Experti zkoumají hrob Ježíše Krista. Nakouknou do míst, která po staletí nikdo nespatřil

Víc než 460 let se mramorové desky překrývající údajný hrob Ježíše Krista nepohnuly. Experti, kteří se nyní rozhodli místo posledního odpočinku Ježíše Krista prozkoumat moderními technologiemi, hlásí překvapivý objev.

Podle amerického magazínu National Geographic vědci doufali v nové indicie, které by mohly o něco víc poodhalit o údajném skalním hrobu, do něhož bylo podle Bible uloženo tělo Ježíše Krista. Využili k tomu probíhajících restaurátorských prací v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Chrám Božího hrobu se nachází na úpatí kopce Golgota, kde byl podle Nového zákona Ježíš Kristus ukřižován, uložen do skalního hrobu a kde vstal z mrtvých. Uvnitř chrámu stojí kaple Božího hrobu, takzvaná edikula, a pod ní se nachází malá svatyně s mramorovou náhrobní deskou.

Edikula byla poškozena během zemětřesení v roce 1927 a o dvacet let později musela být podepřena nevzhlednými nosníky, které kolem ní zůstávaly dodnes.

Chrám Božího hrobu
Zdroj: Reuters

V roce 2015 řecký ortodoxní patriarchát v Jeruzalémě odsouhlasil její opravu. Na té nyní pracuje tým z Národní technické univerzity v Aténách. Restaurátoři budou na místě nejméně do jara příštího roku. V plánu mají hlavně odstranění nosníků a zajištění edikuly pro případ dalšího zemětřesení.

Nečekaný objev pod mramorem

Opravu kaple archeologové využili také k nahlédnutí pod mramorové desky, pod kterými se podle tradice ukrývá skalní hrob Ježíše Krista. A naskytl se jim pohled, jenž byl lidskému oku upřen minimálně od roku 1555, dost možná ještě o století déle.

„Odstranili jsme desky a byli jsme opravdu překvapeni množstvím výplňového materiálu, který se pod nimi nachází,“ popsal první zjištění archeolog Fredrik Hiebert. „Vědecká analýza bude trvat dlouho, ale na jejím konci budeme moct prozkoumat skalní povrch, na kterém byl dle tradice uložen mrtvý Ježíš Kristus,“ ujišťuje archeolog.

Vedoucí týmu archeologů Antonia Moropoulouvá věří, že moderní záznamová technika, již její lidé při průzkumu používají, mnoha zájemcům zprostředkuje takový zážitek, jako by byli osobně na místě. Z ohledání skalního útvaru, na který po ukřižování uložili Ježíšovo tělo, chtějí archeologové vytěžit nové poznatky o povaze hrobu, jenž byl zničen kolem roku 1009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...