Washington - Se zbraní v ruce Ameriku vybudovali, právo nosit zbraň mají v ústavě. Přes 220 let je pro Američany tento pilíř osobní bezpečnosti nedotknutelný. Opakující se masakry je ale nutí zvažovat dříve nemyslitelné - změnu. Po střelbě v Newtownu, při níž zemřely dvě desítky školáků, se začínají znovu ozývat hlasy volající po zpřísnění pravidel pro jejich vlastnictví, a to i v nejvyšších kruzích. Ve Washingtonu už demonstrovali odpůrci zbraní.
„Musíme se sejít a smysluplně zakročit, abychom předešli dalším takovýmto tragédiím. Bez ohledu na politiku,“ řekl po masakru v Newtownu americký prezident Barack Obama. Mezníkem byl pro Ameriku šok z masakru na Columbinské střední škole u Denveru na jaře 1999. Dva maskovaní mladíci, kteří sami byli studenty téže školy, tehdy zastřelili 12 studentů a profesora, 21 dalších zranili.
Dalším zlomem byla nejhorší střelba ve škole v poválečné historii na Virginské polytechnice v roce 2007. Přišlo o život 32 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Vraždil student z Jižní Koreje Čo Sung-hu, který nakonec sám spáchal sebevraždu. Přes velkou diskusi ale americké školy pouze posílily ostrahu. „Kdykoliv se snažíte mluvit o násilí střelnou zbraní v Americe, lidi chtějí, abyste zmlkli. Ale to už nemůžeme,“ řekl jeden z demonstrantů před Bílým domem.
Obama zatím pouze hovořil, ale nejednal
V USA připadá na každých sto obyvatel 89 pušek nebo pistolí, což je bezkonkurenčně nejvíc na světě. V absolutních číslech jde o 270 milionů. Obama už v minulosti mluvil o zákazu prodeje útočných zbraní. Ozval se i před dvěma lety po masakru v Tucsonu se šesti mrtvými. „Tváří v tvář tak strašnému násilí nemůžeme být a nebudeme pasivní. Měli bychom zpochybnit staré předpoklady,“ podotkl tehdy americký prezident.
Zůstal ale pasivní. K činu ho nyní pobízejí starostové, kteří mají dost zločinů v ulicích svých měst. „Každý den, který čekáme, zahyne střelnou zbraní dalších 34 lidí. Je třeba okamžitá akce. Všechnu rétoriku už jsme slyšeli,“ prohlásil starosta New Yorku Michael Bloomberg.
Vznikají petice namířené proti zbraním
Na webu Bílého domu, kam mohou občané umisťovat petice, se těch proti zbraním vyrojilo hned několik. Jen za půl dne nasbírala první z nich dvojnásobek potřebných 25 tisíc podpisů a další přibývají. Současně ale jiná petice žádá nabitou zbraň do každé třídy a každému učiteli a jejich výcvik ve střelbě.
To razí Národní střelecká asociace - kdysi spolek lovců, dnes jedna z nejmocnějších politických sil v zemi. Ve volbách před dvěma lety protlačila do Kongresu 80 procent sobě nakloněných kandidátů, v drtivé většině republikánů. „Když vám tvrdí, že vládní zákaz určitých zbraní zlepší vaši bezpečnost, nevěřte tomu ani na vteřinu, protože to jsou lži,“ konstatoval ředitel Wayne LaPierre.
Zákonodárce zatím ke změně poměrů nepřimělo ani velké množství školních masakrů za posledních dvacet let, ani téměř smrtelné postřelení jejich vlastní kolegyně Gabriely Giffordsové. Deset dní před Vánocemi ale Američany šokovala vražda dvaceti školáků. Čas na změnu je možná tu.
Fakta vztahující se k problematice prodeje a vlastnictví zbraní ve Spojených státech:
- Právo na vlastnictví a nošení zbraně je zakotveno ve druhém dodatku americké ústavy z roku 1791, který zní: "Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno." Pro budoucí generace se dodatek stal kontroverzním ustanovením, které podle jeho zastánců neodmyslitelně chrání základní svobody občanů USA a stalo se americkou tradicí.
- Podmínky licence pro získání zbraně a možnosti použití zbraně se liší stát od státu, nejběžnější podmínkou je dosažení 21 let a absolvování formálního školení. Pro některé skupiny lidí je ale držení zbraní zapovězené. Zákon z roku 1968 omezuje držení zbraní osobám, u nichž soud shledá duševní poruchu, a zbraně rovněž nesmějí držet podle tohoto zákona například těžcí zločinci, muži, kteří se dopustili násilí na ženách, nebo osoby závislé na drogách.
- Zatím poslední zákon omezující prodej zbraní schválil Kongres za demokratického prezidenta Billa Clintona v roce 1994 po sérii krvavých incidentů na veřejnosti. Zákaz se vztahoval na asi dvacítku poloautomatických útočných zbraní a zakazoval také zásobníky, které pojmou více než deset nábojů. Platnost zákona ale vypršela v roce 2004 a za administrativy republikánského prezidenta George Bushe nebyla prodloužena, což zákon umožňoval.
- Další pokus o regulaci prodeje zbraní Kongres schválil v roce 2007. Zákonodárci tak reagovali na masakr na Virginském polytechnickém institutu, kde přišlo o život přes třicet lidí včetně šíleného střelce.
- Nový zákon rozšířil kontrolu zájemců o koupi střelných zbraní a jedním z jeho hlavních cílů bylo přimět jednotlivé státy rozšířit prověrky vlastníků zbraní a poskytnout další údaje o jejich zdravotním stavu a výpisy z trestních rejstříků pro databázi zájemců o koupi zbraní (NICS) amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Jednotlivé státy se totiž do té doby s ohledem na ochranu osobních údajů a kvůli rozpočtovým omezením doposud zdráhaly tyto informace poskytovat.
- Poměrně zásadní rozhodnutí učinil v roce 2008 Nejvyšší soud USA. Ve sporu hlavního města Washington a občana Dicka Anthonyho Hellera soud rozmetal téměř úplný zákaz vlastnictví ručních palných zbraní platný ve Washingtonu. Heller se domáhal zrušení zákazu držení střelných zbraní, protože se jím cítil protiústavně diskriminován. Rozhodnutí soudu sice ponechalo určitý prostor budoucí regulaci držení zbraní, nicméně potvrdilo právo individuálního držení zbraní a obecnou platnost druhého dodatku Ústavy Spojených států.
- Snahy o regulaci prodeje zbraní, které se vždy ozývají hlavně po různých masakrech, narážejí hlavně na roli mocné Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). Tato organizace, která byla založena v roce 1871, má dnes asi 4,3 milionu členů a je považována za jednu z nejvlivnějších i nejkritizovanějších lobbistických organizací v USA.
- Současný prezident Barack Obama již během první volební kampaně v roce 2008 tvrdě útočil na bývalého prezidenta George Bushe, že prodloužení zákona v roce 2004 nezajistil. Po Obamově nástupu do úřadu se to ale nepodařilo ani jemu - prezident svůj neúspěch zdůvodnil argumentem, že prosadit takový zákon je příliš těžké.
