Exšéf Trumpovy kampaně Manafort chtěl ovlivňovat svědky, tvrdí vyšetřovatel Mueller

Bývalý šéf prezidentské kampaně Donalda Trumpa Paul Manafort se snažil ovlivňovat potenciální svědky. Manaforta z toho obvinil zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, vyplývá z prohlášení Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Mueller to považuje za porušení pravidel kauce, na základě které byl Manafort propuštěn z domácího vězení, v němž čekal na zahájení svého procesu. Mueller proto žádá soud, aby Manaforta znovu uvěznil.

Mueller vede zvláštní tým FBI objasňující mimo jiné roli Ruska v předloňských prezidentských volbách v USA. Manaforta z pokusu o ovlivňování svědků obvinil v soudním podání. Muellerův tým dále okresní soud žádá o zrušení nebo přezkoumání soudního příkazu k propuštění Manaforta před zahájením soudního procesu.

Manafort podle Muellerových obvinění v únoru telefonoval, posílal textové zprávy a zasílal i zašifrované vzkazy dvěma osobám s cílem „ovlivnit jejich svědectví a v jiném ohledu zatajit důkazy“. Lidé, které Manafort kontaktoval, byli údajně součástí takzvané Hapsburské skupiny lobbující pro tehdejší proruskou ukrajinskou vládu.

Muellerův tým tvrdí, že Manafort a jeden z jeho spolupracovníků kontaktovali dvojici svědků opakovaně a že se tak dělo v době, kdy byl vyšetřovaný Manafort v domácím vězení.

Muellerův tým už v únoru obvinil Manaforta z placení bývalých evropských politiků, aby lobbovali za Ukrajinu. Tito lidé z takzvané Hapsburské skupiny se prý tvářili jako nezávislí analytici, ale ve skutečnosti šlo o placené lobbisty.

Manafort čelí obvinění kvůli daním a angažmá na Ukrajině

Manafort očekává zahájení dvou soudních procesů. První má začít v červenci ve Virginii, druhý v září ve Washingtonu.  

Jedno z obvinění vznesených vůči Manafortovi souvisí s finančními machinacemi ve snaze vyhnout se placení daní. Druhé zase s tím, že před úřady zamlčel své politické angažmá na Ukrajině, kde před lety působil jako poradce bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Podle amerických zákonů se měl registrovat jako zahraniční agent, což neudělal.

Muellerův tým byl pověřen prověřováním údajných ruských zásahů do předloňských amerických prezidentských voleb, v nichž republikán Trump zvítězil nad demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. Mueller prověřuje i možnou spolupráci Trumpova volebního štábu s Moskvou a podezření, že prezident či jeho lidé mařili výkon spravedlnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 8 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 14 hhodinami
Načítání...