Hernani (Filipíny) - Lebky ležící volně na náhrobních kamenech a kostnaté ruce natahující se z hrobů hřbitova ve východní části Filipín. Jde o další svědectví řádění tajfunu Haiyan, který se tudy 8. listopadu přehnal s takovou silou, že vyrval i mrtvé z jejich hrobů. Hluboce šokovaní obyvatelé agentuře AFP líčí, jak se nebylo kam schovat, když se bouře přihnala na pobřeží a vlny se přehnaly přes školu, kde se před ní ukrývali děti a staří lidé.
Tajfun Haiyan zabil v malém venkovském městečku Hernani nejméně 75 lidí a dalších 45 se stále pohřešuje. A aby té noční můry nebylo málo, byla síla bouře taková, že vytáhla i mrtvé z hrobů na místním hřbitově. Ti, kdo její řádění přežili, byli zděšení, když našli hřbitov v troskách.
„Byl to pohled, ze kterého se ježily vlasy hrůzou. Někteří mrtví trčeli napůl ven z hrobů, další kostry byly roztroušeny po ulici,“ řekla Claire Gregoriová, humanitární pracovnice z nedaleké katolické diecéze Borongan. „Přišla voda a všechno vyplavila,“ dodala a ukázala na oceán, který je od hřbitova vzdálený asi 700 metrů a ukrytý za hustým pásem nyní zničeného porostu mangrovníků.
Katolický hřbitov se v této hluboce nábožensky založené zemi změnil na směs rozbitého a zpřevraceného betonu a mramorových desek, to vše napůl pokryté rozdrcenými korály, které přinesla voda. Z jednoho rozbitého hrobu trčela kostnatá ruka, na dalších hrobech se povalovaly lebky a vedle na zemi kyčelní kost.
Pětačtyřicetiletý Romeo Vazquez vzpomíná, jak voda rychle stoupla a dalších hrozivých pět hodin vůbec neklesala. „Tahle pole vypadala jako moře,“ řekl. „Plavaly tu domy a lodě, a taky lidé, někteří mrtví, někteří ještě živí.“ Jeho rodina přežila, protože včas utekla na kopec za domem. Ale příbuzní, které uložili na hřbitově k věčnému odpočinku, zmizeli. „Můj bratr je pryč, jeho rozbitý hrob je prázdný,“ řekl Vazquez. „Moje babička taky zmizela.“
Filipíny stále ještě sčítají, kolik obětí si vlastně tajfun Haiyan vyžádal. Poslední oficiální bilance uváděla 3 976 mrtvých, 1 600 pohřešovaných a až čtyři miliony těch, kdo přišli o střechu nad hlavou.
V Hernani kromě pátrání po nových obětech a pohřešovaných museli ti, kdo přežili, navíc znovu pohřbít i své dříve zesnulé příbuzné. Většina z nich skončila v hromadném hrobě, kterému místní kněz společně požehnal. Výjimkou byl muž, který měl pohřeb jen dva dny předtím, než bouře udeřila. Tomu rodina vystrojila ještě jedno poslední rozloučení a uložila ho zpět do původního hrobu.
