničil v Gaze sklady a odpaliště íránských raket středního doletu. Po osmnácti měsících následovala současná operace.
