Slovenský prezident Andrej Kiska vyzval politiky, aby přestali tolerovat svět, kde fungují vazby gaunerů na veřejnou sféru. „Záleží na vašich slovech a činech, jak hluboká bude rána, která ve společnosti po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové zůstane i po deseti či dvaceti letech,“ apeloval prezident na poslance ve zprávě o stavu země. Začátek proslovu krátce narušili krajně pravicoví poslanci, kteří prezidenta označili za vlastizrádce. Premiér Peter Pellegrini (Smer-SD) v reakci na projev uvedl, že Kiska se začíná chovat jako opoziční politik.
Gauneři mají vrcholné politiky v hrsti, řekl Kiska v projevu o stavu Slovenska
Proslov začal incidentem, kdy poslanci za krajně pravicovou stranu Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS) zvedli do vzduchu písmena, která tvořila slovo „vlastizrádce“. Předseda parlamentu kvůli tomu schůzi na pár minut přerušil a zákonodárce vykázal ze sálu.
Slovenští poslanci podle jednacího řádu nesmějí v jednacím sále sněmovny používat například plakáty a podobné pomůcky. LSNS dlouhodobě kritizuje Kisku, který předloni označil šéfa LSNS a bývalého předsedu Banskobystrického kraje Mariana Kotlebu za fašistu. LSNS se například hlásí k válečnému slovenskému státu, který byl za druhé světové války spjat s nacistickým Německem.
Kiska po pár minutách v projevu pokračoval. Prezident připomněl, že před čtyřmi měsíci byli zavražděni investigativní novinář Kuciak a jeho snoubenka. „Pachatele do dnešního dne neznáme,“ upozornil Kiska. Za klíčové považuje vydání Kuciakova posledního, nedokončeného článku o údajném propojení italské mafie a slovenské politiky.
Podle Kisky vražda ukázala i odhodlání současný stav změnit
„V reakci na tuto hroznou událost jsme dostali příležitost naplno pocítit hlubokou nedůvěru ve fungování státu, jaká v naší společnosti panuje, ale i odhodlání to změnit,“ konstatoval prezident. „To, čemu Slovensko v roce 2018 čelí, není pouze krize důvěry ve spravedlnost a právní stát,“ uvádel dále Kiska. „Je to krize víry, že politici jsou ochotni a schopni vytvářet podmínky, abychom o zlepšování vztahu ke státu vůbec mohli začít mluvit,“ zdůraznila hlava státu.
„Záleží na vašich slovech a činech, jak hluboká bude rána, která ve společnosti po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové zůstane i po deseti či dvaceti letech,“ apeloval prezident na poslance.
Kiska připomněl, že teprve nedávno bylo odhlasováno zrušení amnestií, které souvisely s únosem syna bývalého prezidenta z roku 1995, ze kterého byla za vlády premiéra Vladimíra Mečiara podezřelá slovenská tajná služba. „Gauneři prosperující z kontaktů s veřejnou mocí jsou produktem světa, který vrcholní političtí představitelé nechali roky bujet a roztahovat se po Slovensku. Světa, z něhož těžili a opírali o něj vlastní moc. Až se vymkl kontrole a nyní je drží v hrsti,“ varoval Kiska.
Podle Kisky je stát odpovědný za to, že mu občané nedůvěřují. „Dodnes nevíme, kdo zavraždil Jána a Martinu. Jejich smrt však pravděpodobně byla tragickým zhmotněním důsledků tolerance zločinného chování. Zločinů, o kterých na vlastní riziko informovali jen odvážní novináři. Zločinů, kterým politické vedení země roky nečinně přihlíželo,“ pokračoval prezident.
Prezident vyzval úřady, aby vysvětlily nesrovnalosti kolem postupu po vraždě
Sám vyzval státní orgány, aby veřejnost informovaly o vyšetřování vraždy, a rozptýlily tak jakékoliv pochybnosti. Například proč nebyl na místo činu povolán znalec v oblasti soudního lékařství.
