Nedávné útoky buddhistů na muslimy na Srí Lance, loňské lynčování venkovanů v Indonésii, násilné útoky v Mexiku či Indii. Několik incidentů z poslední doby spojuje to, že je vyvolalo šíření nenávistných a nepravdivých sdělení na Facebooku. Podle deníku The New York Times (NYT) může sociální síť v zemích se slabými institucemi působit jako rozbuška násilností.
Facebook pomohl šířením falešných zpráv rozpoutat náboženské útoky na Srí Lance
Ve své reportáži se americký list věnuje hlavně nedávným událostem na Srí Lance. Část ostrova postihly na začátku března několikadenní nepokoje, při nichž členové většinového sinhálského etnika zapalovali obchody, domy nebo auta patřící zástupcům muslimské menšiny.
Násilnosti vypukly po smrti sinhálského řidiče nákladního vozidla. Podle policie byl zabit po vyhroceném sporu s dalším motoristou. Na Facebooku se ale rychle rozšířily teorie, že vrahové byli součástí spiknutí muslimů s cílem vyhladit buddhistickou většinu.
„Rekonstrukce propuknutí násilí na Srí Lance založená na rozhovorech s úředníky, oběťmi a obyčejnými uživateli zapletenými do on-line hněvu ukázala, že newsfeed Facebooku sehrál ústřední roli v téměř každém kroku na cestě od fám k násilí,“ napsal NYT s tím, že Facebook podle vícero zdrojů ignoroval opakovaná upozornění místních na nebezpečný obsah. List také upozorňuje na to, že algoritmus filtrující obsah na hlavní stránce sociální sítě nahrává příspěvkům šířícím negativitu a strach.
Těsně před smrtí řidiče kamionu se svět internetových fám dramaticky střetl s tím reálným ve městě Ampara na jihovýchodě Srí Lanky. Na Facebooku se šířila zpráva o tom, že zde policie zmařila muslimskou operaci usilující o sterilizaci Sinhálců a zabavila 23 tisíc sterilizačních pilulek. To vedlo k incidentu v místní restauraci provozované dvěma muslimskými bratry.
„Dali jste tam sterilizační lék, že jo?“ křičel den po rozšíření falešné zprávy sinhálský zákazník na jednoho z bratrů. Ten rozhořčenému muži nerozuměl a pochopil pouze to, že zákazník si stěžuje na hrudku mouky v jídle. „Já nevím. Ano, dali?“ odpověděl provozovatel restaurace. Dav Sinhálců jej následně zmlátil, podnik zničil a zapálil místní mešitu, popisuje NYT.
„Bacily jsou naše, ale Facebook je vítr“
„Přiznání“ o použití sterilizačního léku navíc někdo natočil a video se opět začalo šířit na internetu. Výslednou vlnu hněvu využili sinhálští nacionalisté jako Amith Vírasingh, který posléze opakovaně psal o zabití sinhálského řidiče, jež prezentoval jako další důkaz muslimské hrozby. Na Facebook také umístil video, v němž se prochází po městě Digana, varuje před příliš velkým množstvím obchodů vlastněných muslimy a nabádá Sinhálce, aby si město vzali zpět.
Policie nakonec v souvislosti s nenávistnými videi na Facebooku zatkla Vírasingha a dalších několik lidí. Úřady také kvůli nepokojům tři dny blokovaly platformy jako Facebook, Viber nebo Whatsapp. „Neviníme Facebook za všechno. Bacily jsou naše, ale Facebook je vítr, rozumíte mi?“ řekl NYT poradce srílanského prezidenta Harindra Dissanajake.
Na přístup Facebooku si ale stěžovala například organizace Center for Policy Alternatives, která usiluje o posílení srílanské demokracie a nenásilné řešení konfliktů. „Upozorníte Facebook a oni nic neudělají. Je tam podněcování násilí vůči celým komunitám a Facebook řekne, že to neporušuje jejich standardy,“ řekla jedna z jejích pracovnic Amalini De Sayrahová.
NYT napsal, že Facebook se ke své roli v událostech na Srí Lance podrobně nevyjádřil. Mluvčí společnosti novinářům poslala e-mail, podle nějž „odstraňujeme takovýto obsah, jakmile se o něm dozvíme“.