Falešné rakve i waterboarding. Nová šéfka CIA se podílela na mučení vyslýchaných

Americký prezident Donald Trump oznámil, že novou šéfkou CIA se stane Gina Haspelová. Známou zpravodajskou službu převezme jako první žena v historii. Jednašedesátiletá důstojnice má kontroverzní pověst. V roce 2002 vedla tajnou věznici CIA v Thajsku, v níž se používaly brutální metody výslechů, jako je waterboarding. Později navíc rozhodla o zničení nahrávek, na nichž byl průběh výslechů zaznamenán.

Zpravodajská důstojnice Gina Cheri Haspelová pracuje v CIA od roku 1985. Po útocích 11. září 2001 vedla tajnou věznici v Thajsku, kterou CIA zřídila v rámci boje proti terorismu, protože se se o výslechy některých vězňů nechtěla „dělit“ s armádou a FBI, což hrozilo v případě převozu na kubánské Guantánamo.

Výslechům lidí, kteří byli podezřelí z členství v al-Káidě, byla přítomna i Haspelová. Mnozí si odnesli doživotní a velmi vážné zdravotní následky, Palestinec Abú Zubajdá byl „vyslýchán“ tak brutálně, že málem zemřel.

Za svoji službu ve věznici byla oceněna tehdejším prezidentem Georgem Bushem mladším.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

Podle senátní zprávy CIA v thajské věznici vůbec poprvé použila brutální metody výslechu včetně mučení, simulovaného topení známého jako waterboarding či upírání spánku. Na podzim roku 2002 se tajná služba rozhodla thajskou věznici uzavřít poté, co se informace o ní dostaly na veřejnost.

Zavírání do rakví

V letech 2003 až 2005 Haspelová podle časopisu The New Yorker jako vysoce postavená důstojnice dohlížela na tajný program CIA, který vystavil množství podezřelých z terorismu dalším brutálním metodám výslechu včetně ukládání vězňů do malých beden velikosti rakve, ve kterých museli strávit někdy i přes deset dní.

Později Haspelová pracovala pro Joseho Rodrigueze, který řídil protiteroristické centrum CIA. Rodriguez ve svých pamětech napsal, že Haspelová v roce 2005 nařídila zničení velkého množství videonahrávek pořízených při výsleších v thajské věznici.

Kvůli minulosti nestanula v čele NCS

V únoru 2013 jmenoval tehdejší prezident Barack Obama Haspelovou ředitelkou nově zřízené Národní tajné služby (NCS), která koordinuje americké špionážní aktivity v zahraničí a spadá pod CIA. V čele NCS však Haspelová setrvala jen dočasně do května 2013, kvůli kritice její účasti na mučení a ponižování vězňů Thajsku.

Protesty několika senátorů vyvolalo i loňské jmenování Haspelové zástupkyní ředitele CIA. Trumpa žádali, aby je zvážil vzhledem k problematické minulosti zpravodajské důstojnice. Nyní převezme velení zpravodajské službě po Miku Pompeovi, který povýší na post ministra zahraničí.

ECCHR chtělo Haspelovou zatknout

V prosinci 2014 uvalilo Evropské středisko pro ústavní a lidská práva (ECCHR) žalobu na neidentifikované pracovníky CIA na základě zveřejnění senátní zprávy o brutálních výslechových metodách. Loni v červenci středisko ECCHR vyzvalo německého veřejného generálního prokurátora, aby vydal příkaz k zatčení Haspelové na základě skutečnosti, že dohlížela na mučení podezřelých z terorismu, především v souvislosti s případem Palestince Abú Zubajdáa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 1 hhodinou

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 2 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 5 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 5 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.