Oslo - Autoři prvního psychiatrického posudku na norského atentátníka Anderse Behringa Breivika před soudem potvrdili své přesvědčení, že obžalovaný trpí paranoidní schizofrenií. Psychiatři Torgeir Husby a Synne Sörheimová se kvůli zprávě ocitli již dříve pod palbou ostré kritiky. Ve čtvrtek osm hodin vysvětlovali, jak k této diagnóze dospěli. Psychický stav Breivika je přitom stěžejním tématem soudního procesu. V případě, že bude obžalovaný shledán trestně odpovědným, hrozí mu mnohaletý trest vězení. V opačném případě skončí v psychiatrické léčebně.
Podle Husbyho a Sörheimové jsou krvavé činy Breivika, který loni 22. července zabil při pumovém atentátu v centru norské metropole Osla a při střelbě na nedalekém ostrově Utöya 77 lidí, především důsledkem jeho klamných představ a násilnických myšlenek, a nikoli projevem jeho politického extremismu. 239stránkovou zprávu, kterou Husby a Sörheimová vypracovali loni na podzim, tento týden před soudem napadla řada jejich kolegů z oboru, které si nechala předvolat obhajoba. Ta se v souladu s přáním klienta snaží dokázat, že je pravicový extremista duševně zdráv. Kritici poukazovali na vysokou schopnost plánování a racionálního myšlení Breivika, jeho používání logiky i souvislé vyjadřování.
Dvojice psychiatrů podle kritiků přichází s toutéž diagnózou příliš často
Kritikům se nezdá také sama spolupráce zkušeného 61letého odborníka Husbyho s o hodně mladší, 46letou Sörheimovou, která je podle nich ve vleku svého kolegy. Nezávislost psychiatrické zprávy podle kritiků zpochybňuje též skutečnost, že dvojice při posuzování trestní odpovědnosti obžalovaných spolupracuje příliš dlouho. Za posledních deset let hodnotili Husby a Sörheimová společně 51 případů. Navíc v posledních třech letech ze 17 případů 12 uzavřeli stejně jako u Breivika - diagnózou paranoidní schizofrenie.
Husby soudnímu senátu mimo jiné popsal Breivikovy nápadné fyzické reakce, když při rozhovorech přišla řeč na vraždy. „Když dotyčný mluví o tom, kolik lidí mohl potenciálně zabít, objevují se u něj vegetativní příznaky - zrudne a má vzrušený pohled,“ upozornil Husby. „Ve světě obžalovaného jsou dominujícím a řídícím prvkem násilnické myšlenky. Násilím a vražděním se ve svých myšlenkách zabýval řadu let. Násilí u něj převažuje nad politikou. Usmrtil 77 lidí, ale přál si jich zabít 1 000,“ dodal.
Breivik se stáhl ze společnosti, to je podle psychiatrů důkaz
Podle psychiatrů Breivik nikdy nevěřil tomu, že by se účastnil skutečné občanské války (proti islamizaci Evropy, jak opakovaně tvrdí), ale stále více se bál o svůj život. Strach z vyhlazení jeho rasy a z vlastní smrti byl prý také důvodem k provedení teroristických útoků. Změnu Breivikova chování a jeho stylu života v roce 2006, kdy se z přátelského studenta a zaměstnance stává pobledlý deprimovaný samotář hrající v bytě své matky počítačové hry, chápou psychiatři jako jeden z projevů schizofrenie. Nezvyklé chování a obzvláště sociální stažení, bludné představy a ochuzení citového a společenského života patří totiž k nejtypičtějším příznakům této nemoci.
Breivik si měl templáře vymyslet
Mezi utkvělé, mylné představy řadí Sörheimová u Breivika především jeho přesvědčení, že „nás všechny“ zachrání před zánikem v boji dobra proti zlu. V tomto boji se domnívá, že by měl převzít odpovědnost, a sám rozhoduje, kdo by měl přežít a kdo má zemřít. Tuto odpovědnost odůvodňuje svou vůdčí pozicí v neexistující organizaci templářských rytířů, uvádí Sörheimová.
K dalším projevům paranoidní schizofrenie patří podle psychiatričky perseverace, tedy ulpívavé myšlení, kdy se pacient neustále vrací k určitému tématu. U Breivika se jedná o neustálé opakování tématu templářských rytířů či jeho tvrzení, že účastníci letního tábora mládeže na ostrově Utöya, do nichž střílel, byli marxisté. Expertka poukázala také na citovou zploštělost často patrnou u schizofreniků.