„Nebo proč bývalý policejní prezident téměř denně mátl veřejnost různými verzemi směru vyšetřování, v rozporu s embargem vyhlášeným prokuraturou. Proč v rozhodujících týdnech po vraždě Slovensko váhalo s využitím mezinárodní pomoci. Proč byl na místě činu bývalý ředitel protikorupční jednotky NAKA a proč o tom bývalý policejní prezident lhal,“ uvedl Kiska.
Jasné podle něj není ani to, proč měli přístup k případu lidé, o kterých Kuciak psal a kteří měli být součástí vyšetřovacích verzí. Připomněl také, že se policie snažila získat informace z telefonu české spolupracovnice zavražděného novináře „amatérským postupem, který vyvolal mezinárodní ostudu“.
Klíčová je otevřená a citlivá komunikace, řekl Kiska
Prezident upozornil, že vyvést Slovensko z krize důvěry je náročný proces. Nikdo by podle něj neměl počítat s tím, že lidé budou tolerovat polovičaté kroky a roky čekat na výsledky. „Podporu veřejnosti si v této snaze dokážeme získat pouze otevřenou a citlivou komunikací,“ dodal Kiska.
Kiska už v loňském projevu upozornil na neřešení palčivých kauz a na špatný stav ve zdravotnictví a školství. Nepřímo také kritizoval tehdejšího ministra vnitra Roberta Kaliňáka, jehož také po vraždě Kuciaka přiměly k odchodu protesty veřejnosti a tlak nejmenší vládní strany Most-Híd.
Nová vláda zkopírovala program Ficova kabinetu, kritizuje Kiska
Po demisi Fica tříčlenná koalice vytvořila novou vládu v čele s místopředsedou Ficovy strany Směr-sociální demokracie Peterem Pellegrinim. V novém kabinetu zůstala většina ministrů předchozí vlády.
„Když v březnu nová vláda žádala poslance o důvěru, mnozí se pozastavili nad tím, že přebrala programové prohlášení předchozí vlády. To, že nová vláda nemusela na dva roky starých závazcích nic měnit, bylo špatnou zprávou o stavu politiky, smutnou ukázkou neschopnosti předchozí vlády řešit problémy, plnit své závazky,“ kritizoval teď prezident vládu.
Slovenský premiér Pellegrini v reakci označil Kiskův projev za zklamání. „Očekával jsem, že pan prezident spravedlivě posoudí stav naší země. Viděl jsem prezidenta, který neřekl o Slovensku nic pozitivního, nevyzdvihl ani jednu věc, která se na Slovensku za poslední roky podařila - nedotkl se našeho dobrého hospodářského vývoje, dobrého vývoje v oblasti nezaměstnanosti, zvyšování mezd,“ řekl Pellegrini. Prezident Kiska už podle něj není nadstranickým prezidentem a začíná se chovat jako opoziční politik.
Lidé chtějí slušné Slovensko, je přesvědčen Kiska
Kiska v projevu vyzvihl hodnoty, na nichž podle něj Slovensko stojí. „V roce 1918 jsme se spolu s českým národem přihlásili o vlastní existenci postavenou na nejmodernějších hodnotách demokratického právního státu. V čtyřicátém čtvrtém roce jsme se na Slovensku národním povstáním vzepřeli fašismu. V roce 1989 jsme s klíči v rukou vyprovázeli totalitu a vítali demokracii a svobodu,“ řekl prezident.
„Na jaře tohoto roku, 25 let od vzniku našeho státu, se mnozí přihlásili k hodnotě, pro kterou jsme dlouho hledali vhodné slovo. Desítky tisíc lidí nahlas řekly, že kromě samostatného a demokratického si přejí Slovensko, které bude slušné,“ upozornil Kiska.
Kiska v květnu oznámil, že příští rok už nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu na další pětileté období. Naznačil ale, že se z veřejného života nestáhne a že chce spojit ty osoby, které hodlají vládnout slušně a zodpovědně.