Damašek - Inspektoři OSN prošetřují v Sýrii podezření z chemických útoků. Na jejich konvoj přitom dnes stříleli neznámí útočníci. Experti ale nakonec pronikli až na místo útoku, kde odebrali od obětí vzorky. Kvůli podezření, že syrský režim použil chemické zbraně, sílí tlak Západu na případnou vojenskou intervenci. Podle britského ministra zahraničí by zásah v Sýrii mohl proběhnout i bez podpory Rady bezpečnosti OSN. Rusko přitom varovalo před vážnými následky takové akce. Syrský prezident Asad označil obvinění Západu z chemického útoku za nesmyslná.
V zemi prozkoumávají následky údajného chemického útoku mezinárodní inspektoři. Experti OSN do země přiletěli zhruba před týdnem, povolení ale dostali až teď. Konvoj inspektorů, kteří jeli obhlédnout údajné místo chemického útoku z minulého týdne, přitom dnes u Damašku zasáhli neznámí ozbrojenci. Podle mluvčího OSN se jedno z vozidel stalo terčem úmyslné střelby. K útoku došlo v nárazníkové zóně, když se konvoj přibližoval k cíli. Nikdo nebyl naštěstí zraněn. Z útoku se navzájem obviňují rebelové a vláda. Když inspektoři vyjížděli, explodovalo prý navíc v oblasti několik granátů.
Inspektorům se nic nestalo a vrátili se do hotelu. O několik hodin později opět vyrazili do terénu přímo do míst, kde mělo k chemickému útoku dojít. Mezinárodní misi doprovází členové povstalecké Syrské svobodné armády a syrský lékař abú Karam. „Jsme v mešitě Radva. Inspektoři hovoří s raněnými a spolu s našimi lékaři jim odebírají krev,“ popsal lékař. Na inspektory v Muadamíji čekal početný dav civilistů, kteří chtěli o útoku vypovídat.
Přímo na místě pak odebrali vzorky tkání z těl mrtvých a také krev od přeživších. „Samozřejmě, že budou pečlivě hledat, ale hodně důkazů už na místě nemusí být. Mohly je poničit boje mezi rebely a vojáky, nebo se někdo mohl snažit zamést stopy. Musíme si uvědomit, že některé tyto důkazy jsou možná už v tuto chvíli kompromitované,“ říká o misi inspektorů ministr zahraničí Velké Británie William Hague. Zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó však podotýká, že určité nepřímé důkazy by mělo být možné získat.
Povstalci tvrdí, že útok z minulého týdne si vyžádal až 1 700 obětí. Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) v sobotu jako první nezávislý zdroj potvrdila 355 mrtvých. Rovněž informovala o stovkách pacientů s příznaky otravy nervovým plynem.
Bašár Asad pro ruský list Izvestija:
„Vyjádření politiků ve Spojených státech a na Západě jsou urážkou zdravého rozumu. Spojené státy budou poraženy stejně jako ve všech předchozích válkách, které zahájily, počínaje Vietnamem, pokud se rozhodnou pro vojenskou operaci v Sýrii.“
Nad Sýrií se kvůli útokům vznáší hrozba zahraniční vojenské intervence. Britský ministr zahraničí teď naznačil, že Západ by v zemi mohl zasáhnout i bez souhlasu Rady bezpečnosti. „Je možné reagovat na chemické zbraně bez úplné jednoty v Radě bezpečnosti OSN? Tvrdím, že ano, protože by jinak nebylo možné reagovat na takové ohavnosti a takové zločiny,“ prohlásil dnes William Hague v rádiu BBC. „Rada bezpečnosti OSN nebyla ohledně Sýrie jednotná, upřímně řečeno - neplnila své povinnosti vůči Sýrii, jinak by byla lepší šance tento konflikt už dávno ukončit,“ tvrdí. Jakákoli ostřejší usnesení Rady bezpečnosti OSN proti režimu v Damašku dosud blokují Čína a Rusko.
Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy vysvětluje, že podle Charty OSN přijaté v roce 1945 žádný stát nemá oprávnění zasahovat do vnitřních záležitostí jiného státu. Zasahuje-li takto, může tak činit jedině s mandátem RB OSN. „Od roku 1945 se ale mezinárodní právo změnilo a teď už se připouští, že i takto jednostranné akty bez mandátu OSN mohou být legitimní a legální,“ připouští Balaš. Jedná se především o zásah humanitárního charakteru, například když se v dané zemi porušují mezinárodní práva. „Převažují-li humanitární důvody, je takové opatření považováno za legální,“ dodává.
Rusko dnes znovu odmítlo intervenci v Sýrii, zásah bez mandátu OSN by prý byl protiprávní. „Použít sílu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN je hrubé porušení mezinárodního práva. Nepovolená intervence mezinárodního společenství situaci v zemi zhorší… Je to kluzký a nebezpečný terén,“ řekl ministr zahraničí Lavrov.
Krizí v Sýrii se zabývají i další světové mocnosti, USA s Velkou Británií již konzultovala možnost vojenského zásahu v regionu. „To rozhodnutí je samozřejmě na světových lídrech. Pokud se ale tato nařčení potvrdí, je nemyslitelné, aby mezinárodní společenství razantně neodpovědělo,“ podotýká francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.
Německo trvá na diplomatickém řešení krize. „Kdo mluví o neschopnosti diplomacie, má zřejmě představu o všemohoucnosti, která nemusí být reálná,“ řekl ministr zahraničí Guido Westerwelle. Pokud se podle něj ale prokáže, že syrský režim skutečně chemické zbraně použil, měl by Damašek čelit následkům.
V regionu se mezitím šíří nervozita. V sousedním Izraeli stoupl zájem o plynové masky od středy trojnásobně. Země se Sýrií dvakrát válčila, mír kvůli rozporům o Golanské výšiny nikdy neuzavřela. V Jordánsku budou dnes o syrské krizi jednat ministři obrany řady zemí, mimo jiné Británie a Francie.
