Íránci budou vyrábět špionážní letouny podle amerického stroje

Teherán – Íránci začnou vyrábět bezpilotní letoun podle amerického stroje RQ-170 Sentinel, který zadrželi na svém území. Podařilo se jim ze špičkového špionážního letounu dekódovat informace. Není jasné, zda Íránci letoun napadli, nebo zda se na íránském území zřítil po technických potížích. Teherán chce nicméně Spojené státy stíhat za invazi. Američané dnes do Teheránu vzkázali, že chtějí letoun zpátky.

Člen íránského parlamentního branného a zahraničního výboru Parvíz Sorúrí dnes potvrdil, že odborníci dekódovali údaje z amerického stroje. Informace teď Írán využije ke stíhání Spojených států za invazi. Sorúrí rovněž ujistil, že Íránci jsou nyní schopni stejné letadlo vyrobit. A budou to prý dělat sériově a ještě v lepší kvalitě, tvrdil. 

Spojené státy chtějí zabavený letoun zpátky. „Požádali jsme o jeho vrácení. Uvidíme, jak Íránci odpoví,“ řekl prezident Obama ve Washingtonu na společné tiskové konferenci s iráckým premiérem Núrím Málikím.

Washington dává od loňska najevo obavy z vývoje bezpilotních letadel v Íránu, protože se bojí, že by tato technologie mohla ohrozit americké jednotky v oblasti. USA se navíc o víkendu stáhly z pákistánské základny Šamsí, což by mohlo ovlivnit i mise bezpilotních letounů. Základnu totiž využívaly Spojené státy k tajným protiteroristickým akcím bezpilotních letounů, vedeným Ústřední zpravodajskou službou (CIA) a zaměřeným na podezřelé tábory ozbrojenců spojených se sítí al-Káida a hnutím Taliban. 

„Základna Šamsí zajišťovala servis a doplňování paliva pro bezpilotní letouny, většina operací byla vedena přes hranici (z Afghánistánu). Prakticky vzato by vyklizení základny mělo mít na operace bezpilotních letounů jistý dopad, ale jak velký tento dopad bude, to se ještě uvidí,“ řekl nejmenovaný pákistánský představitel. 

Islámábád vybídl Washington k odchodu ze Šamsí po útoku NATO na kontrolní stanoviště pákistánské armády, při kterém 26. listopadu zahynulo 24 pákistánských vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...