Haag – K 27 letům vězení dnes haagský tribunál odsoudil bývalého náčelníka generálního štábu jugoslávské armády Momčila Perišiče za zločiny ve válkách v Bosně a Chorvatsku v 90. letech. Žaloba požadovala doživotní trest, obhajoba úplné osvobození. Perišić byl shledán vinným z vražd a pronásledování civilistů v Bosně a Chorvatsku, veškerou vinu ale odmítl. Jeho obhajobu, že byl šéfem generálního štábu jiné země než té, jejíž armáda spáchala uvedené zločiny, soud zamítl. Zbavil ho ale podezření z přímé role na masakru ve Srebrenici.
Sedmašedesátiletý srbský exgenerál, který se tribunálu vzdal dobrovolně v roce 2005, byl před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) souzen za svou roli při obléhání bosenské metropole Sarajevo v letech 1992 až 1995, ostřelování Záhřebu chorvatskými Srby v květnu 1995 a za podíl na masakru 8 000 Bosenců po dobytí Srebrenice v červenci téhož roku. Proces byl zahájen v říjnu 2008, během 203 dnů soudních stání obžaloba předvolala 82 svědků a obhajoba 22.
Perišić byl shledán vinným z navádění a napomáhání k vraždám a dalším krutostem a pronásledování civilistů z politických, náboženských a rasových důvodů v Bosně a Chorvatsku. Jde o první rozsudek ICTY nad představitelem srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republiky (JSR) za zločiny spáchané v Bosně, který podtrhuje hojně diskutované spojení mezi vedením JSR a srbskými jednotkami v odštěpeneckých republikách. Mluvčí haagského tribunálu Nerma Jelačičová označila z tohoto pohledu verdikt za historický.
Momčilo Perišić byl náčelníkem generálního štábu armády srbsko-černohorské Jugoslávie od srpna 1993 do listopadu 1998. Na začátku 90. let patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, pak se ale přidal na stranu opozičního hnutí, které Miloševiče v roce 2000 odstavilo od moci. Ve vládě Zorana Djindjiče později zastával post vicepremiéra, z nějž odstoupil v roce 2002 kvůli podezření ze špionáže ve prospěch USA.
V případě Perišiče ICTY dospěl k přesvědčení, že generál dohlížel na „rozsáhlou logistickou pomoc“ jugoslávské armády srbským oddílům v Bosně a Chorvatsku. Ta zahrnovala „obrovské množství vojáků a dělostřelecké munice, palivo, součástky, výcvik a technickou podporu“. Pomoc se za působení generála Perišiče stala „centralizovanější a lépe strukturovaná a koordinovaná“, konstatoval soudce Bakone Moloto. Žalobce Mark Harmon během procesu uvedl, že Perišić zasahoval do konfliktu zpovzdálí, ale proto by se neměla jeho odpovědnost banalizovat.
Obžalobě se pomocí záznamů Perišičových rozhovorů s jinými politiky podařilo prokázat, že generál se na přípravě uvedených akcí osobně podílel. V rámci svých funkcí prý poskytoval vojenské odborníky, zbraně a logistiku jak armádě bosenských Srbů, tak armádě chorvatského regionu Srbská Krajina. Své podřízené za zločiny, které páchali na civilistech, nepotrestal.
Obžaloba Perišiče dokonce označila za klíčového hráče v plánu bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče na vytvoření etnicky čistého takzvaného Velkého Srbska, které mělo zahrnovat značné části Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Perišić také prokazatelně spolupracoval s velitelem bosenských Srbů Ratkem Mladičem, který je obviněný z genocidy a na začátek svého procesu v Haagu čeká. Neměl ale nad ním žádnou velitelskou moc.
