Egyptský soud potvrdil dvacetiletý trest pro svrženého islamistického prezidenta Muhammada Mursího. První verdikt, vůči němuž se už Mursí nemůže odvolat, se týká podněcování k zabíjení demonstrantů během protestů v roce 2012.
Exprezident nese podle egyptské justice spoluvinu na smrti deseti demonstrantů, kteří zemřeli při střetech odpůrců jeho vlády se členy islamistického Muslimského bratrstva.
Lidskoprávní organizace Amnesty International označila v dubnu 2015 rozsudek za „výsměch spravedlnosti“. Rozhodnutí soudu prý „otřáslo zbývající iluzí o nezávislosti a nestrannosti egyptského trestního soudnictví“.
Mursí čelí celé řadě obvinění
Kauza je pouze jedním z mnoha soudních procesů s Mursím, údajně se ale chystají další žaloby. Exprezident je obviněn z organizace hromadného útěku z vězení v roce 2011 nebo ze špionáže ve prospěch Kataru, za což dostal v červnu doživotní trest.
Už v květnu 2015 vynesl egyptský soud trest smrti nad Mursím a 105 islamisty za konspiraci se zahraničními radikálními organizacemi. Amnesty International tehdy označila líčení za „frašku založenou na neplatných procedurách“ a požadovala Mursího propuštění nebo nový proces před civilním soudem.
Kriticky zareagoval na odsouzení Mursího i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který v této souvislosti obvinil Západ z pokrytectví a nečinnosti.
Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč pod vedením současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího.
Velká část stoupenců nyní už zakázaného Muslimského bratrstva vnímá proces jako Sísího pomstu a zneužití nezávislého soudnictví.
