Bratislava/Budapešť/ Vídeň/Varšava – Extrémně pravicové politické subjekty zaměstnávají soudy takřka v celé Evropě. Ze zkušenosti ostatních států ale vyplývá, že i když se nakonec podaří problémovou organizaci zakázat, velmi rychle si změní jméno a funguje dál. Příkladem může být například Maďarská garda, která se takto transformovala během 24 hodin od rozsudku, který ji rozpustil. Podobně dopadlo i zrušení ultranacionalistické Slovenské pospolitosti.
Bohatou zkušenost s extrémistickými skupinami mají soudy v Maďarsku. Loni koncem roku zakázal tamní nejvyšší soud polovojenskou jednotku Maďarské gardy. Toto sdružení fungovalo ve spolupráci s extrémní pravicí. Druhý den po rozsudku už ale gardy fungovaly znova pod jiným jménem, takže soudní spory budou pravděpodobně i nadále pokračovat.
V Maďarsku dále působí ultrapravicová strana Jobbik, která ve volbách do Evropského parlamentu získala tři mandáty. Podle současných průzkumů navíc neustále posiluje. Parlamentní volby se v Maďarsku konají 11. dubna a podle prognóz bude Jobbik třetí nebo možná i druhou nejsilnější stranou.
Na Slovensku je více extrémistických organizací. Snahy o zrušení soustředilo ministerstvo vnitra hlavně na ultranacionalistické občanské sdružení Slovenská pospolitost, které oslavuje historii slovenského fašistického státu během druhé světové války a útočí na romské etnikum. Pospolitost jako politickou stranu nejvyšší soud v roce 2006 zrušil, vzápětí se ale přetransformovala na občanské sdružení. Zrušit toto sdružení se slovenskému ministerstvu vnitra doposud nepodařilo. Poslední pokus úřadů u soudu neuspěl kvůli formálním nedostatkům.
Rakouská radikální pravice má specifické postavení
V Rakousku je situace s krajně pravicovými stranami velmi specifická – Svobodní, jejichž program obsahuje radikální prvky, jsou parlamentní stranou a těší se podpory zhruba dvaceti procent voličů. Jejich oficiální vystupování a oficiální materiály ale neposkytují důvod k zákazu této strany.
Od roku 2007 ale v Rakousku funguje malé politické uskupení srovnatelné s českou Dělnickou stranou. Národní lidová strana narazila pokaždé, kdy chtěla kandidovat do poslanecké sněmovny, na soudní zákaz a úřady pravidelně zakazují její sjezdy a mítinky.
V Polsku sice také existují strany extrémní pravice, nejsou ale tak významné. Ultrapravice zde měla svou sílu převážně v druhé polovině devadesátých let. V tu dobu zde působilo Národní polské obrození, které mělo na svědomí dokonce dva lidské životy. Veškeré snahy tuto stranu zakázat ale byly neúspěšné.
V poslední době byla nejvíce problémová Celopolská mládež, která je mládežnickým sdružením ultrakatolické pravicové Ligy polských rodin. Díky tomu, že její mateřská organizace byla ve vládě, procházelo Celopolské mládeži takřka vše. Jejími prioritami je boj proti homosexuálům, interrupci a také protižidovské protesty. Jakékoli snahy o zákaz této organizace neuspěly, v Polsku je totiž nesmírně složité soudně ukončit činnost politického uskupení.
