Dublin - Irové dnes v referendu rozhodují o osudu Lisabonské smlouvy, která má reformovat fungování institucí Evropské unie. Irsko se k Lisabonu vyjadřuje už podruhé, loni v červnu ho drtivě odmítlo. Evropa hledí směrem k Irsku se zatajeným dechem. Očekává se totiž, že výsledek bude velice těsný. Asi tři miliony registrovaných voličů mohou odevzdat svůj hlas do 23:00 našeho času, kdy se místnosti uzavřou. Dnes dopoledne k urnám mnoho voličů nepřišlo. Zhruba stejná účast jako při minulém referendu je v Dublinu, kde byla dopoledne účast asi 14 procent. Sčítání hlasů začne v sobotu v 10:00 našeho času a výsledky by měly být známé odpoledne.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že by Lisabonská smlouva měla při druhém referendu projít. To ovšem předpovědi ukazovaly i před prvním hlasováním loni v červnu, kdy většina Irů smlouvu překvapivě odmítla. V případě dalšího odmítnutí by byla smlouva definitivně mrtvá, stejně jako na mnoho let snahy reformovat instituce Evropské unie a zřejmě i její další rozšiřování.
Brian Cowen:
„Rozhodování v pátečním referendu bude stejně důležité, jako při referendu o vstupu Irska do unie v roce 1973.“
Premiér Brian Cowen varoval, že potřetí se již o Lisabonu hlasovat nebude a páteční verdikt bude konečný. Šéf opoziční Labouristické strany Eamon Gilmore zdůraznil, že jde o referendum o budoucnosti země a ne o vládě, kterou ujistil, že klid zbraní skončí po sečtení hlasů v sobotu. Také předseda další opoziční strany Fine Gael Enda Kenny vyzval voliče, aby s pomstou vůči vládě počkali do parlamentních voleb a nesměšovali svou nespokojenost s hlasováním o Lisabonu.
Další odmítnutí Lisabonu by celou Evropskou unii uvrhlo do ještě hlubší politické krize. „Odmítnutí smlouvy by vedlo k vzájemnému obviňování, politické paralýze a zřejmě ke zmrazení dalšího rozšiřování EU,“ řekl šéf londýnského centra pro evropskou reformu Hugo Brady. Podle něj by se také opět oživila možnost vícerychlostní Evropy.
Už ve středu se k budoucnosti Lisabonské smlouvy vyslovilo asi 800 voličů na ostrůvcích u západního pobřeží Irska. K urnám, které přivezli policisté na lodích, přišlo kolem 40 procent registrovaných voličů.
Kampaň č. 2: Záplava cedulí i emocí
Po kampani zbyly v ulicích Dublinu tisíce cedulí zavěšených na lampách a sloupech. I když slogany zastánců smlouvy jsou dobře míněné a znějí logicky, jsou mnohem obecnější než výzvy odpůrců, které jsou výraznější, byť mnohem sporněji podložené. Stoupenci Lisabonu nabízejí voličům hesla jako Ano ekonomickému růstu, Ano Evropě, Pracovní místa a investice či Společně je nám lépe, Dejte Irsko na první místo a Ano pro Irskou budoucnost.
Lisabon podpořili i dva giganti sídlící v Irsku – nízkonákladové aerolinie Ryanair a počítačová firma Intel. Šéf Ryanair Michael O˙Leary do kampaně vložil půl milionu eur, společnost Intel utratila na inzeráty a plakáty další statisíce.
Odmítavé plakáty varují před zmilitarizovanou Evropou, před údajně hrozícím osminásobným snížením minimální mzdy nebo likvidací irského zemědělství, stejně jako prý EU zlikvidovala irský rybolov. Hnutí dělníků varuje před dopady smlouvy na - dělníky.
Něco za něco: Unie slíbila Irsku za referendum záruky
Po loňském referendu irská vláda a unijní předáci zajistili Irům právní záruky týkající se oblastí, na které útočili odpůrci smlouvy. Ti nepodloženě tvrdili, že smlouva omezí pravomoci Irska určovat výši daní, ohrozí jeho neutralitu a umožní legalizaci potratů. Evropská unie také pod irským tlakem rozhodla, že každá země si podrží jednoho komisaře.
Jedním ze strůjců odmítnutí smlouvy byl loni byznysmen Declan Ganley, který proti ní vedl energickou kampaň a irské politiky zaskočil. Povzbuzen tímto úspěchem kandidoval se svou stranou Libertas na jaře do Evropského parlamentu. Po volebním debaklu ale prohlásil, že se kampaně před druhým referendem nezúčastní. Nakonec své slovo porušil a do kampaně se aspoň okrajově zapojil.
Lisabon podpořila i řada irských celebrit - nositel Nobelovy ceny za literaturu Seamus Heaney, kytarista skupiny U2 The Edge nebo kapitán irské fotbalové reprezentace Robbie Keane. V katolickém Irsku je důležitá i podpora církve. Biskup Noel Treanor řekl, že „katolík může s čistým svědomím hlasovat pro“.
Osud Lisabonu mají v rukou Klaus a Cameron
Pokud Irové smlouvu schválí, bude její osud záležet na České republice a britských konzervativcích. Polský prezident Lech Kaczyński, který také dokument ještě nepodepsal, totiž uvedl, že tak učiní po případném kladném hlasování v Irsku.
Český prezident Václav Klaus tvrdí, že čeká s podpisem na vyřízení další ústavní stížnosti skupiny senátorů; ústavní soud uvedl, že stížnost projedná přednostně, termín ale zatím není znám. V Bruselu i v Británii se objevují spekulace, že Klaus by mohl vyčkat s podpisem na volby v Británii, které budou příští rok na jaře a v nichž s velkou pravděpodobností zvítězí konzervativci.
I když v Británii už smlouvu ratifikoval parlament, šéf konzervativců David Cameron slíbil, že když do voleb nebude smlouva ratifikována, vypíše o ní referendum a povede kampaň proti ní. I bez toho by podle všech průzkumů Britové Lisabon v referendu odmítli.
